Avengers- Bella

29. Tohle platit nebudu!

1316 slov :)

Steve:

Ve vteřině nám Isabella zmizela z očí. Doslova. Odhadl bych to na Pietra. Pomalými, ale ráznými kroky jsem se rozešel k jejímu pokoji. Chápu, že to teď má těžké, ale opravdu to přehání. Prošel jsem několika chodbami, než mě zarazil Fury.

„Kapitáne, za pět minut v zasedačce" zavelel neutrálně. Nesouhlasně jsem si povzdechl, ale přeci jenom jsem se tím směrem vydal. Cestou jsem potkal Natashu, takže jsme šli spolu. Celou dobu nic neříkala a když se na mě podívala, měla na tváři ustaraný výraz. Jakoby tu těhle pohledů už nebylo příliš.

Zrovna jsme překračovali práh, ode dveří, když do nás něco prudce narazilo. Já náraz ustál, ale Natasha nemotorně padala k zemi. Ve vteřině jsem ji chytil a přitáhl si ji zpátky do normální pozice.

„Zbláznil ses?" zařval jsem na Pietra, který se kousek od nás královsky bavil. Tohle děcko mi už nějakou tu dobu pije krev.

„Ty si to nečekal?" obhájil se lehkovážně. Ty si to nečekal sem, ty si to nečekal tam. Jeho oblíbená fráze.

Usedl jsem na jednu z židlí a začal si prohlížet místnost. Můj pohled zaujali dva lidé,nacucnutí k sobě jako klíšťata. Když jsem zjistil o koho jde, málem to se mnou seklo. Byl to to Isabellin kamarád, asi Chris, nebo nějak tak se jmenuje. Líbal se tam s nějakou záhadnou blondýnou. Začal jsem upřímně doufat, že k němu Isabella nic necítí, protože v tuhle dobu by mi asi vadilo, kdybych ji musel vysvětlovat, že Chris někoho má.

„Jsem rád že jste dorazili" ozval se za námi Furyho hlas. Zněl trochu nervózně, nebo spíš zněl nervózněji než dřív. Stoupl si na své obvyklé místo. Vedle něj stál jako vždy Coulson.

„Tak co jste si pro nás zase připravil?" povzdychl si Tony a zmáčkl si kořen nosu. Prý ho to uklidňuje, ale já mu to nevěřím.

„Nedělám to rád, ale .." zastavil se uprostřed věty a upřeně se na mě podíval. No super, zase se to týká mě.

„Ale co?" protočil očima Tony a snažil se nenápadně Furyho dostat ke konci věty.

„Budu muset přeřadit Isabellu do jiné základny" řekl pevně. V tom momentě se mi srdce dostalo až do krku, zvedl se mi žaludek. Jak jako přeřadit na jinou základnu?!

„Co tím myslíte?" procedil jsem skrz zuby stále se snažíc zachovat svůj klidný tón. Upřímně? Moc mi to nešlo.

„Isabella je pro toto místo dost nebezpečná" odpověděl mi přísně Fury.

„Ale to není pravda, a vy to moc dobře víte" oponoval jsem proti jeho tvrzení.

„Kapitáne, Isabellino střídavé chování nám zatím kazí plány. Kdybychom ji tu nechali, je to jakoby jsme se sami podřízli. Je to jako bychom to tu hned teď odpálili!" zvýšil hlas Fury. Jestli si tím chtěl udělat nějaký respekt, tak se mu opravdu nedaří.

„Ale..!" chtěl jsem znovu protestovat.

„Dost!" zařval Fury. „Dám Vám na výběr Rogersi, buď bude Isabella přeřazena do jiného města a tam bude plnit úkoly Shieldu, nebo ji odeberu odznak agenta Shieldu, a vyhodím jí z budovy!" řekl Fury a založil si ruce na prsou.

„To snad nemyslíte vážně?" přimhouřil jsem oči.

„Myslím to smrtelně vážně" prskl naštvaně Fury a odešel z místnosti.

Několik sekund po jeho odchodu jsem se pořád díval na místo, kde předtím stál. No to snad nemyslí vážně.

„Budeš se muset hodně snažit aby u toho, až ji to řekneš nevypěnila" uchcechtl se Tony a drcnul mi do ramene.