Sestra Harryho Pottera

25. Proslov Dolores

„Ahoj." Zašvitořila jsem a vpadla do kupé. Seděla tam Pansy, Lyra, Theo, Blaise a Draco. Postupně jsem se s nima objala a kufr odlevitovala do přihrádky. „Nevadí když zamknu a zatáhnu?"
„Lils musíme jít do kupé pro prefekty." Připomněl mi Draco. „A jó." Plácla jsem se do čela rychle si změnila oblečení na hábit. Leskl se na něm odznak. Otevřel mi dveře a nechal mě projít. Dorazili jsme do předních kupéček. Už tam seděli Ron a Mia.

Za Havraspár to byli Anthony Goldstein a Padma Patilová. Za Mrzimor zase Hannah Abottová a Ernie Mcmillan.
Když Draco uviděl Rona a Miu tak se mu na tváři objevil ďábelský úšklebek, který nikdy nevěstil nic dobrého. Zatím ale mlčel.
Konečně přišli primusové. Chlapec byl z Nebelvíru a jmenoval se Jasper Mellark. Dívka byla z Havraspáru a jmenovala se Alice Gale.
Řekli nám informace a odešli. Okamžitě jsme se zvedli a odešli za nimi. Ronovi a Mie jsem nevěnovala jediný pohled. Cestou jsem si odskočila a když jsem se vracela tak Draco odcházel z nějakého kupé. Když jsem procházela okolo tak jsem tam nakoukla. Seděl tam navztekaný Harry a Ron. Mia se tvářila neutrálně. Když ale otočili hlavu a uviděli mě tak jsem rychle odešla.
Posadila jsem se vedle Draca a kecali jen tak o ničem. Vlak začal zpomalovat až nakonec zastavil.
Vystoupili jsme a šly ke kočárům. Kočáry táhly černí kostnatí koně. Veděla jsem, že to jsou testrálové.
Rychle jsem se usadila vedle Draca. Pansy si sedla vedle Blaise. A Lyra vedle Thea.
Draco mi přehodil ruku přes rameno. Ač to bylo divné, tak mi to nevadilo.

Usadili jsme se ke Zmijozelskému stolu. Pohlédla jsem k profesorskému stolu a spatřila tam svou noční můru. Naklonila jsem se přes stůl a pošeptala mu. „To je ta Umbridgeová. Byla u mého řízení. Dělá po Popletala."
Draco se tam podíval a pronesl ironicky. „Moc pěkná vestička." Vyprskla jsem smíchy.
Minnie přivedla prváky a posadila Moudrý klobouk na stoličku.

               
„Za dávných dob,
když jsem byl mlád
a Bradavice též,
panovala tu jednota
již jinde nenajdeš.
To čtyři věrní přátelé
rozhodli se spolu
zřídit tu ze všech na světě školu.
„Společně učme potomstvo"
řekli a netušili,
že osud brzy zavelí,
aby se rozdělili.
Znal snad lepší přátelé
na celém světě širém,
než byl lstivý Zmijozel,
s udatným Nebelvírem?
Snad pouze jeden další pár
o němž nebylo sporu
Rowenu z hradu Havraspár
a Helgu z Mrzimoru.
Co zvrtlo se? Byl opravdu
tak špatný konec nutný?
Nu, já tam byl a povím Vám
ten příběh smutný.
Dí Zmijozel: Učme jen ty, co nejčistčí krev mají.....

U této části jsem vypnula a raději si měnila vlasy. Z legrace jsem se změnila v Draca. Kopla jsem ho zlehka do holeně, abych upoutala jeho pozornost. Podíval se na mne a trochu se leknul. Pak se ovšem začal potichu smát.
Změnila jsem se zpět a začalo zařazování.
Když skončilo tak Brumbál povstal. „Dejte si do nosu."
Na stole se objevila hromada jídla. Naložila jsem si a pustila se do jídla.
Když jsme všichni dojedli tak znovu povstal.

„Vítejte. V profesorském sboru došlo k menší změně. Vítám zde profesorku Červotočkovou, která bude učit péči o kouzelné tvory. Dokud se profesor Hagrid nevrátí z dovolené.  A těší mě, že mám tu čest Vám představit novou profesorku obrany proti černé magii. Dolores Jane Umbridgevou." Ozval se zdvořilý potlesk. Naklonila jsem se k Lyře.
„Asi půjdu skočit z Astronomky. Tahle baba má stejný druhý jméno."
Jen se zachechtala.
Brumbál chtěl pokračovat ale zarazilo ho sladké „Ehm, ehm."
To vstala ropucha a vzala si slovo. Brumbál se zarazil ale hbitě se posadil.
„Děkuji pane řediteli za vlídná slova na uvítanou. Je to báječný pocit být zase v Bradavicích. Vidět jak se na mě dívá tolik šťastných tvářiček."
Zase jsem vypnula pozornost a jen pouze tupě zírala.
Konečně skončila a Brumbál mohl dokončit svůj proslov.

Společně s Dracem jsme odvedli prváky do ložnic. Rozloučila jsem se a šla si také lehnout.