Queen ♛

♛6♛

,,Byl zastřelen a jeho tělo našli v noci v městské kašně" šeptl za mnou někdo. 

,,Jak to víš?" řekl někdo další a já nastražila uši. 

,,Táta je policajt. Drží to v tajnosti aby se lidé nebáli" šeptla ale dost hlasitě na to abych ji slyšela.

Všechen ruch kolem mě utichl. Mé zorničky byly zvětšené a můj dech zaseklý. Mé srdce jakoby se zastavilo. Musíme něco zařídit. Ozval se mi v hlavě Zaynův hlas. Tvou bezpečnost. Bylo to jako ozvěna. Roztřesenými prsty jsem chytla roh bílého papíru a škubla sním čímž jsem ho odlepila z nástěnky. S papírem v ruce jsem se prodírala davem pryč. Všechno mi přišlo zpomalené a v hlavě mě nepříjemně štípalo. Rozběhla jsem se dlouhou školní chodbou až dokud jsem se nezastavila před třídou kde chodí kluci. Jejich třída už měla za sebou 2 hodiny a tak jsem mohla zjistit jestli kluci na hodinách byli nebo ne. 

,,Hej ty!" ukázala jsem roztřeseně na jednoho zrzka co stál u dveří třídy. 

,,Co je?" řekl poněkud otráveně. 

,,Byl dneska Harry a spol ve škole?" vyhrkla jsem hned. Potřebuju znás odpovědi. 

,,Ne. A proč-" chtěl něco říct ale já se otočila a rozběhla se ven ze školy. Věděla jsem kde je najdu. Běžela jsem co mi nohy stačily dokud jsem nedoběhla do parku. Pak jsem své tempo zmírnila a šla rychlým krokem doprostřed parku kde se často scházeli. Jakmile jsem uviděla kluky jak sedí na lavičce svůj krok jsem zrychlila. 

,,Cassidy" vykřikl překvapeně Niall a ze široka se usmál. 

,,Co tu děláš?" otočil se na mě Harry nechápavě. 

,,Kde jste byli včera?" šeptla jsem. Nic. Žádná odpověď. 

,,Kde jste byli včera!?" vykřikla jsem hlasitě a očima přeskakovala z jednoho na druhého. 
,,Nikde" mykl Zayn rameny a nervozně se usmál. Vytáhla jsem z kapsy zmuchlaný kus papíru a rozbalila ho. Textem jsem ho otočila ke klukům. 

,,Takže s tímhle nemáte nic společného?" vykřikla jsem zoufale. Byly to jen mé doměnky a já si přála aby se mi kluci vysmáli. Oni ale byli ticho a překvapeně na mě hleděli. 

,,Byl zastřelen" šeptla jsem a papír schovala. 

,,To je mi líto" řekl soucitně Louis. 

,,Takže s tím nemáte nic společného?" vydechla jsem úlevně a oni kývli hlavou do stran. 

,,Bože. Tak strašně jsem se lekla" sedla jsem si na lavičku a podepřela si hlavu dlaňemi. 

,,Jak to někdo mohl udělat? Zastřelit ho?" vzhlédla jsem ke klukům kteří si vyměňovali nervozní pohledy.

,,Je to strašné" řekl po chvíli Louis a kopl do kamínku na chodníku. 

,,I po tom co udělal. Tohle si nezasloužil" kousla jsem se do rtu a přemýšlela. 

,,Kdo by si zasloužil být zastřelen a hozen do kašny jako odpad" mykl Louis rameny a já k němu rychle zvedla zrak. Harry ho praštil do žeber loktem a tvářil se jakože ho každou chvíli uškrtí.

,,Co jsi to řekl?" vyskočila jsem na nohy a podívala se na něho. 

,,To že byl hozen do kašny ví jen policie a-" odmlčela jsem se na chvíli a pak na ně vyděšeně koukla. 

,,A vrah" šeptla jsem. Kolem mě se opět všechno zpomalilo. 
,,Nialle" udělala jsem k němu krok a podívala se mu do očí. Nialla jsem měla ze všech nejradši. Byl jako můj bráška. Jemu jsem věřila nejvíc.

,,Zavraždili jste Charlieho?" nepřerušovala jsem s ním oční kontakt. Niall se na mě díval a pak se zoufale otočil na kluky. 

,,O můj bože" vysoukala jsem ze sebe a odstoupila od nich. 

,,Vy-vy jste ho zabili" šeptla jsem do svých dlaní které jsem měla přes ústa. Kluci se na mě poraženecky podívali a povzdechli si. 

,,Cassidy" začal Liam a udělal ke mě krok blíž. Já udělala další dva od něho. 

,,Nepřibližuj se!" vypískla jsem. 

,,Vy jste vrazi" šeptla jsem přiškrceně. 

,,To. Ne. To je sen" opřela jsem se o lavičku protože jinak bych asi spadla. 

,,Cass. Vysvětlím ti to" chytl mě Niall za paži a já se na něho otočila.

,,Nech mě být. Nechte mě všichni být. Nepřibližujte se ke mě!" vykřikla jsem a rozběhla se domů. Otáčela jsem se jestli mě nepronásledují ale díkybohu ne. Doma jsem zamkla dveře a zhroutila se do křesla v obýváku. Takže kluci kteří jsem v tomhle podělaném městě měla nejradši, mí jediní kamarádi, jsou vrazi. Co mám dělat? Nemůžu je udat na policii. Nebo můžu? Měla bych? Co mám dělat? Nemůžu o tom nikomu říct. Zabili ho kvůli mě. Byla bych komplic. Proboha! Já jsem komplic?! Z mého přemýšlení mě vyrušily slzy které mi stékaly po obličeji.