51. Jedeme domů

1.3K 70 8
                                    

Vzbudila jsem se přesně minutu před budíkem, ale protože jsem věděla jak Lyra můj budík miluje tak jsem ho nechala zapnutý a ještě víc ho nastavila na otravnější zvuk. Přesněji můj budík vydávál zvuky jako hýkající osel, kterého přejel kamion. Velmi příjemné že? Mimochodem ten zvuk vydávala Lyra, když se smála, ale to jsou jen nepodstatné detaily.
Odešla jsem raději do koupelny a o minutu později ze místností rozezněl zvuk umírajícího osla a následně nadávky na mojí osobu a obří rána. Opatrně jsem vykoukla ze dveří koupelny a jen tak tak jsem stihla uhnout letícímu kousku něčeho, co kdysi býval můj budík. Pansy, která již byla vzhůru se začala smát jako lachtan a já se přidala se svým smíchem, který zněl jako kejhání husy. ,,Co je to tu za zvěřinec? " Nakoukla do dveří ložnice Fiona Stoneová, studentka sedmého ročníku. Pak uviděla mě a Pansy jak se valíme smíchy po zemi a pochopila. Rozesmála se taky, ale narozdíl od nás měla smích krásný a holčičí.
,,Liliano Potterová ty jsi nahrála můj smích na budík?! " Zařvala Lyra, která se konečně uráčila promluvit.,, Ano " mykla jsem rameny a nevinně se usmála. Jen něco zahučela a odešla do koupelny.
Mávnutím hůlky jsem uklidila ten svinčík, který tu udělala a posadila se na postel.
,,Co se tu dělo?" Ozval se ospalý hlas Theresy, která teprve teď otevřela jedno oko. ,,Počkej. Neříkej, že jsi celou dobu chrápala..." Divila jsem se a zírala na ni, jako Crabbe na poslední kus žvance.,, No ano? " Odpověděla opatrně.,, Tebe nevzbudil můj budík, následná rána a pak náš smích? " Ptala jsem se dál a nevycházela z údivu.,, Ne...Byla jsem včera na té kalbě v KNP a vrátila jsem se opravdu pozdě. Byla jsem unavená. " Řekla a posadila se.,, Ty jsi divná " uchechtla se Pansy a převlékala se do černých šatů a bot na vysokém podpatku.
Jakmile jsem jí uviděla, vzpomněla jsem si, na včerejší událost a oči se mi zalili slzami. Rychle jsem je rozmrkala a vběhla do koupelny odkud vyšla Lyra. Zamkla jsem se tam a posadila jsem se na nízkou stoličku. Těžko jsem smrt Maky nesla. Měla jsem jí opravdu ráda a ona se pro mě obětovala. Udělala bych ale bez rozmyslu to samé. Po dvou minutách jsem se zvedla a udělala ranní hygienu. Vyšla jsem z koupelny a začala se oblékat.
Oblékla jsem si černé šaty, které jsem na sobě měla loni, když zemřel Cedric. Na nohou jsem měla černé punčochy a černé sandálky na jehlovém podpatku. Vlasy jsem si nechala bílé a oči jsem měla temně modré,jako noční obloha.
Mávla jsem hůlkou a nechala jsem si sbalit věci. Postel se sama ustlala a kufr se přemístil ke dveřím. Netrvalo dlouho a u dveří stáli čtyři velké kufry. Nechala jsem je přeletět do společenky, kde jsme se následně usadili do křesel a čekali až se dovalí kluci.
Asi za deset minut se z chodby, kde byli klučičí ložnice ozvaly známé hlasy a přerušili naši debatu o fusce, která se válela na schodě. Debatovali jsme o tom, která z nás má za přítele prase. Očividně žádná protože ten toxický odpad jménem ponožka byla Jackova. Ten jí jen zvedl a hodil do hořícího krbu. Naší společenskou místnost okamžitě naplnil puch spálených ponožek a něčeho, co určitě bylo radioaktivní. Vlepila jsem mu výchovný pohlavek a raději se klidila ven, protože hrozilo nebezpečí, otravy a hození šavle.

**********************

Byla už večeře když jsme se vrátili z dlouhé procházky po pozemcích. Rychle jsme se usadili na své místo.
Velká síň byla slavnostně nazdobená. Všude viseli vlajky v naší kolejní barvě a talíře s příbory a poháry byli stříbrné. Mezi našimi vlajkami viseli ještě černé praporky.
Očima jsem zabrousila ke stolu Havraspáru a našla mezi studenty Andyho. Vypadal strašně. Byl celý pobledlý a měl veliké kruhy pod očima. Smutně jsem se pousmála a věnovala pozornost Brumbálovi, který vstal.

,,Další rok za námi. Nyní je čas udělit školní pohár a s body se to má následovně. Na čtvrtém místě je Mrzimor s 258 body. Třetí je Nebelvír, který má 344 bodů a druhý je Havraspár s 366 body. A na prvním místě s 555 body je Zmijozel! " Ozval se hromový potlesk a jásot, ale pouze od našeho stolu.
,,Na konec jedna nepříjemnost. Včera nás merlinužel opustila jedna ze studentek. Marquete Fancourt. Položila život za ochranu a my jí to nikdy nezapomeneme." Celá Velká síň se ponořila do minutového ticha. Přesně po minutě znovu Brumbál promluvil.
,,A poslední zlá věc. V Temném lese našli mrtvé tělo Dolores Jane Umbridgeové. Podle našich informací vstoupila na území kentaurů a nadávala jim do špinavých kříženců. Tím si podepsala ortel smrti." Tentokrát nebylo ticho ale ozval se jásot. Učitelé si okamžitě sjednávali klid, ale měli sami,co dělat, aby nezačali jásat sami. Po výtečné večeři jsme si šli naposledy lehnout a příští ráno jsme jeli domů. Já jela tedy do Malfoy manor.

Sestra Harryho PotteraKde žijí příběhy. Začni objevovat