Prázdnota v srdci {Percico}

|48|

💀

Procházeli jsme se po pláži, ruku v ruce. V mé hrudi se dělo něco zvláštního, po dlouhé době jsem byl strašný, opravdu vřele šťastný.
Možná jsem na to nevypadal, na mém vzhledu se nic moc nezměnilo, ale uvnitř se toho změnilo dost.
Kdysi jsem si myslel, že nebudu šťastný bez Percyho Jacksona, můj život byl jedno velké zklamání, smutná emoce, katastrofa, ale teď se začal obracet k lepšímu.

Za ty měsíce jsem si na Percyho prázdné, zahleděné pohledy do dálky zvykl. Pomalu jsem se smířil s tím, že Annabeth nikdy z hlavy nedostane, že tam bude už navždycky zaujímat své čestné místo, nejspíš někde přede mnou. Pochopil jsem, že Percyho díra  v srdci po ní je příliš velká, a dala se zaplnit jen další láskou.
Nevěřil jsem, že je to, co ke mně cítí je láska, ale doufal jsem, že se v ni jednou promění.

Už jsem si jinak nedokázal představit život, tolik let mi trvalo, než jsem se k Percymu přiblížil. I teď, když jsem měl jistotu, pořád mi bušilo srdce při každém našem fyzickém kontaktu. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit.

Seděli jsme na obrovských kamenech na pláži a zírali na obzor. Percy v tom viděl zřejmě něco víc než já, ale na tom nezáleželo. V tu chvíli se na jeho tváři objevil jeden z těch jeho zasněných pohledů a já věděl, že chce být sám.

K mému překvapení mě však zezadu objal kolem pasu a položil si hlavu na moje lopatky. Zhluboka jsem se nadechl a moje tělo se napjalo.
,,Ehh, uvolni se, takhle nejsi pohodlnej." Zamručel Percy, ale já i přes jeho hranou mrzutost poznal v hlase smutek.

Natáhl jsem ruku a dotknul se jeho vlasů.
,,Neskrývej ty emoce, Percy, to jsem dělal já, nepomůže to."
,,N- nesnažím se je skrývat, ale nechci tě tím trápit, nechci, abys byl smutný, když jsem já, protože ty za to nemůžeš, je to moje věc."
,,Mluvíš jako já po smrti Biancy, taky jsem chtěl být sám. Ale já tu jsem s tebou, vždycky budu, v dobrém i zlém."
A v tu chvíli jsem to ucítil, slané slzy na mém rameni mi smáčely tričko.

Nechal jsem ho vyplakat, protože vypustit na svět emoce je většinou jediný způsob, jak se s nimi vyrovnat.

A/N
Bylo mi s vámi krásně lidi 💙 chybí už jen krůček k překonání 3K!!! Jste zlatíčka

Slibuju, že Valdangelo bude co nejdříve to půjde :)

A těšte se na epilog, doufám, že pro vás bude-

(ne, neřeknu, Ještě byste z toho dělali závěry)

Ještě jsem chtěla říct jednu věc, pár lidí psalo, že jsem ukradla Percabeth moment- vodní polibek. Myslete si co chcete, možná to bylo něco velkého, co patřilo jenom jim, ale v každém příběhu najdete něco, co se vám nelíbí, ale musíte se s tím vyrovnat. Všechno co se děje má důvod.
Dřív to byl Percabeth moment, ale právě tenhle polibek dokazuje, že Nico dokázal nahradit Annabeth. Chápete?