•Wolf girl•

17.

,,Jestli chceš, aby tě hledala policie, aby ses odloučila od rodiny, tak pojď s náma. A jestli chceš jet s mámou, tak už radši jdi." podíval se mi do očí. ,,Jdeme." řekla jsem a proměnila jsem se. Vyděla jsem Jackův o Tomův úsměv na tváři. Emily se podívala na auto a proměnila se. Potom jsme se všichni rozběhli.

Běželi jsme lesem, vítr kolem nás svištěl a já si užívala svůj první útěk. ,,Claro, co si proboha dělala 10km od vesnice?" Zeptal se mě Jack. ,,Prostě jsem se ztratila a zakopla jsem o kořen, spadla a nevztala." Odbyla jsem odpověď. ,,Hm.. zajímavé. Potom mi to ještě vysvětlíš." Ohlídl se na mě.

Zanedlouho jsme proběhli strážní hranice vesnice. Přiklusali jsme na náměstíčko a proměnili jsme se. Všichni lidi, co zrovna procházeli měli na mě upřené oči. ,,Co jim je?" zašeptala jsem Emily. ,,Myslí si, že si utekla." zsmála se tiše. Já jen zakroutila očima a šla dál.

,,Čas se krátí Clar. Potřebuješ se učit." Přišel ke mě Jack. ,,Tak pojď trénovat." podívala jsem se na louku. ,,Ne." řekl. ,,Ne?" podívala jsem se na něj. ,,Clar, musíš si odpočinout." kývl hlavou k Samově chatce. Sam mi otevřel a já vešla do vnitř.

,,Clar!" přiběhla ke mě Mej a obejmula mě. ,,Mejny." taky jsem ji obejmula. ,,Chyběla si mi." řekla. ,,Však jak dlouho jsem tu nebyla." zasmála jsem se. ,,Týden." koukla se na mě a já se přestala smát. ,,Týden?" Otočila jsem se na Jacka a Sama. Oni jen kývli. ,,Hmm." zývla jsem si. ,,Jdi si lehnout." postrčil mě Sam a já vyšla schody. Lehla jsem si a zavřela oči.
•••
,,Mejny, nebudeš chodit sama ven!" zbudil mě Samův přísný hlas ze spodu. ,,Ale když.." brečela Mej. ,,Žádné ale!" vztekal se Sam. ,,A až bude Clara moct?" fňukala. ,,Clara bude doma tak jak ty. Ta taky nikam nesmí." trochu se uklidnil. ,,Všichni můžou chodit ven a já ne?" pořád šlo slyšet že brečí. ,,Jim nehrozí nebezpečí!" Zase trochu zpřísnil.

Vešla jsem na chodbu a seběhla schody. ,,Nebezpečí tady hrozí všem. Nikdy nevíš komu ublíží." řekla jsem. Mej poznala, že jsem na její straně a obejmula mě. Já jsem ji utřela slzy. ,,Nebreč, to bude dobrý." tišila jsem ji. ,,Nebude." řekl Sam. ,,Ty mlč." Bránila jsem se. ,,Už mlčím, už mlčím." odešel s rukama nad hlavou do obýváku.

Usmála jsem se vítězně. ,,Děkuju." usmála se i Mej. ,,Same?" vešla jsem za ním do obýváku. ,,Kdy mám s Jackem trénink?" zeptala jsem se. ,,Odpoledne." zapl si Sam televizi. Kývla jsem hlavou a odešla.

Stála jsem u schodů a přemýšlela, co budu do odpoledne dělat. Doma je nuda a ven... Jdu ven. Sice tam nemůžu, ale co... Vyšla jsem ze dveří a nadechla se čerstvého lesního vzduchu.

Ještě než jsem ztihla vykročit ze dveří, tak se předemnou oběvil Jack. ,,Kampak kampak." nadzvedl obočí. ,,Ehm... já... Jen jsem chtěla vyvětrat." znervózdněla jsem a zhoupla se na patách. ,,To je dobře. Aspoň že si nechtěla jít ,zase' ven." přimhouřil oči a zdůraznil slovo zase.

,,Hah, jojo." Zasmála jsem se nervózdně a pozvala jsem ho dovnitř. Potom jsem zavřela dveře a šla zpátky do obýváku.

Všimla jsem si, že Jack ví, že jsem chtěla utéct. Šlo to na mě poznat. ,,Hlídej si jí." šeptl Jack na Sama. ,,Však hlídám, nikam neutíká." podíval se na mě a usmál se. ,,Zatím." přimhouřil Jack oči a podíval se na mě.

Otočila jsem se a šla za Mej. S nima se nedá být v jedné místnosti. Pořád mě jen podezírají a hlídají.

Ahooj. Další kapitola je na světě. Chci se zeptat... píšu ještě jednu knížku, kterou nemám vydanou a je to pravdivý příběh. Chcete abych to vydala?