Pád

Moře...

Lucas

Je to tady. Nastal den D. Setkám se po delší době s rodiči. Ještě přesně nevím v kolik ale to se co nevidět dozvím.

Na tuhle noc nezapomenu. Nikdy. Bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy prožil. Při úplňku...

Otevřu oči, podívám se na hodiny, které máme na nočním stolku vedle postele a protáhnu se. 12:23. Podívám se vedle sebe na lásku, jak krásně spí. Je ke mě otočená čelem, takže jí vidím do obličeje. Přitisknu se k ní blíž a pomalu, abych jí neprobudil, jí pohladím po vlasech. Ve spánku se usměje. Nečekaně otevře oči a naskytne se mi pohled na její krásně modrý oči. Do široka se usměje a také se protáhne.

"Dobré ráno." Pozdravím Pagen. Posadí se a dá mi pusu. Kousnu jí opatrně do rtu a Pagen se usměje. Odtáhne se a prohrábne si vlasy. Má je dlouhý, proto to vypadá nádherně. Jako bohyně .

"Dobré ráno. Jak ses vyspal?" Zeptá se mě, když vztávám. Mám hlad a jsem nabitý energií.

"Výborně." jdu si do skříně pro věci. Vezmu si černý kalhoty s rozkrokem u kolen a zlatými zipy jako kapsy. Na to si vezmu černý tričko. Ano jedu černou. Nečekaně. Pagen se také neochotně zvedne a jde si pro věci. Já si dojdu do kufru pro můj bílý macbook a jdu si sednout na postel. Samozřejmně je rozhrabaná, ale to nevadí.

"Jdu do koupelny. Za chvíli přijdu" Oznámý mi Pagen. Odejde a já si zatím můžu zkontrolovat, co je nového na Facebooku, Instagramu a ostatních aplikací. Na Facebooku nic moc. Jenom mi napsal Charlie.

*Charlie

Čau. Chtěl bych tě upozornit.Pagen je jako moje sestra. Mám jí strašně rád a nechci, aby se jí něco stalo. Uděláš jí něco a přísahám, že toho budeš litovat. A myslím, že mluvím i za Nica.

S pozdravem Charlie

Páni. Tak to jsem nečekal. Povytáhnu obočí a přemýšlím co napíšu. Nic mě nenapadá, proto Facebook vypnu a kouknu na Insta. Tam není nic. Vypnu celý macbook a uklidím ho. V tu chvíli přijde Pagen. Prohlídnu si jí. Má černý legíny se zlatými zipy na bocích a bílý krajkovaný tílko. Vlasy má sepnuté v drdolu. Sluší jí to. Hodně. Jako vždy.

"Nepůjdem se dolů najíst? Mám už docela hlad" Vezme se mobil a zeptá se. Já přikývnu a jdu za ní. Společně dojdeme do kuchyně, kde na nás čekají vafle. Ty Pagen zbožňuje. Ale nejvíc od mamky. A jde to na ní i vidět. Všimnu si totiž, že když se na ně podívala, tak zesmutněla. Chytnu jí za ruku a Pagen se na mě podívá. V očích má slzy. Kouknu na ní vyděšeným pohledem.

"To nic není. Jen jsem si vzpomněla na mamku. Budu jí pak muset zavolat." ujistí mě a falešným úsměvem se na mě usměje. Kývnu a jdu si vzít vafle. Pagen mě následuje. Povídáme si a při tom i jíme.