Kyla srazila rána k zemi. Klečel na všech čtyřech. Rey, která se s povolením jeho stisku sesunula bezvládně k zemi, nyní ležela vedle něho. Oči měla jen slabě pootevřené. Netušil, zda je při vědomí. Rameno ho bolelo a pulsovala mu v něm ostrá bolest. Rána přišla zezadu. S bolestivým úšklebkem se vyškrábal na nohy. Zažehl meč připraven střetnout se s dotyčným střelcem. Zarazil se. Na konci lávky stáli jeho vojáci. Už na ně chtěl začít řvát, ale vojáci začali pálit. V tu chvíli mu bylo všechno jasné a začal odrážet střely jednu po druhé. Když už jim byl skoro na dosah, stáhli se.
Zatracení povstalci...kde sakra vzali uniformy
Otočil se zpátky a došel do půlky lávky. Rey byla pryč. Nebyla v takovém stavu, aby byla schopna odejít sama. Někdo jí musel pomoct. Vztek se v něm přímo vařil.
"Jaký je stav,.." Vyštěkl, když se vrátil zpátky na můstek. Tři velitelé jednotek, se na sebe jen se strachem podívali, ale nikdo neřekl jediné slovo. Kylo už se neudržel a jedním máchnutím meče jednomu sťal hlavu.
"Ptal sem se,..." zavrčel, div z něj nesršeli plameny..."jaký je stav!!!"
"Pane, povstalci......unikly. Měli naši zásobovací loď a platné přístupové kódy. Navíc měli i pár našich uniforem, což již umožnilo se infiltrovat do našich jednotek..........." Na chvíli se zarazil.
"Ještě něco?..."
"Ano, ...podařilo sem jim osvobodit naše zajatce a dostat se do našeho řídícího systému...." Větu již nedokončil, jelikož jeho tělo se bezvládně hroutilo k zemi rozseknuté na dvě poloviny. Kylo se otočil k poslednímu.
"Pokud je to vše,....?" upřel na něj svůj vražedný pohled a on přikývl, ale nepochyboval, že se mu přitom rozklepala kolena,"...posilte stráže a zjistěte k čemu všemu se dostali."
"Ano, vůdce."
Otočil se a odešel.
ČTEŠ
Světlo a tma (Reylo)
FanfictionKdyby nebyla tma, nebylo by světlo. Jeden nemůže existovat bez druhého tak jako já bych neexistoval bez ní. S tou myšlenkou zažehl svůj meč... Taková menší fan fikce na téma Reylo, kterou mám již dlouho v hlavě . Je to můj první pokus, takže to ber...
