Pád

Setkání

Pagen

"Dobrý večer." pozdravím a předstoupím, aby na mě viděla. Klepou se mi kolena a kdybych se nedržela Lucase, tak už jsem na zemi. Lucasova mamka mě propaluje pohledem a prohlíží si mě odzdola nahoru. Přikývne na pozdrav.
"Jmenuji se Pagen Moor a jsem Lucasova přítelkyně" představím se. Kývne hlavou ale v její očích vidím vztek.

"Tak ona to byla opravdu láska... Láska k ní tě dostala do těchto problémů. Opravdu to stojí za to?" Podívá se na Lucase a dělá, jako bych tu nebyla.

"Stojí matko. Miluju jí a je můj život. Miluje mě natolik, že se sem s námi přistěhovala. Proto jsme jí také vzali s sebou." Ozve se Lucas, podívá se na mamku. Otočí se na mě a dá mi pusu. Lucasova matka se jen zhluboka nadechne.
"No dobře zlato. Uvidíme,co ti na to řekne otec." Usměje se a přistoupí k nám. Podá mi ruku a já jí přijmu. Podívá se mi do očí, jako by v nich něco hledala. Najednou ucítím silný tlak v hlavě. Jako bych tam měla vychřici. Chytnu se za ní a zavřu oči. Tlak ustane a ona mi pustí ruku. Lucas ke mě přijde.

"Přátelé!!!"uslyším před sebou. Ze dveří vyjde Lucasův otec a za ním zbytek rodiny.Lucasův otec k nám s úsměvem přistoupí a se všemi si podá ruku. U mě se ale zarazí. Prohlédne si mě a otočí se na Lucasovu matku
"Kdo to je? Tu neznám." Zeptá se. Už jsem se chtěla představit ale Lucasova matka mě předběhla.
"Drahý, to je Pagen Moor. Přítelkyně našeho Lucase." Oznámí mu a jemu zmizí úsměv na tváři. Podívám se mu do očí a uvidím v nich vztek. Ten stejný vztek, co jsem viděla i v očích Lucasovi matky.

"Tak to je všechno kvůli tobě!!!" Zařve. Leknutím stisknu Lucasovu ruku ještě víc. Tohle není dobrý. Proč mi to vyčítají. Snažím se udržet slzy.
"Héro. Bratře. Nechte je být. Ona za to nemůže. Milujou se a to je hlavní. Za tu dobu, co tu jsme jsou pořád spolu. Kdyby jste je viděli... strašně jim to sluší. Poodstupte a podívejte se" Nicol, rodiče i Craw poodstoupí a podívají se na nás. Já stojím v Lucasově náručí a Lucas má ruce omotané kolem mých boků.
"Páni. Jim tom opravdu sluší" uzná Héra. Lucasův otec to taky uzná a přijde ke mě.
"Omlouvám se. Něco v tobě bude. " omluví se a najednou mě obejme. Překvapeně se na všechny podívám. Jsou také překvapení.Otočí se na ostatní.

"Tak panstvo, jdeme jíst a vyřešit to, kvůli čemu jsme se tady dnes sešli." Jdeme se posadit. Já sedím vedle Lucase a vedle mně nějaký kluk. Vypadá dobře. Špinavý blond vlasy. Dál se o něj ale nezajímám. Na stole je spoutu jídla. Od salátů po pečený kuře, klobásy a dokonce tu je i pizza. Musím se pousmát.
"Tak. Lucasi" začne Zeus, postaví se a kývna na Lucase. .
"Sešli jsme se zde, abychom vyřešili problém, co se vyskytl. Všichni jistě víte, co se stalo. Lucas kvůli lásce přichází o křídla. Prosím, ukaž nám, jak na tom jsi." Požádá Lucase a sedne si. Lucas si vzdychne, zvedne se a sundá si černou košili. Nejsem moc nadšená, že se musí svléknout, protože ho všichni okukujou. Hlavně ženská část. Abych upřesnila, jsou tu bohové jako Poseidon nebo Afrodita a jejich dcery a synové.

