•Wolf girl•

12.

,,Na dva dny ho zavřem, ale potom ho necháme žít, je to prostě jen člověk, který mě nemá rád a jen to dal najevo trochu jinak." řekla jsem.
,,Jak trochu jinak?" vešel dovnitř Sam. ,,Ty se do toho nestarej Same." poručil mu Jack. ,,Ne. Ať řekne svůj názor." podpořila jsem Sama.

,,Je to můj bratr, znám ho, zkoušel by to znovu, dokud by se mu to nepovedlo." podíval se na mě. ,,Vyžeň ho pryč Clar. Prosím. Dělám to pro tvé bezpečí." mluvil vážně.

,,To je dobrý. Omlouvám se, a když mě vyhostíš z vesnice, pochopím to. Omlouvám se ti Clar." proměnil se Hery a viděla jsem smutek v jeho očích. Hnědé oči ladily k jeho hnědým vlasům. ,,Zůstaň Hery." Sam po mě střelil pohledem. Otevřel pusu a chtěl něco říct, ale já jsem se na něj zlobně podívala a on ji zase zavřel. ,,Děkuji ti, uvidíš, že nebudeš litovat." řekl a odešel.

,,Jasně že toho litovat nebudeš, protože když tě zabije, tak už nebudeš moct litovat ničeho." řekl Sam nazlobeně. Já jsem mu jen věnovala jeden z mých nazlobených pohledů.  ,,Sydney, dojdi pro Marka a ty Same už běž." poručil jim Jack.

,,Děkuji Em." poděkovala jsem Emily za záchranu života. ,,Nemáš zač Clar." usmála se a rozešla se ke dveřím. ,,Ehm, mám rozbité okno." Jack se rychle obrátil na odcházející Emily. ,,Em? Zavolej sem prosím Marka." poprosil Em, přikývla a vyšla zedveří.

,,Si tu nějak rychle." zasmál se. ,,Byl jsem kousek." řekl, přišel k oknu, vzal si metr a začal měřit. ,,Pojď Clar." chytl mě Jack kolem ramen a vedl mě ke dveřím.

,,Teď se o tebe docela bojím." svěsil ruce. ,,Nemáš proč." usmála jsem se. ,,Clar, ty ho neznáš, on se o to pokusí znovu." mluvil vážně. Zavrtěla jsem neposlušně hlavou. ,,On mi neublíží. Viděla jsem jeho pravdu v očích." řekla jsem. ,,Nenene, Clar, ty to nechápeš, on je zákeřný, opakovatelný, znám ho až moc dobře." svěsil hlavu a vypadal smutně.

,,Co se stalo?" zeptala jsem se. ,,On zabil svou matku Iris. Byla to férová holka. Jednou se s ní pohádal a pokusil se ji zabít, ale nepovedlo se mu to. Potom na ni byl naštvaný, omlouval se a říkal, že už to nikdy neudělá. Pokusil se podruhé. To ho zastavil Sam, možná sis všimla jeho jizvě pod okem. No, ale potřetí, už ji nikdo nezachránil a zabil ji." dopověděl a stekla mu po tváři slza, kterou si hned utřel.

,,To mě mrzí, takže teď zůstal Sam se svou sestřičkou sám." pomyslela jsem na to, jak to s ní asi zvládá. ,,Stavíme se za Samem." rekl a zahl doleva. Zachvilku jsme byli u chatky. Jack zaklepal na dveře a Sam nám hned otevřel. ,,Rád vás vidím, pojďte dál." usmál se Sam a zavřel za náma dveře.

,,Kde máš Mejny?" zeptal se Jack. ,,Mej?" zavolal Sam. Ze schodů se vynořila asi dvanáctiletá dívka s dlouhými, vlnitými, hustými, blonďatými vlasy. Byla nádherný. ,,Dobrý den." pozdravila zdvořile a usmála se. ,,Ahoj strejdo Jacku." pozdravila Jacka.

,,Same? Teď Clar nemůžem nechat samotnou." řekl Jack. ,,Já se o sebe postarám." řekla jsem. ,,Ne, nepostaráš, budeš bydlet u mě, alespoň mi pomůžeš s Mejny." řekl Sam. ,,No dovol?" uaskuhrala Mej. ,,Dovolím." zasmál se Sam. ,,Já se o sebe dokážu postarat." řekla. ,,Jasně jasně." opět se Sam zasmál.

