Pád

"Dneska v pět"

Pagen

S Carou jsme utíkaly chodbou do naší třídy a modlily se, aby už nepřišel učitel. Před třídou se na sebe s Carou zadýchaně podíváme a vejdeme. Ihned se podívám k učitelskému stolu. Ještě tu není.

"Uf" oddychnu si a jdu si sednout do svojé nové lavice. Třída je pěkně zařízená. Máme tu interaktivní tabuli, dva počítače, televizi , wi-fi atd. Celkově je třída vymalovaná oranžovou a žlutou barvou. Dohromady je nás tady kolem třiceti.

Podívám se po spolužácích. Jsou tu všechny druhy lidí. Emo, punkeři, šprti, drsnáci, namyšlený holky, holky,co se zdají být v pohodě,fotbalisti a huliči. Je tu dokonce i "kořen". Ten se ale baví s drsňákama.

Pak jsou tu lidi jako já. Já nepatřím do žádný skupiny. Zatím. Když se otáčím, abych si sedla normálně, tak můj pohled přistane na klukovi, který si něco zapisuje do notesu. Nevypadá jako jeden z ,,nich,,. A netypovala bych ho na drsňáka. Takže bude asi něco jako já. Prohlédnu si ho. Vlasy má hnědý, ale má v nich jakoby blond melír. Má né moc hranatou čelist. Jeho obočí má krásný tvar ale všimnu si, že na pravým má uprostřed kousek vynechaný. Jako by tam měl jizvu.

Asi musel vycítit, že se na něho někdo dívá protože najednou zvedne hlavu a podívá se na mě. Ach jo. Cítím jak se mi do tváře žene zrádná červeň. Nevím na co čekám. Měla bych se otočit ale... moment. ON SE NA MĚ USMÁL!! Páni. Má krásný rovný bílý zuby. A ten jeho úsměv. Mohli by s Andělem dělat modely. Úsměv jsem mu oplatila a v tom přišel učitel. Musela jsem se otočit a vstát.

"Dobré ráno,žáci" pozdraví nás náš nový třídní učitel.
"Posaďte se" nařídí nám s úsměvem. Vypadá jako sympaťák.

"Jestli jste si mysleli že se budem dneska učit, tak vás musím sklamat."uf. Takže další den v pohodě.

"A co budeme dělat?"zepal se někdo. To by mě taky zajímalo.

"Budeme se seznamovat" odpoví na otázku a mě spadne brada. Nastane ticho. Nikdo nic neříká do doby než někdo řekne "aha".

"No dobře. Já začnu. Jmenuji se Johan Beat. Je mi 28 let a mám rád fotbal" skončí a skupina fotbalistů začne pískat. Josh se usměje a ukáže na dalšího. Takhle to jde dál. Jde to po lavicích a každý si musí stoupnout.

Dozvím se, že ten "kořen" se jmenuje Ryan Teall. Je mu 18 a boxuje. "Hmm pěkný" řeknu si v duchu. Už si připravuju, co řeknu. Po chvíli přijdu na řadu já. Ve třídě je najednou hrozný ticho. Kdyby spadl špendlík tak to všichni slyší. Postavím se a cítím na sobě všechny pohledy. I toho pěknýho kluka.

"Ahoj. Jmenuju se Pagen Moor a je mi 17 let. Miluju tanec, hudbu a cvičení." řeknu a posadím se.
"Děkujeme Pagen" poděkuje učitel a přesune se na další. Za mnou sedí Cara. Tý je 17 a má ráda večírky.

Než dojdem k němu tak se toho hodně dozvím. Jednomu klukovi tu je dokonce 15. Nechápu to.

No konečně. Řada přišla na něj.

"Ahoj. Jmenuju se Charlie Steel. Je mi 18. Zítra 19. Zajímám se o zpívání, hraní na klavír a běh." Páni.Páni. Páni. On zpívá? Hraje na klavír?tak teď mě dostal. Koukám na něj ohromeně.

Trochu se usměju,aby se usmál taky. A povedlo se. Usmál se. Otočím se směrem k učiteli. Nevím jak, ale za hodinu jsme se stihli všichni představit. Za 5 minut zvoní. 4-3-2-1 zvoní!

Nikam se nestěhujem,tak si tu můžu nechat věci. Zrovna si vyndavám z tašky pití,když v tom mi někdo zaklepe na rameno. Helemese. Charlie. No vida.

"Ahoj" pozdraví mě. Je mnohem hezčí než jsem si myslela.

"Ahoj. Jak se máš?" Zeptala jsem se a otočila se k němu.Charlie si ke mě sedl obkročmo na něčí židli co si "půjčil".

"Fajn. Děkuju. Říkala jsi , že se zajímáš o hudbu. Jakou přesně? Zeptá se mě. Jo tak na tohle téma se hrozně ráda bavím a dokázala bych o něm mluvit dost dlouho.

"Jak kdy. Mám ráda vážnou hudbu. Také ale trochu tvrdčí jako jsou třeba Linkin Park. Pak romantickou hudbu a takový ty hitovky. Ráda zpívám covery a i svoje písničky. Ale většinou jenom melodie na klavír."řeknu a kouknu na něj. Je ohromen a jenom přikyvuje hlavou

" Ty hraješ na klavír?" zeptám se ho. Přikýne.

" Ano. Je to moje vášeň" zasměje se a oba si všimneme procházejícího emaře. Vůbec se mi nelíbí.

"Jsou divný. Všichni emaři. Nahání mi husinu. Proč by si někdo úmyslně způsoboval bolest?"zeptá se mě a furt na něj koukáme. Neodpovídám. Kochám se. Má na ně stejný názor. Když mu neodpovídám koukne se proč. A načape mě na švestkách. Kruci. Zase se začínám červenat.

"Nevím. Asi chtějí být zajímaví" vypadne ze mě.

"Jo asi jo" bezmyšlenkově odpoví a furt se mi dívá na rty.

Zvoní

"Tak já jdu" řekne a vstane. O hodině jsme si zase povídali s učitelem na téma naše sny.

"Hej Pagen" poklepe mi na rameno Cara. Otočím se a ona mi podá papírek. Nějaký dopis.

Vyzvednu tě dneska v pět. Napiš mi adresu.
Charlie

Jupí. Napíšu mu adresu a přidám smajlíka. Pošlu to dozadu Care, aby mu to poslala a podívám se na něj. Je tak krásný...

POČKAT. Anděl. Můj strážný anděl, kterého nadevše miluju, on to nepochopí...

Co jsem si to udělala!?!