Queen ♛

♛51♛

,,Chtěla jsem být chvíli sama" cítila jsem se zle že jim takhle lžu. Ale nemohla jsem jim říct pravdu. 
,,Nevěřím ti" postavil se Harry a udělal pár kroků směrem ke mě.
,,Nic jiného ti nezbývá" zašeptala jsem. Jeho obličej byl velmi blízko té moji a já cítila jak se začínám potit a rudnout. Jako pokaždé když lžu. 
,,A tohle nám vysvětlíš?" schmátl z nočního stolečku nějaké papíry a vrazil mi je do rukou. 
,,Co to je?" nechápavě jsem se podívala na papíry a na Harryho.
,,Účty za telefon" poklepal Harry na jeden na kterém bylo mé číslo. 
,,Jak mi chceš vysvětlil tolik smsek a několik provolaných hodin?" moje nohy začaly být jako z želatiny. Celá jsem se začala třást a v krku jsem měla poušť. 
,,S kým si voláš? S kým si píšeš? S kým chodíš tajně ven!?" zakřičel Harry a bouchl pěstí do zdi vedle mě. To je poslendí co si pamatuju. Pak jen tmu.
NIALL
Seděli jsme na gauči a pozorovali jak Harry křičí po Cassidy. Cassidy se potila, byla celá rudá a celá se třásla. Najednou Harry bouchl pěstí do zdi a Cassidy se zhroutila k zemi. 
,,Cass" vykřikl jsem a vyskočil z gauče. 
,,Slyšíš mě?" zatřásl jsem s ní jemně. Nic.
,,Vem ji do pokoje" promnul si Harry obličej.
,,Neměl jsi po ní tak řvát" řekl jsem mu a vzal si Cassidy do náruče. Odnesl jsem Cassidy do jejího pokoje a uložil ji do postele. Nechal jsem přivřené dveře a odešel do obýváku za klukama. 
,,Co to děláš?" zeptal jsem se Harryho když měl v ruce její mobil.
,,Dívám se" protočil očima a projížděl dál telefon. Najednou jeho výraz zkameněl. 
,,Co je?" zeptal se Louis. 
,,Harry?" zeptal se Zayn když Harry dlouho nereagoval. Harry lehce roztřesenýma rukama zmáčkl něco na displeji a čekal. Když jsem uslyšel dlouhé pravidelné pípání došlo mi co dělá. 
,,Nečekal jsem že se ozveš tak brzo zlato" ozvalo se z druhé strany. 
,,Kdo tam je?" přecedil přes zuby Harry. 
,,Karen?" hlas z druhé strany zněl zmateně. 
,,Sugo! Musíme jít! Před 7 máme být v přístavu!" zakřičel někdo v pozadí. V ten moment Harry upustil telefon na podlahu a zíral před sebe. Všichni jsme se dívali na svítící obrazovku mobilu na zemi. 
,,To-to by neudělala" vysoukal ze sebe Liam. 
,,Nevěřím tomu" zašeptal jsem. 
,,Harry?" podíval se Louis na Harryho který stál se svěšenými rameny a zíral před sebe. Bylo těžké určit jestli je víc naštvaný nebo zklamaný. 
,,Harry" udělal jsem k němu krok. 
,,Musí odejít" zašeptal Harry a odešel z obýváku. 
,,Co teď budeme dělat?" otočil jsem se na kluky kteří vypadali stéjně zklamaní jako Harry. 
,,Já nevím" mykl Liam rameny a odešel. Chvíli jsem tam ještě stál a pak jsem odešel i já. Ten pocit zrady trhal mé srdce na kousky.
CASSIDY
Cítila jsem na sobě něčí pohled a tak jsem se vzbudila. Nechápala jsem jak jsem se dostala do postele protože poslední co si pamatuju je že jsem stála v obýváku a Harry po mě křičel. Podívala jsem se ke dveřím kde někdo stál. 
,,Nialle" sedla jsem si a usmála se na něj. Jeho pohled mi ale způsobil mrazení v zádech. Stál opřený o rám dveří a zvedl ke mě své oči které byly plné zklamání, smutku a zrady. 
,,Nialle?" vstala jsem z postele a šla za ním.
,,Nialle co je?" pořád jsem se ptala ale žádná odpověď. 
,,Jak jsi mohla Cassidy" zašeptal a podíval se na mě se skleněnýma očima. 
,,Cože?" mé srdce začalo bít jako splašené a vlna provinilosti se rozvalila po mém těle. 
,,Nemůžu tomu uvěřit" zakroutil hlavou a odešel. 
,,Nialle" chtěla jsem ho zastavit ale on jen mávl rukou a zašel do svého pokoje. 
,,Cassidy?" ozval se z druhé strany chraplavý hlas. 
,,Ano?" otočila jsem se na Harryho.
,,Můžu s tebou mluvit?" odkašlal si. Jeho oči byly rudé a skleněné. Co se stalo?
,,Jasně" přikývla jsem a následovala ho do jeho pokoje. 
,,Proč?" otočil se na mě jakmile jsem zavřela dveře.
,,Co?" nakrčila jsem jemně obočí. 
,,Proč jsi to udělala? Dávali jsme ti s klukama toho málo? Co mají oni a my ne?" sedl si na postel a schoval si obličej do dlaní.
,,H-harry" šeptla jsem. 
,,Proč Suga? Proč on? Věděl jsem že tě tam nemám posílat!" prudce vstal a zhodil ze stolu lampičku která se s velkou ránou roztříštila na zemi. 
,,Já ti to vysvětlím" mé tělo se třáslo a já nevěřila svým slovům. 
,,Nechci nic slyšet. Dneska na ně zaútočíme. Buď jsi s námi nebo proti nám. A věř že, mi nebude dělat sebemenší problém ti provrtat kůlku hlavou" praštil do zdi a otočil se na mě.
,,To po mě nemůžeš chtít" popotáhla jsem. 
,,Běž do svého pokoje. Do 7 se rozhodni na čí straně stojíš" ukázal na dveře a já odešla.