Ostrov

1.2K 70 24
                                    

Stála jsem na kraji a pozorovala vlny, jak narážejí na masiv útesu. Byli to již týdny, co jsem zde byla. A až nyní jsme chápala, proč odtud nechtěl Luke odletět. Starosti se tady rozlynuly. Aspoň některé. Měla jsem zavřené oči a cítila, jak mi do tváře narážejí kapky vody. Moji chvilku klidu, ale vyrušil zvuk blížící se lodi.

Zatraceně, řekla jsem jim, že nechci aby za mnou letěli

Povzdechla jsem si a vydala se směrem, kde loď začala přistávat. Pomalu jsem scházela kamenné schody a přemýšlela, co jim řeknu. Doufala jsem, že mě tady smutek přejde, ale přešel jen částečně. Zdávali se mi sny o něm. Byl tady se mnou. Pokaždé jsem se probouzela se slzami v očích. Musím být silná. Nechci aby na mě poznali, jak moc jsem na dně. Vystoupila jsem  na přistávací plochu a zůstala stát uprostřed pohybu. Nebyla jsem schopna se pohnout. Po tváři mi začali téct slzy, jelikož příchozí nebyl ani jeden z mých přátel.

"Bene,...?" 

Usmál se na mě. To už jsem se vzpamatovala a běžela k němu. Sevřel mě v náruči a políbil. Přitiskla jsem k němu a omotala ruce kolem jeho krku.

"Bene,...já to..." Nedokázala jsem ze sebe vysoukat souvislou větu.

"Promiň, dřív to nešlo. Musel jsem počkat a ujistit se, že pro celou galaxii Kylo Ren zemřel při tom výbuchu." Znovu se na mě usmál.

Opřela jsem si čelo o to jeho a cítila, jak ze mě postupně opadává  všechno, co se ve mě za poslední týdny nahromadilo. 

"Jak si věděl, kde jsem?" Zeptala jsem se najednou.

"Poe mi to řekl, když jsem se potají dostal k odboji. Ten jeho droid mi nahrál mapy."

Víc už jsem vědět nepotřebovala. Byl tady a to bylo nejdůležitější. 

"Teď už nic jiného nepotřebuji." Usmála jsem se a přitiskla se k němu co nejvíc.

A už se ho nikdy nepustí

A už se ho nikdy nepustí

Oups ! Cette image n'est pas conforme à nos directives de contenu. Afin de continuer la publication, veuillez la retirer ou télécharger une autre image.


Děkuji všem, kteří vydrželi číst až do konce....

Budu ráda za případné hlasy nebo komentáře. Jelikož nejsem žádná velká spisovatelka a věřím, že mám ještě určité mezery, co se týče psaní, budu ráda i za jakoukoliv kritiku.

Díky a ať vás všechny provází síla

Světlo a tma (Reylo)Où les histoires vivent. Découvrez maintenant