,,Musím to přijmout?" zeptala jsem se. ,,Jo." řekl Sam ostře, jasně a bez premýšlení. Vzdychla jsem. ,,Teď je zavřený, ale až ho zas pustí, tak ji opravdu střež." poručil Jack Samovi. Sam přikývl.

,,Já zajdu s Clar pro její věci a ty ji nachystej pokoj." řekl Jack a vedl mě z chatky. ,,Jaktože máš se Samem a Mejny tak dobrý vztah, než s ostatními?" zeptala jsem se po cestě. ,,Věděl jsem, že se budeš ptát." zasmál se.

,,Víš, Iris byla moje sestra a měli jsme spolu velmi dobrý vztah." zklopil hlavu. ,,Aha, tak to mě opravdu mrzí." řekla jsem smutně.

Došli jsme do chatky s opraveným oknem a vešli dovnitř. Já si vzala ještě nevybalenou tašku od Emily a seběhla schody za čekajícím Jackem. A zase jsme šli k Samovi.

,,Už se o ní dokážeš postarat?" zeptal se Jack Sama   přededveřma. ,,Samozdřejmě." řekl Sam s úsměvem a vtáhl mě dovnitř.

Vedl mě nahoru po schodech a vešel do pokoje na pravé straně. ,,Tenhle pokoj patřil moji matce." řekl. Usmála jsem se a položila tašku na postel. ,,Je pěkný." řekla jsem popravdě. ,,Když budeš cokoli potřebovat, jsem dole." otočil se s úsměvem a vyšel zedveří.

Sedla jsem si na postel a přemýšlela. Napadlo mě, že bych mohla zajít na louku se trochu poučit a poběhat si. Postavila jsem se a vyšla zedveří. Vedle byly dveře otevřené a viděla jsem, jak Mej sedí v okně.

,,Ahoj." řekla jsem a opřela se o dveře. Mejny se otočila a usmála se. ,,Ahoj." Mejny měla hnědé oči jako Hery. ,,Co se dá dělat tady ve vesnici, nebo v chatce? Je tady docela nuda, nemyslíš?" zeptala jsem se. ,,Máš pravdu." řekla a podívala se z okna. Přišla jsem k ní. ,,Ten kluk se ti líbí?" zeptala jsem se a poukázala na chlapce s holkou, jak si s polu kopali míčem. Vyšlo z ní jenom hmm.

,,Mejny, mě můžeš říct cokoli, chci říct, že mě můžeš brát jako svou kamarádku." řekla jsem jí s lítostí a pomyšlení na to, jak to má teď bez matky těžké.

,,Ano, ten kluk se mi líbí a vadí mi, když si hraje s Margreth." řekla smutně. ,,Už si mě vůbec nevšímá." dodala. ,,Chceš jednu radu od zkušené?" zeptala jsem se. Mej přikývla. ,,Pokud budeš sedávat zavřená doma a smutnit, tak na sebe moc neupozorňuješ. Pojď, zajdem se projí, proběhnout po lese, užít si kralsný zbytek dne.

,,Tak jo." usmála se Mej a slezla z okna. ,,Jen chvilku počkej." řekla, sedla si na postel a začala si plést copy. ,,Mej? Ty copky nosíš pořád venku?" zeptala jsem se. ,,Jo." řekla. ,,A viděl tě už ten, no ten." ,,Mike?" ,,Asi. Viděl tě už někdy s rozpuštěnými vlasy?" ,,Ne, myslím že ne." ,,Tak je na čase, ukázat změnu. Rozpusť si ty vlasy." usmála jsem se. Mejny poslechla a rozpletla si načatý cop. Potom si to pročísla hřebenem a postavila se. ,,To je ono." Mej se usmála. Vlasy měla až po zadek a moc jí slušely.

Sešly jsme schody a zamířily ke dveřím. ,,Kampak, kampak." řekl Sam a postavil se přede dveře a založil si ruce naprsa. ,,Ven, jen tak se projí." řekla Mej a usmála se na mě. Já jsem přikývla s úsměvem. ,,No tak to vás asi sklamu." řekl Sam. ,,Same, on je teď zavřený, jen nachvilku." prosila jsem.

,,Jenom dneska." odstoupil odedveří. ,,Děkujem." řekly jsme s Mejny zároveň a vyšly zedveří.

Ahoj. Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale teď je kapitola o něco delší. Stačí vám to? Nebo chcete ještě delší?