•Wolf girl•

5.

Byla to dívka,  dívka s blonďatými vlasy a poměnkově modrými oči. Vztala jsem a šla blíž k ní. ,,Ahoj Clar." řekla. Počkat co? Odkud zná moje jméno?

,,Já jsem Emily." usmála se. Dobře. Dívka, Emily, zná moje jméno.

Kývla jsem hlavou. ,,Pomůžu ti Claro, ale nesnaž se proměnit zpět do lidské podoby." řekla docela vážně, ale s úsměvem. Zase jsem kývla.

,,Budu blízko, budeš se se mnou moct spojit." Jak spojit? ,,Sama to ucítíš, teď už jdu, neboj, brzo se pro tebe vrátíme." řekla odešla. Tak jo. Šla jsem zkusit syrové maso. Bylo dobré, asi mám teď jiné chuťové buňky.

,,Ahoj Clar, to jsem já Emily." zaslechla jsem v hlavě. Byl to takový divný pocit. ,,Ahoj." Pomyslela jsem si já. ,,O půl noci pro tebe přijdeme. Musíš spolupracovat, dobře?" Zeptala se. ,,Dobře, budu čekat." Zaradovala jsem se s pocitem, že už budu pryč z té smradlavé zoo. ,,Tak se zatím měj, kdyby si cokoli potřebovala zavyj." Řekla a já si přikývla.

Zahlédla jsem dvířka pro psy, teda v tomto případě vlky. Rozklusala jsem se ke dvířkům a vyšla ven. Sluníčko mě hřálo a ucítila jsem čerstvý vzduch, určitě lepší než vevnitř.

Rozběhla jsem se po výběhu a probýhala mezi stromy.
Kolik asi tak může být hodin? Řekla bych, že tak šest. Ale jak ksem asi byla dlouho v bezvědomí? Toť otázka.

•••

Sluníčko už pomalu zapadá a já si hovím pod stromem. Pozoruju lidi, kteří pozorují mě a občas se protáhnu. Už toho tady mám plné zuby. Ať už si pro mě přijdou.

Už zapadlo. Začaly se oběvovat zářící hvězdy a měsíc. Jupíí. Postavila jsem se a zamyslela. ,,Emily, jsi tu?" čekala jsem na odpověď a dočkala se. ,,Emily tady není Clar, ale neboj, já jsem Sam." Áha, dobře, Sam, další takový, co mě zná. Ale asi mě teď znají všichni.

,,Ehm Same?" Zeptala jsem se. ,,Ano?" ,,Co mám dělat až přijdete?" zamyslela jsem se s touhou jim pomoct. ,,Nechat se vysvobodit." Cože? To jako nemám nic dělat? To mám sedět na zadku a čekat až mi na ten útěk dají na cestu červený kobereček? ,,Asi tak." Řekl Sam. Počkat cože? On mě slyšel? ,,Jo, slyšel jsem tě, tvoje myšlenky jdou slyšet. Ještě neumíš ovládat to co si myslíš a to co nám chceš opravdu říct." Řekl Sam.
,,Aha, dobré vědět." Zasmála jsem se vduchu.

Takhle jsme si povídali až do noci. A zjistila jsem, že už tu Sam není. Počkat, do noci!? To znamená, že tady co nevidět budou. Jupíí. ,Hauuu!!'
Vytí, to je signál!

Myslíte, že Claru vysvobodí? Počkejte si do příštího dílku😅❤️