♛53 - Konec ♛

2.9K 109 38
                                    

,,Pomoc!" křičela jsem už asi 5 minut stále dokola. 
,,Bože prosím!" popotáhla jsem.
,,Přísahám že jestli se odsud dostanu tak za kluky klidně i položím život" povídala jsem si tady sama se sebou a brečela jako nikdy předtím. 
,,Haló?" ozval se někde za mnou mužský hlas.
,,Je tu někdo?" mé srdce se málem rozletělo štěstím.
,,Tady! Prosím pomozte mi!" křičela jsem a cukala sebou. 
,,Kriste! Kdo vám to udělal?" přiběhl ke mě postarší muž a začal lano přeřezávat kapesním nožem. 
,,Jste v pořádku slečno?" pomohl mi se postavit. 
,,Moc vám děkuju!" objala jsem ho.
,,Jak daleko je odsud dálnice?" začala jsem se rozhlížet kolem sebe.
,,Asi 15 minut chůze tudy" ukázal na lesní cestičku.
,,Máte telefon?" 
,,Tady" vytáhl z kapsy svůj mobil a dal mi ho do ruky.
,,Děkuju" usmála jsem se a začala do mobilu zadávat Harryho číslo. Po pár pípnutích nic. Zkoušela jsem i ostatní ale nikdo mi to nebral. 
,,Jste v pořádku?" podíval se na mě starostlivě. 
,,Ne" zakroutila jsem hlavou. Celá jsem se třásla a stále jsem brečela. 
,,Ještě jedno číslo a pak vám ho vrátím" slíbila jsem a začala psát nové číslo. 
,,Prosím?" ozval se z druhé strany hlas.
,,Paule?" popotáhla jsem. 
,,Cassidy? Jsi v pořádku?" zněl ustaraně.
,,Potřebuju aby jsi mě vyzvedl prosím" začala jsem silně brečet.
,,Uklidni se zlato. Hned tam budu" nadiktovala jsem mu adresu a hovor položila. 
,,Mockrát vám děkuju" vrátila jsem muži telefon a otočila se k lesní cestičce. 
,,Za málo slečno" usmál se ještě a pak šel svým směrem. Po chvíli jsem se rozběhla a běžela jsem co nejrychleji k dálnici. 
,,Cassidy!" vykřikl Paul když mě viděl. 
,,Paule!" skočila jsem mu do objetí. 
,,Musíme jet. Rychle!" naskočila jsem do auta a čekala na Paula. 
,,Kam jedeme vlastně?" nastartoval auto. 
,,Do přístavu" řekla jsem a opřela se o sedačku. I když jel Paul opravdu rychle měla jsem pocit že jedeme snad hodinu. 
,,Ne! Stůj" zastavila jsem ho před přístavem. 
,,Nejezdi tam. Děkuju že jsi mě odvezl. Teď co nejrychleji zmiz" přikázala jsem mu a vyběhla z auta. Ani nevím co přesně jdu dělat jen vím že běžím směrem k přístavu. 
,,Cass!" hlasitý šepot mě zastavil v půlce kroku. 
,,Theo?" otočila jsem se na Thea který stál přikrčený za velkou dřevěnou bednou. 
,,Kde jsou kluci?" přiběhla jsem za ním a dřepla si k němu. 
,,Šli dovnitř" ukázal na velkou cihlovou budovu uprostřed přístavu.
,,Je to past" zakroutila jsem hlavou.
,,Cože?" nechápal.
,,Suga mě vylákal ven a chtěl mě zabít jenže to neudělal a pak mi řekl že to je celé past. On chce aby tam šli" vykřikla jsem. Měla jsem pocit že nemůžu dýchat. 
,,Ne. Cassidy uklidni se. Oni to zvládnou" zatřásl se mnou jemně Theo.
,,Proč jsou všichni venku? Proč nejsou s něma?" ukázala jsem na ostatní co se schovávali kde se dalo. 
,,Chtěli tam jít sami" zakroutil jemně Theo hlavou.
,,Jdu za něma" postavila jsem se.
,,Nikam nejdeš" chytl mě Theo za ruku.
,,Pusť mě! Jdu za něma" začala jsem sebou škubat. 
,,Nemůžu tě tam nechat jít!" zakřičel Theo a shodil mě na zem. 
,,Proč?" zamračila jsem se.
,,Harry řekl že kdyby jsi přišla že tě tam nemám nechat jít" sklopil zrak.
,,Proč?"
,,Protože tě miluje Cassidy" zašeptal a mé srdce se rozbušilo. 
,,Já ho taky a proto tam musím j-" nestihla jsem doříct a Theo mě přitiskl k zemi. Do mých uší udeřil hrozně hlasitý zvuk a já cítila příšerné horko. 
,,Jsi v pořádku?" zeptal se Theo po chvíli a zvedl se ze mě. 
,,Co to bylo?" stále jsem ležela na zemi. Theo se podíval směrem k budově a jeho výraz zkameněl. 
,,Co je?" zvedla jsem se ze země a podívala se tam kam Theo. Z budovy zbyl obrovský požár a hromada sutin.
,,Ne! NE!" začala jsem křičet a rozběhla se k požáru. 
,,Cassidy" chytl mě Theo kolem pasu a držel mě pevně. Já křičela, házela sebou a brečela.
,,Mrzí mě to" zašeptal mi Theo do vlasů. Držel mě pevně a stále něco šeptal abych se uklidnila. Mé srdce se rozpadlo na milión kousků a byla to všechno pouze má vinna. 

***
O 2 roky později...
Už jsou to 2 roky co jsem naposledy viděla kluky. 2 roky co jsem s němi naposledy mluvila. 2 roky uběhly a já si každý den vyčítám to co jsem udělala. 
,,Už jdu" zavolala jsem a šla za zvukem pláče.
,,Co se děje princezno?" usmála jsem se na ni a zvedla ji z postýlky. 
,,Už nechceš spinkat?" dala jsem ji pusu do vlasů. 
,,Bmbr" mrmlala a natahovala ručičky k zrcadlu. 
,,Chceš se na sebe zase dívat? Ty jsi ale narcis. Skoro jako Zayn" zasmála jsem se a sedla si s ní k velkému zrcadlu. Chvíli u mě seděla a pak se zvedla a snažila se dojít k zrcadlu.
,,Tak slečince se zachtělo chodit" chytla jsem ji jemně za pás a přidržovala ji aby nespadla. Před zrcadlem se zastavila a koukala na sebe svýma velkýma očima.
,,Tata" zasmála se a ukázala na zrcadlo.
,,Ano. Jsi mu moc podobná Darcy. Byl by moc rád že má takovou malou princeznu" usmála jsem se na ni a snažila se zahnat slzy které se mi tlačily do očí. Pohladila jsem ji po jejich hnědých kudrnatých vlasech a podívala se na její smaragdové očka které zkoumaly svůj odraz.
,,Tak to je naše dcera Harry" zašeptala jsem a podívala se z okna na nebe.  

Tak a je to tady! Oficiální konec Queen. Nevím co říct. Strašně moc vám všem děkuju za podporu kterou jste mi dávali. Děkuju za každý jeden komentář, hvězdičku a přečtení! Na začátku jsem si myslela že tahle kniha bude propadák a nikdo ji nebude číst ale spletla jsem se! ♥. Snad mě neukřižujete za tento konec :D . Ještě jednou vám MOC děkuju ♥♥♥. 
I love you all! ♥ 

Queen ♛Kde žijí příběhy. Začni objevovat