•Wolf girl•

29.

Seděla jsem v kuchyni a Sam mi připravoval vajíčka, to mu jde nejlíp. V obýváku seděla Mej a koukala se na televizi. Vládla tady klidná atmosféra. Už jsem byla docela vpohodě z toho snu, ale někdy sebou trhnu, nebo se mi ukáže mrtvý Sam.

,,Dneska je tvůj den lásko." prolomil ticho Sam a položil přede mě talíř s volským okem. ,,Jaký den?" zeptám se ho a pustím se do jídla. ,,Budeš korunována na princeznu." Usmál se na mě.

,,A sakra, já a princezna?" zasmála jsem se. ,,Ano, ty budeš princezna." smích mě docela přešel, co to teď bude znamenat? Odstěhujou mě do jiné chatky pro princezny? Budu mít více povinností? Budu moct být se Samem?? ,,Asi teď myslíš na to, co s tebou bude, že?" usmál se a já přikývla.

,,Všichni tě budou mít za nadřízenou, prostě za princeznu, párkrát uděláš nějaké rozhodnutí a až budeš připravená, tak tě korunují na královnu, chápeš?" Já na něj vykulím oči. ,,Ahaa, no a kde budu bydlet?" usměje se. ,,Jestli chceš, tak pořád semnou." uleví se mi. ,,No to je jasný." usměju se na něj a on mi úsměv oplatí.

,,Ty budeš princezna?" vyjekne Mej a přiběhne zamnou mě obejmout. ,,Už to tak asi bude." sevřu ji v náruči. ,,Taky bych chtěla být princezna." vzdychne Mej. ,,Neboj, já z tebe tu princeznu jednou udělám." usmála jsem se na ni.
•••
Odpoledne pro mě přišla Emily a odvedla mě do své chatky.

,,Tak co princezno, těšíte se?" zasmála se a posadila mě ke kosmetickému stolečku. ,,Trubko." zasměju se.

,,Jak se těšíš na pozici princezny?" začala mi rozčesávat vlasy. ,,Mám z toho strach." řekla jsem popravdě. ,,Neboj, nemusíš mít strach, zvykneš si na to brzo." usmála se a dala nahřívat kulmu. ,,To doufám." podívala jsem se do zrcadla, jak mi Em natáčí vlasy.

Celou dobu jsme si povídaly a smály se. Ani jsem nevěděla kolik času jí zabralo mi udělat vlasy a make-up. ,,Tak, hotovo." otočila mě k zrcadlu a já tam uviděla úplně jinou mě. ,,Páni, to jak jsi udělala?" podívala jsem se na ni. ,,To víš, potřebuješ jen šikovné ruce a dobrého společníka." zaculila se. ,,Teď už tě jen oblečem do šatů." chytla mě za ruku a přitáhla k pověšeným šatům.

Otevřela obal na šaty a pod ním byly krásné, světle modré, dlouhé šaty až na zem. ,,To.. je nádhera." rozplývala jsem se nad šatama. ,,Šup do nich, nemáme moc času." řekla Em. Svlékla jsem se do spodního prádla a Em mi pomohla se obléct do šatů.

Zapla mi zip na zádech a otočila mě čelem k zrcadlu. ,,Páni." udivila jsem se. Já a šaty nejsme moc kamarádky, ale tyhle šaty byly opravdu nádherné. Vypadala jsem furt stejně, ale přitom úplně jinak.

,,Tak co, líbí?" zeptala se s úsměvem na tváři. ,,Ano, moc." obejmula jsem ji. ,,Jsi připravená?" ,,Myslím, že ano." ,,Tak jdeme." chytla mě za ruku a táhla ke dveřím.

,,Neboj se." řekla, když uslyšela moje rychle bijící srdce. ,,No dobře." řekla jsem nervózdně. ,,Nádech, výdech a úsměv." řekla. ,,Jdeme." chytla kliku a otevřela dveře.

Tady máme další kapitolku. Omlouvám se, že teď moc nevychází kapitoly, ale mám toho poslední dobou strašně moc. Budu se snažit je vydávat častěji. Děkuju že jste trpěliví a děkuju za to, že čtete tento příběh. Napište do komentáře, co se vám na příběhu líbí a co naopak ne.