Chci to//Kousni mě 2 (Riren)

6.

Uběhly už dva měsíce od Leviho návratu. Za celou tu dobu se nic moc nedělo. Jen to, že se mě Christa pokusila sežrat.

Byl jsem neopatrný a řízl se o papír do prstu. Jenže tím, že Christa byla nováček, nejspíš dostala chuť a tak na mě vyjela. No, jenže celé se to dosralo ještě tím, že mě Levi odhodil stranou, aby ze ke mně Christa nedostala.
Názarem jsem rozbil jednu prosklenou skříň, ta se rozsypala a komplet mi dořezala ruku.
Erwin mi ránu pak vyčistil a Ymir klidnila Christu, která se mi pak týden omlouvala.

Byl jsem dole v obýváku a koukal na televizi. Najednou se ozvalo cvaknutí vchodových dveří a následné:,,Ahoj Erene."

,,Nazdar," pozdravil jsem Mikasu nazpět, ale pohled jsem stále soustředil na televizi.
,,Je tu Levi?" zeptala se.
,,Vidíš ho tu snad?" byl jsem protivnej. Neměl jsem náladu absolutně na nic. Nevím čím to bylo, ale už od rána jsem měl špatný tušení.

Mikasa si sedla vedle mě a sklopila hlavu. Nějak mi to nedalo a musel jsem se zeptat.
,,Děje se něco?"
,,Co? No... Potřebuju s ním mluvit... Mohl by si mu prosím zavolat?" koukala na mě a přímo prosila očima. To na mě u ní ale neplatí.

,,Promluvit? Nechceš ho zase zabít?" odsykl jsem.
,,Erene omlouvám se... Kolikrát se budu muset ještě omluvit?..."
,,Omluvy ti nepomůžou. Nic ti už v tohle případě nepomůže... Pokusila ses o to, a to mi udělalo dokonalý obrázek."

Jen tak jsme tam mlčky seděli, až najednou:,,Zavoláš mu teda?" zeptala se potichu.
Podíval jsem se na ni. Stále koukala do země.
Protočil jsem očima, popadl telefon a vytočil Leviho číslo.

,,Erene?" ozvalo se z telefonu.
,,Ahoj Levi... Mohl by ses na chvíli stavit?"
,,Jasně... Děje se něco?"
,,Umm...no... To ještě nevím."
,,No dobře... Za chvíli jsem tam," s tímhle típnul hovor.

Mikasa se na mě trochu usmála.
Neměl jsem nejmenší ponětí, o co jí šlo. Pochybuju, že si s Levim bude chtít dát čaj a pokecat jen tak o životě.

Za deset minut zazvonil zvonek. Mikasa se najednou napla. Nejspíš byla celkem vynervoná. Vstal jsem, poplácal ji po rameni a vydal se ke dveřím.

Já sám jsem se bál. Co když se ti dva do sebe zase pustí? Co když? Celý ten rok a dva měsíce, co jsem s Levim, se ti dva neviděli.

Otevřel jsem dveře.
,,Ahoj lásko. Pojď-"
,,Co tady kurva dělá?!" vyhrkl na mě. Zapomněl jsem. Určitě Mikasu cítil ještě před barákem. Možná ještě dál.

,,Ahoj," ozvala se zamnou Mikasa. Otočil jsem se na ni. Koukala do země. Zase...
,,Levi-" otočil jsem se zpátky na něj, ale bylo nejspíš trochu pozdě. Prošel kolem mě a mířil rovnou k ní.

Mikasa jen nehnutě stála a čekala na svůj osud.
Levi ji chytil pod krkem a přitiskl na nejbližší zeď.
,,Co si sakra myslíš, že tady děláš?!" zařval na ni.

No... Mohl jsem být jedině rád, že nikdo není doma. Jinak by byl průser.
,,P-potře-buju...si..s..t-tebou...p-promluvit," snažila se ze sebe dostat.

Levi jí držel pevně pod krkem. Nejspíš se dusila. Vlkodlaci narozdíl od upírů vzduch potřebují.
,,Levi!" okřikl jsem ho. Když to s ním ani nehlo, přišel jsem k němu a chytil mu ruku, kterou držel Mikasu.

,,Já ji zabiju Erene... Jednou ji opravdu zabiju," řekl, když ji pustil. Mikasa se sesunula k podlaze. Držela se za krk a kašlala.
V ten moment mi jí bylo i líto. Je to potvora. Neodpustím jí to, co udělala, ale... Tohle si nezasloužila ani ona.

Sehnul jsem a k ní a pomohl jí na nohy. Levi je stál a zhuseně ji pozoroval.
,,Já... Musím...musím ti něco...říct," rozdýchávala se a znovu nabírala vzduch do plic.

Posadil jsem ji v obyváku. Sedl jsem si vedle ní. Levi stál před námi, pozoroval ji a čekal, co řekne.
,,Objevili se noví upíři. Tady ve městě," oznámila.
No...a?
,,Tak je vyžeňte, ne?" odsekl Levi.
,,Rádi bychom, ale... Jsou to mláďata," řekla.

Jsou jako Christa. Dost silní. Na Christu tehdy museli jít všichni, protože jinak by ji sám Levi nepřemohl.

Levi jakoby trochu povolil a zároveň víc zbystřil.
,,A jako teď vy zablešenci očekáváte co? Že vám pomůžem?" zvedl mírně obočí.

,,No... To taky, ale hlavně..." odmlčela se. Podívala se lítostivě na mě. Pootevřela ústa, ale slova jakoby nechtěla vyplout na povrch.
,,Děje se něco?" zeptal jsem se.

,,Jdou po tobě..."