Když si jí Lucas sundá, stoupne si na "pódium" a otočí se tak, aby všichni viděli na jeho záda. Lucas začíná panikařit.

Něco není v pořádku. Bezmyšlenkově si stoupnu a ucítím na sobě pohledy všech zůčastněných. Chytnu si šaty, protože je mám až na zem a rozejdu se k Lucasovi na "pódium". Jenom tam tak stojí. Přijdu k němu a pohladím ho po zádech, pak po ruce a nakonec po tváři. Všimnu si slzy v jeho očích.
"Lucasi neboj. Jsem tu s tebou." Chytnu ho za ruku. A v tu chvíli se mu na zádech objeví křídla. Ale v ohavném stavu. Jako kdyby jste vzali křídla vrány a oškubali je. Jsou tam vidět už jenom kosti a jenom sem tam nějaký to peříčko. Všichni zděšeně vydechnou.
"Tak. A tady to vidíte. To jsou křídla syna boha Dia a bohyně Héry. Takhle dopadl. Ale my to takhle nenecháme!!!" Zvedne se rychle Zeus, až schodí židle. Stejně i Poseidos, Hérakles, Hermés, Hádés, Forkys, Harmonia a mhoho dalších.
"Jacku. Řekni, co jsi našel" přispěchá nějaký pán s knihou v ruce. Když mě uvidí, chvíli se na mě dívá. Ohromeně.
"No našel jsem NĚCO, ale to se mladému princi nebude líbit." Oslovení princ sedí. Takhle by ho měli oslovovat všichni, protože Zeus a Héra jsou považováni za krále a královnu.

"Co. Řekni co to je" otočí se Lucas. Jack se na něj smutně podívá.
"Budeme ti je muset zlomit a vyrvat." Odpoví. "Ale pak ti během několika hodin narostou nový. Tedy měly by." Dodá.

Nic nevnímám. Nevnímám to, že tam někdo omdlel. Nevnímám to, že někdo nadává a křičí... Vnímám to, co vnímá Lucas. Prázdno. Nedovedem si predstavit tu bolest. Přistoupím blíž k němu. Obejmu ho a přitisknu svoje čelo k jeho.
"Milačku to bude v pořádku. Budeš trpět ale aspoň budeš mít zpět křídla. A já tu budu pořád s tebou"

"A kdy" zeptám se Jacka. Otočí se na mě.
"Dnes při úplňku. A musí to udělat Tři bratři a matka. Tedy Zeus, Hádés, Poseidon a Héra. Pak se jakoby zrodí nový. Je to hrozný ale nedá se nic dělat" kývnu.

____________________________________________________

"Nebojte se princi. Neměl by jste nic cítit, když je to ve vodě. Řeknu vám, proč to tak má být....

Zeus je tvůj otec. Tvoje krev a král. Proto u toho musí být. Dále Hádés, protože ten je bůh smrti a stejně jako Poseidon, bratr Dia a tvůj strýc. Poseidon u toho musí být nejen z toho důvodu, že je to tvůj strýc, ale protože je potřeba udělat obřad ve vodě. No a Héra. Ta je tvoje matka a ta tě přivedla na svět no a také je to královna." Vysvětlí nám Jack. Lucas mě objímá a hlavu má položenou na mém rameni. Je to vtipný, protože jsem menší než on. Mám na sobě stále ty černé šaty a boty, co jsem měla na večeři. Lucas má na sobě jenom kousek látky okolo pasu. A aby mu teď nebyla zima tak župan. Je 23:47 hodin večer. Za chvíli, o půlnoci půjdou do vody. Já tam nebudu. Nemůžu tam být. Proto počkám s ostatníma na břehu.
"Bojím se. Strašně moc." Promluví Lucas, sedne si a mě si posadí na klín. Pohladím ho po tváři a políbím.
"Neboj se. Zatni zuby a mysli na nás. Že tu jsem a čekám na tebe. Nesmíš to vzdát. I když to bude to nejhorší, mysli na to prosím." Rozbrečím se. Políbím ho

"Lucasi?"