Sestra Harryho Pottera

24. Růžový bubák

Do pokoje vešla Molly. „Slyšela jsem, že jsi prefektka za Zmijozel. To je úžasné."
„Děkuji, v dopise stojí, že za kluky to je Draco Malfoy."
„Malfoy?!" Zeptal se nevětřícně Fred.
„Jdem to říct ostatním." Řekl George a zmizeli.
„A jé." Vzdychla jsem.
„To zas bude keců."

Večer visel nad stolem prapor a na něm bylo napsáno.
Blahopřejeme Lily, Ronovi a Hermioně , novým prefektům!

„Řekla jsem si, že udělám trošku slavnostnější." Řekla Molly.
Sirius, Remus, Nym a Kingsley, už seděli a Pošuk se trochu opozdil.
„Alastore jsem ráda, že jsi přišel. Nahoře v salonku je něco zavřené v psacím stole. Mohl by ses na to podívat?"
„Jistě Molly." Řekl a jeho skleněné oko se obrátilo vzhůru. „Je to jen bubák. Později ho vyřídím."
„Nedělej si s ním starosti. Až dovečeříme tak ho vyhodím."
Molly položila na stůl dvě kuřata s nádivkou a opečené brambory. Všichni si nabrali a spokojeně jedli.
„Zítra musíme na příčnou. Koupit Vám učebnice a Lily, Ronovi a Harrymu nový hábit."
„Ehm, paní Weasleyová. Já nový hábit nepotřebuji.' Usmála jsem se. „Potřebuji jen nové knihy, přísady do lektvarů a nový kotlík."
„Co jsi s ním zase udělala?" Zasmála se Ginny.
„Já nic. To Goyl mi ho sešrotoval. Na poslední hodině lektvarů." Bručela jsem. Všichni se zasmáli. Když všichni dojedli tak nás Molly poslala spát.

Po cestě na horu jsem si ještě odskočila. Když jsem se vracela tak jsem slyšela ze salonku divné zvuky. Otevřela jsem dveře a uviděla Molly jak brečí a míří na něco hůlkou. Na zemi ležel mrtvý Ron. Vůbec jsem to nechápala. Ron byl přece v ložnici. „R- riddikulus." Vzlykla a tělo se změnilo na Harryho. Pochopila jsem. Byl to ten bubák. Rychle jsem se postavila před něj a zaburácela jsem. „REMUSI!!"
Bubák se okamžitě začal měnit. To co jsem viděla mě dostalo.
Byla jsem to já ale starší. Měla jsem nadýchanou růžovou vestičku. Krátkou růžovou sukni a střevíce.
Vypadala jsem jak Dolores. No fuj. Ja budu blejt.
Ozval se hlasitý dupot a do salonku vtrhl Remus. Viděl brečící Molly a mě jak stojím s otevřenou pusou. Pak se podíval na bubáka a začal se chechtat. „Riddikulus!" Řekl když se uklidnil. Bubák se změnil v úplněk a pak úplně zmizel.
Objala jsem ji a začala ji utěšovat. Remus se přidal.
„Byl to jen bubák. Jen obyčejný bubák."
„J - já vím. A - ale j - já je vídám mrtvé pořád. Neříkej to Arturovi." Vzlykala Molly.
„Lily jdi si lehnout. Já to tu vyřídím." Řekl mi Remus. Sebrala jsem se a šla do pokoje.
V posteli jsem přemýšlela nad mým bubákem. Opravdu se nejvíc bojím toho, že budu vypadat jako Umbridgeová? Růžová žába se sladkým hlasem?

Ráno ji probudila Ginny. „Raději vstávej.Mamka ječí jak siréna, že nám to ujede.
Rychle jsem vstala a hodila na sebe šortky a černý crop - top. Na nahou jsem měla černé jehly. Popadla jsem kufr a šla jsem za Ginny. Najednou se ozvala rána a Ginny sletěla o dvě patra níž. Do Ginn strčil velký kufr který dvojčata očarovala.
„Vy jste ale paka. Co kdyby se jí něco stalo? Zavrčela jsem. Molly sdílela můj názor.
„VŽDYŤ JSTE JI MOHLI ZPŮSOBIT NĚJAKÉ VÁŽNÉ ZRANĚNÍ! VY PITOMCI!" Ječela a paní Blacková se přidala. „VY ODPORNÍ BASTARDI, SVOU ŠPINAVOU PŘÍTOMNOSTÍ JSTE ZNEUCTILI DŮM MÝCH OTCŮ! VY ZPLOZENCI ŠPÍNY!"

Než jsem seběhla dolů tak jsem se rozhlédla. Co kdyby letěl druhý. Seběhla jsem dolů a cestou si změnila vlasy na zářivě zelenou.
„Harry, Lily vy půjdete se mnou a Tonksovou." Hulákala Molly a vystrčila nás ven.
Nym se k nám připojila a společně jsme došli na nádraží King's Cross.

Rychle jsem se rozloučila a na nikoho nečekala. Nastoupila jsem do vlaku. Ani Sirius ně neviděl. Kufr poslušně letěl za mnou. Konečně jsem našla kupé mých přátel.