16.

156 10 2
                                    

Vzbudila jsem se v nějaké místnosti. Slunko svítilo do oken a otevřeným oknem profukoval větřík. Rozhlédla jsem se po pokoji. Byla jsem v nemocnici. A na křesle seděla babička, mamka a Tom.

Podívala jsem se mu vyděšeně do očí. On na mě jen mrkl a usmál se. ,,Zlatíčko!" vztala mamka a pohladila mě. Ještě pořád jsem se nevzpamatovala. Co to? Proč tu jsem? Co se stalo? Jak dlouho tu jsem? Plno otázek se mi míchalo v hlavě a mohl mu na to odpovědět jedině Tom.

Zavřela jsem oči a poslouchala. ,,Nechcete si zajít do bufetu?" zeptala se sestra, která přišla do pokoje. ,,Jen běžte, já tu s ní počkám." Řekl Tom a mamka s babičkou a sestrou odešly. Otevřela jsem oči a koukla jsem se opět na Toma.

,,Co tu dělám? Co se stalo? Jsou ostatní v pořádku? Jak dlouho tu jsem?" chrlila  jsem ze sebe plno otázek. ,,Hezky v klidu a pomalu Clar." řekl Tom a přisedl si ke mě na postel.

,,Takže zaprvé. Můžeš mi říct, co si sakra dělala 10 km od vesnice?" zeptal se trochu přísně, ale pořád byl klidný. ,,Já, já, já nevím." začaly mi týct slzy. ,,Klid Clar, nebreč." utřel mi tekoucí slzy. ,,Proč si byla tak daleko? Honil tě někdo, nebo co?" zněžnil. ,,Ne to, to, já nevím, já si nic nepamatuju." zase mi stekla slza.

V hlavě mi problikla vzpomínka na tu noc. Běžela jsem s plnou hlavou myšlenek. Nakonec jsem o něco zakopla a spadla. Pršelo a já se proměnila. Ležela jsem bezmocně na zemi.

,,Pamatuju si jen to, že jsem zakopla a zkutálela jsem se z nějakého kopce. Potom jsem se proměnila." řekla jsem. ,,Clar a kam si to běžela? Úplně si vybočila z trasy." podíval se mi do očí. ,,Já nevím. Byla jsem zaneprázdněna tolika myšlenkama, vzpomínkama a všeho možného, že jsem přestala vnímat okolí." On se jen na mě koukal.

,,A proč tu vlastně jsem?" zeptala jsem se konečně. ,,Našli tě dřív policisté z farmy a zavolali záchranku. Byla si promrzlá, mokrá, zničená."

V tom se otevřely dveře a vešla babička s mamkou. ,,Clar, jedeme domů, tam se ti už nic nestane." řekla mamka s lehkostí, vůbec jí nezajímalo, co bylo před tím než mě našli? Podívala jsem se vyděšeně do Tomových očí. ,,Nikam nejedu." řekla jsem silně. Mamka se na mě podívala. ,,Ale já se tě neptám, tohle je definitivní věc, Claro." řekla a sbalila mi věci, které jsem tu měla.

Podala mi oblečení a já se zašla převléct na záchod. Sedla jsem si na zem a dala ruce do dlaní. Začala jsem brečet. Já nechci domů, já nesmím domů. Musím zachránit svůj lid.

Oknem v koupelně zasvítilo slunko, až mě to oslepilo.

Okno! Vztala jsem, utřela si slzy a vylezla jsem do malého okna. Podívala jsem se dolů. A skra, to je moc vysoko! Slezla jsem dolů a otevřela jsem smutně dveře.

,,Clar, pojď ke mě." obejmula mě babička. ,,Je mi strašně líto, že jsem si tě vůbec neužila. Teď mi odjedeš a už tě zase dlouhou dobu neuvidím." řekla babička. ,,Taky mě to mrzí, babi. Ale neboj, já zase přijedu." usmála jsem se, ale smutně. ,,Tak ahoj Clar." pohladila mě po hlavě. ,,Ahoj babi." přišla jsem k Tomovi a obejmula ho. ,,Nevím jak to udělám, ale já se vrátím." zašeptala jsem tiše. On kývl a dal mi pusu na tvář. Odešel...

Mamka mi dala do ruky kufr a šla přede mnou. Došly jsme na recepci, tam něco zapsali a porom jsme šly na parkoviště. Tam mamka dala kufr do auta a nasedla. Já jsem nasedla na místo spolujezdce a zapla jsem se. Opřela jsem se o dveře a dívala jsem se z okna. Mamka nastartovala a vyjely jsme z parkoviště na cestu.

Jely jsme kolem lesů. Mě tekly slzy a pozorovala jsem pohybující se nějaké stíny na okraji lesa? Co to? Běželo to na tu stranu, kam jsme jely my. Utřela jsem si slzy a otočila se na mamku.

,,Mami, zastav!" řekla jsem ji. ,,Proč?" zeptala se. ,,Potřebuju na záchod, ale dělej, nebo budeš mít mokré kožené sedadlo." zasmála jsem se pro sebe. Mamka tychle zastavila. Stíny se zastavily taky. Vběhla jsem do lesa a viděla tři vlky. Sam, Jack a Emily. Proměnili se. Já se jim postupně dívala do očí. Potom jsem přišla k nim.

,,Clar!" obejmul mě Sam. Jack se na mě usmál a Emily mě taky obejmula.

,,Co mám teď dělat?" zeptala jsem se a podívala jsem se Jackovi do očí.

Ahoj, tady máte další kapitolu. Co myslíte? Co asi Clara spolu s Jackem, Samem a Emily vymyslí?

•Wolf girl•Where stories live. Discover now