Octli jsme se na špinavých záchodcích a já se bál, co hodlá Ash dělat. Čekal jsem nejhorší, ale nakonec mě chytl za ruce a koukl se mi do očí.
"Michaele, omlouvám se ti," vypadal tak smutně, jako by to snad myslel vážně, "mrzí mě, že si kvůli mě musel projít takovýma sračkama."
"Pořád jima procházím." podotkl jsem a odkašlal si. V ten moment se naše ruce opět odpojily.
"Nepřerušuj mě, když se snažím bejt vážnej. Spolupráce s tebou mě obohatila o něco mnohem víc, než jsem původně předpokládal. Vážím si tě jako člověka a nechci tě ztratit. Víš, asi jsi pro mě začal něco znamenat."
no. ty. vole.
Nejromantičtější místo na sdělení svých pocitů. Řekněte mi někdo, že se do mě ten idiot nezamiloval. Jo, na sex je fajn, ale pane bože. Tohle jsem nechtěl.
"Ashtone, já nevím, co ti na tohle mám říct."
"Nic neříkej, jen mi, prosím, odpusť." koukal na mě tak děsně zoufale, byl jsem na rozpacích.
"Já prostě nemůžu," opravdu mi ho začínalo být líto, "promiň."
"Podívej se, co se ze mě stalo. Chodím se ožírat do klubů. Do klubů, Michaele. Připadám ti jako chlap, co takovýhle věci dělá?"
"Nesváděj to na mě, Ashi. Já za to nemůžu, můžeš si za to sám. Tohle je přesně ten přístup, kvůli kterému mě tak odpuzuješ. Hledej nejdřív vinu u sebe, pak teprv kopej kolem."
"Já kurva vím, že jsem to posral!" zařval a bouchnul pěstí do stěny, jen pár centimetrů od mé hlavy, lekl jsem se, ne že ne. Z toho náhlého pohybu se zapotácel, byl opravdu moc opilý a balance pro něj teď bylo jen slovo ve slovníku. Pár chlápků se po nás otočilo, ale po chvíli si zase každý hleděl svého.
"Tak se snaž, abys už věci víckrát takhle nezmrvil," mluvil jsem k němu s klidem, z nějakého důvodu jsem si myslel, že to něčemu pomůže, "já odcházím. Čeká na mě totiž někdo, komu nejsem totálně u prdele." odebral jsem se ven z místnosti, zaslechl jsem za sebou jen zoufalé "mně nejsi" doprovázené vzlyky. Bad guys don't look at explosions.
Začala pátrací akce po blonďaté holčině, která už nejspíš vzala roha. Nebo ne? Seděla opět na naších bývalých křesílkách a klepala nohou. Netrpělivě trpělivá.
"Bože, děkuju ti, že jsi mi ji tu nechal." vzhlédl jsem nahoru do stropu, zasmál se a posadil se vedle ní.
"Kam jsi zmizel? Už jsem se bála, že jsi utekl."
"Promiň, zdržel jsem se na záchodech." pokud si dobře vzpomínám, asi jsem snad ani na ten záchod jako takový nešel.
Zvedl jsem skleničku s mým drinkem a podíval se po Em, "na co si připijem?"
"Na nová přátelství." usmála se, a tak jsme si připili.
Tenhle poslední drink už mě dodělal úplně. Cítil jsem, jak se mi všechno motá, Em byla celá rozmazaná a poslední, co si pamatuju, byla scéna, kdy jsem se já i s Emily ocitl před vchodem k mému domu. Pokud vím, objali jsme se a ona pak odešla. Clifforde, ty gentlemane. Necháš holku doprovodit tě ožralého domu a ona si pak šla po svých pryč.
Ráno jsem se probudil s příšernou kocovinou a snažil se vybavit si události minulého večera. Na spoustu věcí jsem s vzpomněl, na spoustu ale určitě asi ne. Na ruce jsem měl napsané číslo, zřejmě té blondýnky, se kterou jsem se zapletl naprostou náhodou. Oh ano, Emily. Byla to super holka.
Chňapl jsem po mobilu a koukal na zprávy, jestli jsem třeba v opilosti někomu nenapsal něco, čeho bych měl litovat. Jediné, co jsem objevil, bylo ale dalších několik nepřijatých hovorů od Ashtona a dokonce i pár zpráv datovaných zhruba od jedné do dvou hodin ranních.
Od: Ashton
1:04
Michaele prosim odupst mi to vsechno zachoval ksem se jako kreten
Od: Ashton
1:06
prosim
Od: Ashton
1:14
sedim tu na tech posranejch hazjlech neschopnej vstat proism prijd
Od: Ashton
1:23
kde jsi?????
v té době už jsem pravděpodobně klub opustil (?)
Od: Ashton
1:40
prosim svat se zitra u me cchi ti neco rict
Od: Ashton
1:53
miachele? prijdes teda?
Je hezké, že se snaží, ale měl myslet na moje pocity už dřív. Ani teď se o ně vlastně moc nestaral, šlo mu zase pouze o to, dát si dokupy ty svoje. Chtěl jsem mu odpustit, ale věřil jsem, že pokud to udělám, vše se vrátí zpátky do starých kolejí a já budu zase jenom zasraným pobočníkem, či co. Místo Ashtona jsem se teď staral o mou novou kamarádku. Bez váhání jsem napsal na mobilu číslo, které se mi, už ani nevím jak, zjevilo na ruce a ihned ho vytočil.
Doufal jsem, že nespí. Ovšem ale bylo už něco po jedné hodině odpolední (vážně jsem spal tak dlouho?), takže tolik jsem se zase nebál.
Netrvalo to dlouho a na druhé straně se hned ozval ten milý hlásek, co mi včera tak zpříjemňoval večer.
"Emily?" musel jsem ujistit, že je to ona, třeba si ze mě jen udělala prdel a já teď volám do Číny.
"Ano?" jo, trefil jsem se.
"To jsem já, Michael."
"Jé, ahoj, doufala jsem, že zavoláš." nad touhle větou jsme se musel pousmát.
"Poslyš, rád bych ti vynahradil ten včerejší večer, co říkáš na pozdní oběd v Hubcap Grillu?"
"To je v té ulici, kde jsme byli i včera pařit, že? Jo, tam to mám ráda. A pro pozdní obědy doslova žiju!"
"Tak to je skvělý. Akorát teda, jakože, rád bych tě vyzvedl, ale bohužel tak nějak nemám auto."
"To nevadí, já se pro tebe stavím a zajedem tam mým autem." zasmála se, naštěstí mojí chudobu bere s humorem, hah. Když už jsme u toho, na auto už teoreticky peníze mám.
"Dobrá tedy, jsi zlato. Tak ve tři hodiny?"
"Jo, ve tři je to fajn. Těším se. Zatím ahoj."
"Ahoj." vydechl jsem a usmál se sám pro sebe. Bylo fajn mýt po boku konečně někoho takového. Tohle děvče jsem si ve svém životě snad ani nezasloužil.
______________________________________
cs
přeju příjemný zbytek prodlouženého víkendu společně s mým úžasným příběhem
takže si sedněte, dejte si kakao a kapitolu si přečtěte ještě jednou
budu ráda za každý váš ohlas a seeya u další kapitoly
danke, vaše elíí xx
