•Wolf girl•

2.

Vlk spadl na zem a lidé ho naložili do klece. Chudák, je mi ho líto.

Zase za pět minut jsem se postavila na nohy. Proč se to pořád děje?
•••
O dva dny později jsme dostali vysvědčení. Alespoň se něčemu vyplatilo to každodení učení, protože jsem dostala samé jedničky. Mamka bude ráda.

Vešla jsem dveřma do domu a vyzula si boty. Mamka vběhla do předsíně a ptala se. ,,Tak co? Jaké máš známky?" nedočkavě přešlapovala.

Vytáhla jsem z vaku složku a dala jí mamce. Mamka složku rychle otevřela a kontrolovala vysvědčení. ,,Jsi šikovná." řekla a obejmula mě. Rychle šla dát vysvědčení do složky k ostatním.

,,Děkuju." řekla jsem spíš pro sebe, protože už tu mamka nebyla. Šla jsem do pokoje a vytáhla si kufr.

Ve tři jedu k babičce. Tak jsem se začala balit. Babička má farmu a taky koně, takže nějaké tepláky, mikiny, trička atd. Potom jsem si ještě sbalila kosmetiku a hotovo.

,,Claro, pojď na oběd!" zavolala máma a já šla do kuchyně. ,,Těšíš se za babičkou?" zeptala se mamka při jídle. ,,Jasně." řekla jsem i když to nebyla pravda.

,,Claro, vem si kufr a odnes ho do auta." řekla mamka a já odešla od stolu. Šla jsem do pokoje, vzala si kufr a vezla ho ke vchodovým dveřím. Tam jsem se obula a vzala si lehkou bundu a vyšla ze dveří. Mamka vzala klíčky od auta a zamkla dům.

Za deset minut jsme byly na nádraží. Mamka mě zavedla na nástupiště a rozloučila se semnou a potom odešla. Za tři minuty mi přijel vlak a já nasedla. Sedla jsem si do volné kabinky a odložila věci.

Za 4 hodiny jsem byla v Rakousku, vysedla jsem z vlaku a nasedla do autobusu. Autobus mě vyvezl do hor a tam mě čekal Tom s autem. Tom pracuje u babičky na statku.

,,Ahoj." pozdravil mě. ,,Ahoj Tome." odpověděla jsem mu s úsměve. Tom je strašně hodný a mám ho ráda. Má černé oči s červenou tečkou v temné černotě. ,,Tak jak se ti cestovalo?" zeptal se mě Tom a usmál se. ,,Docela dobře." řekla jsem a nasedla na místo spolujezdce. 

Za pět minut jsme byli na statku. Kolem byly louky na kterých se pásli koně, krávy a ovce. Byla to krása. Asi se mi tady nakonec bude líbit. Naposledy jsem tu byla před pěti lety. ,,Ahoj babi." řekla jsem, když jsem vystoupila z auta a obejmula jsem ji. ,,Ahoj Clar." obdařila mě babička milým úsměvem. ,,Děkuju Tome." poděkovala babička. ,,Není zač paní Kartenbachová pro vás cokoli." řekl a usmál se. ,,Teď ji ještě odveď do pokoje a můžeš si jít po svým." babička se usmála a odešla.

Tom mi vzal kufr a vedl mě do budovy. Vevnitř byly schody a vyšli jsme nahoru. Hned po levé straně byly dveře a ty Tom otevřel. Vešli jsme do světle růžového pokoje s velkou postelí, nočními stolečky a skříní. ,,Tak Clar, tady je tvůj pokoj, kdyby jsi něco potřebovala, tak jsem ve stáji." usmál se Tom a vyšel ze dveří.

Vzala jsem si kufr a dala ho na postel. Otevřela jsem ho a začala si postupně vybalovat. Když jsem měla vybaleno, tak jsem zapla kufr a dala ho pod postel.

Sešla jsem schody a zamířila ke dveřím a následně do stáje. ,,Claro." usmál se Tom. ,,Ahoj." řekla jsem stadlivě. ,,Copak potřebuješ?" zeptal se. ,,Hmm. Nic, ale přemýšlela jsem, jestli by si mě nevzal na koně. V sedle už jsem neseděla léta." usmála jsem se. ,,No samozdřejmě." řekl Tom a popadl mě za ruku.