Sestra Harryho Pottera

49. VOLDEMORT VOJELDORT

Hleděla jsem do skelných očí Maky. Na rtech měla poslední úsměv a propadla se do závoje z mlhy. Padla jsem na kolena a nechtěla se smířit s tou skutečností. Mé vlasy nebyli rudé jako krev, ale byli bílé jako sníh. Oči jsem měla stejné barvy. rychle jsem vstala a se vzteklým výkřikem se hnala za mladým smrtijedem. Nikdo si mě nevšiml až na Harryho a ten mě následoval. Proběhla jsem chodbou a následovala škodolibý smích. Běželi jsme přes Atrium kde jsem ho dohnala a srazila k zemi kouzlem. ,,Crucio!" Svalil se na zem,ale naválel se v křečích jako Harry minulý rok na hřbitově. Místo toho se temně zachechtal. ,,Aby jsi někoho mohla mučit, tak musíš tu kletbu myslet vážně zlato." Vstal a podíval se na mě. ,,Kdo jsi?" Prskla jsem a zvedla jsem hůlku do úrovně jeho očí. ,, Jmenuji se Adrian Nott. Ty mě sice neznáš, ale jí Tebe ano." Svůdně se usmál. ,,Proč si ji zabil?" Štěkla jsem a udělala krok k němu. ,,Protože nám překážela. To že je v řádu už rok, asi nevíš co kotě? Věděl jsem, že před Tebe skočí a tak jsem toho využil." Temně se zasmál a udělal také krok ke mně a tak jsem raději ustoupila. ,,Jsi jen vrah! A já jí pomstím." Chystala jsem se vyslovit kletbu co se nepromíjí, ale zastavila mě ruka Harryho. ,,Nebuď jako on. Zaslouží si Azkaban, ne smrt. " Zašeptal. Sklonila jsem hůlku a podívala se na Harryho. ,,Máš pravdu." Najednou mě zapálilo znamení a Adriana asi taky, protože s sebou škubl. ,,Pane já se snažil. Ale zabil jsem tu Fancourtovic holku!" Začal škemrat. ,,Stejně tady není." Oznámil Harry. ,,Já tu ale jsem Pottere." Zasyčel chladný hlas u jednoho krbu. Prudce jsme se otočili. Stál tam Voldemort a chladně si nás přeměřil. ,,Zmiz!" Sykl směrem k Marcusovi. Ten okamžitě s hlasitým prásk zmizel. Namířila jsem na něj hůlkou a byla jsem hrdá, že se ruka netřásla. ,,Myslíš si, že mě přemůžeš?" Rozchechtal se a odzbrojil mě jediným pohybem. Ovšem jsem se nehodlala jen tak vzdát. ,,Accio hůlka!" Křikla jsem a hůlka se mi vrátila do ruky. Znovu jsem ji namířila na něj a čekala. ,,Ale ale Potterová umí bezhůlkovou magii to jsem nečekal. ale takhle to bude zajímavější." Chladně se usmál a chystal se říct nějaké kouzlo. Najednou se ozval svist a z nedalekého krbu vyšlehli zelené plameny. Objevil se tam Brumbál. ,,Brumbál!" Vydechl pomalu Voldemort a sklonil hůlku. Brumbál pomalu vystoupil z krbu a rychle se postavil před nás ,,Běžte se schovat." Sykl koutkem úst. Popadla jsem Harryho za rukáv a táhla ho za sloup. Cestou jsem přivolala jeho hůlku. ,,Zdravím Tome, zase se setkáváme." Utrousil Brumbál a taky vytáhl hůlku. Najednou k Brumbálovi letěl zelený paprsek světla. Brumbál se téměř ani nepohl a zmizel. Objevil se u fontánky a vyslal na Voldyho nějaké kouzlo. Tom ho přeměnil v obrovského ohnivého hada a ten rychle mířil ke starci. Brumbál švihal hůlkou a had se podle toho kroutil až nakonec s výbuchem zmizel. Ten výbuch rozbil všechna skla a střepy ostré jako břitva letěli k Brumbálovi. Ten jen zvedl hůlku a střepy se změnilo v jemný písek. Najednou se z fontány vymrštil silný pramen vody. Pohltil Toma a držel ho tam. Ovšem se merlinužel z toho dostal a najednou zmizel. Rychle jsem se rozeběhla k Albusovi, ale to byla chyba. Smetlo mě nějaké kouzlo a narazila jsem bokem do fontány a zůstala jsem ležet u ní. Ani ne za minutu přiletěl stejným způsobem i Harry. Najednou jsem měla pocit, že se mi rozloučí hlava, jak mě začala pálit jizva. Temný pán se nad náma skláněl a pohrdavě si nás měřil.
,,Už je pozdě. Vaše spolužačka je mrtvá, všichni zemřou mojí rukou. A vy také." Nadechl se ale z krbu vyšhlehli plameny. Objevovali se tu lidé z ministerstva. Popletal se zarazil a Voldy taky. Chvilku na sebe koukali a pak zavál písek a byl pryč. Roztřeseně jsem vstala a držela se za bolavý bok. ,,On se vrátil." Zašeptal tiše Popletal. No ty koště blik. Brumbál k nám přešel a podal nám kus zlaté sochy, která se rozbila při souboji. ,,Portus." Zamumlal a hlava se rozzářila modrým světlem. ,,K tomu přenášedlu nemáte povolení..." Začal Popletal, ale Brumbál ho ignoroval. ,,Zůstaňte tam kam vás to přenese."
Pak už jen trhnutí za pupíkem a svět se mi roztočil. Přistáli jsme u něho v pracovně.
Okamžitě jsem se svalila do křesla a začala jsem vzlykat. Vlasy jsem měla pořád bílé a já se ani nedivila. Harry si sedl vedle mě a koukal do blba. A já věděla,že je čas.

Čas říct mu pravdu....

Ahojda. Tak co čekali jste Maky? Nebo jste si mysleli, že to schytá Sirius? Bylo to těžké rozhodování, ale vyhrála Maky. Omlouvám se za neaktivitu ale je toho moc.
Tak zase příště paaaaa.

makyy_black promiň že jsi to schytala ale nemohla jsem dopustit smrt Siriuse 😂😂😂😂