Světlo a tma (Reylo)

Reaktor

Finn se podíval na Rey a ta přikývla. Vyrazily. Poe odpoutal pozornost většiny stráží, takže nedělalo žádný problém proklouznout mezi pár vojáky. Poté, co se nepozorovatelně proplížili do řídícího centra se rozdělili. Finn si vzal na starost řídící jednotku celého sektoru a Rey samotný reaktor. Finnovi chvíli trvalo, než vstup pro snímač objevil.

"Zatraceně, je tady milion otvorů." Nakonec jeden zkusil a bingo.

Spínač problikával chvíli modře a pak se rozsvítil zeleně. Fungovalo to. Data se stahovala. Trvalo to neskutečně dlouho. Několikrát se musel schovat pod pult ovládání, když kolem procházela hlídka.

Konečně asi po 10 neskutečně dlouhých minutách snímač shasnul. Finn ho vytáhl a opatrně se vracel zpět. Na stejném místě odkud vyšli už čekal Poe.

"Tak dobře,...času není moc, musíme jít..... Kde je Rey?"

Finn se zarazil. "Ještě tu není?" Musíme počkat!"

"Na to není čas Finne, třeba se nemohla vrátit stejnou cestou. Vrátíme se k lodi a počkáme tam."

"Dobrá, jen doufám, že je v pořádku."

***

Plížila jsem se smětí počítačů, kabelů a ovládacích panelů, než mě to dovedlo přímo k reaktoru.

Ovládací panel byl na pravé straně. Na rozdíl od Finna jsem byla zvyklá na hledání podobných věcí, když jsem prolézala staré vraky křižníků Imperia. Věděla jsem, že kontrolní vstupy budou schované někde uvnitř ovládání. Vysunula sem pár ovládacích panelů, abych se dostala dovnitř. Vstup byl až vzadu. Natáhla sem se. Jen tak tak. Snímač ale nic. Nemůže to být zas tak daleko od lodi. Zvedla jsem hlavu a prohlížela si zbytek okolního zařízení. Něco to ruší. Zrak mi spočinul na ovládání štítu reaktoru. Možná signál ruší štít. Přistoupila jsem k němu a vypnula ho. Snímač svítil zeleně. Pro jistotu kontroluji všechny budíky tlaku. Nechci nechat reaktor dlouho bez štítu. Snímač shasnul.

Konečně. Není už moc času. Zavřela jsem panely a otočila se. Víc už jsem udělat nemohla, protože vedle mojí hlavy se zabodl rudý plamen.