Pád

Večer

Pagen

Co to mělo znamenat? Co si o tomhle mám kruci myslet. Jsem v šoku. Jen tak si zmizí a ani neřekne kam jde. S Nicol sedíme v obývacím pokoji a nervózně klepu nohou. Neustále kontroluji mobil, kdyby náhodou napsal nebo zavolal a nástěnné hodiny, které ukazujou něco málo po šesté hodině. Bojím se o něj a Nicol se mnou. Co když se mu něco stalo? Já bych bez něj nemohla žít. Lucas je můj život.
Na schodech uslyšíme zvuk a do obýváku vejde vysmátý Crawford. Nejdříve si nás prohlédne a pak se znovu zasměje.

"Stalo se něco? Tváříte se jako na pohřbu" plácne sebou do křesla naproti mě. Nejprve se podívá na mě a pak na Nicol.
"Kde je Lucas?" Zeptá se a tiká pohledem z Nicol na mě a naopak. První promluví Nicol.

" Nevíme. Před dvěma hodinama utekl. Od té doby se nevrátil. Bojíme se o něj." Vysvětlí vše co se stalo. To už Crawfordovi zmizí úsměv na rtech. Crawford pokyvuje hlavou a nakonec se zvedne.

"Půjdem ho hle..." nedořekne to, protože se otevřou dveře a v nich se objeví mokrý, udýchaný ale i tak krásně vypadající Lucas. Vejde do předsíně a zavře za sebou dveře. Rychle vyskočím na nohy a utíkám za ním. Lucas se narovná a chce mě obejmout ale já napřáhnu ruku a vlepím mu facku. Překvapeně se chytne za tvář ale nic neříká.

"Ty blbe. Víš jak jsem se o tebe bála? Co si vlastně myslíš? Nic neřekneš a jen tak si utečeš a vrátíš se bůh ví kdy a ještě mokrej. Co kdyby se ti něco stalo? Co by dělala Nicol a rodiče. A co bych dělala já?" Na konci se my zlomil hlas. Rozbrečela jsem se a hlavu schovala do dlaní. Lucas se ke mě přijde a obejme mě. Tak silně až nemohu dýchat. Hlavu si položím na jeho rameno ruce omotám kolem jeho krku. Je celý mokrý ale to nevadí. Hlavně,že je tady živ a zdráv.

"Vše ti večer vysvětlím. Jenom abych tě uklidnil, týkalo se to křídel"
Ujistí mě a mě se trochu uleví. Políbíme se. Jemně a slaně. Na rtech má ještě sůl z moře ale mě to nevadí. Rukou sjede po mých zádech dolů a chytne mě za zadek. Překvapeně vydechnu. Lucas na mě mrkne a znovu se začneme líbat. Ale nechci se jen tak snadno vzdát. Chci ho trošku potrestat za to, co nám udělal.
Odtáhnu se, pustim ho a jdu zpátky do obýváku. Ladným krokem a dělám jako by se nic nestalo.
Když si sednu na pohovku, vezmu si časopis a začnu jim listovat. Na Lucase krásně vidím. Jenom tam ohromeně stojí s otevřenou pusou, ruce podél těla a dívá se na mě. Když zjistí, že nic nebude, pohne se z místa a jde po schodech nahoru. Až teď jsem si uvědomila, když někdo zakašlal, že nás celou dobu Crawford s úsměvem na tváři pozoroval. Nesnažil se zakrýt smích a pobavení.
"Páni Pagen. Zírám. Ty jsi mu dala. Nejdřív taková šlupa a pak, když by se mohl udělat ho odkopneš a ještě ho provokuješ. Klaním se před tebou." pousměje se. Já protočím oči, zvednu se a zamířím nahoru za Lucim. Potichu otevřu dveře. Zezadu se k němu přikradu a na oči mu položím ruce. Otočí se a sundá mi je. Nakloním se k němu a obejmu ho kolem krku.
"Co to děláš?" sednu si Lucasovi na nohy.Všimnu si až teď,že něco na stole dělá.
"Píšu texty. Nějak mě to chytlo" odpoví a opře se mi o rameno. Usměji se. Podívám se na hodiny a zjistím,že je půl sedmí. Ještě toho mám hodně udělat. Umýt si hlavu,vyžehlit...
"Lásko já se budu muset jít připravovat. Mám toho hodně." zvednu se ale Lucas mě jen tak nepustí. Políbí mě a hned mi bylo jasný, CO by se stalo, kdybych to nezastavila.
"Nene. Musím jít. Je to tvůj důležitý den takže by jsi se měl také připravit." přikývl a pustil mě.

Vyjdu ven a zavřu za sebou dveře. Projdu chodbou a otevřu dveře do mého pokoje.Dojdu ke skříni a vyberu si dlouhé černé šaty až na zem s odhalenými zády a boty na podpadku s páskem okolo kotníku. Svléknu si tričko a jenom v podprsence přistoupím k velikému zrcadlu. Na zádech si prohlédnu moje tetování. Jem strašně moc ráda,že jsem si ho nechala udělat. Napadlo mě si ho udělat, kvůli Lucasovi. Je to anděl. Odejdu do koupelny se osprchovat a umýt si vlasy. S ručníkem kolem těla a na vlasech vylezu z koupelny. V pokoji jsem se zamkla. Potřebuju být sama. Vysuším si vlasy a i vyfénuji. Na posteli mám rozložené šaty. Obleču si je a v koupelně ještě vyžehlím vlasy. Na oči si nanesu kouřové stíny. Na řasy nanesu řasenku a vyrýsuji hnědou tužkou obočí. Když vše dokončím je čtvrt na osm.

Někdo zaklepe. Odemknu a do pokoje vejde Nicol, Crawford a Lucas. Prohlídnu si je. Nicol má na sobě šaty v krémové barvě pod kolena. Crawford má tmavě modrý džíny a velmi světlonkou košily. No a Lucas je celý v černém. Strašně mu to sluší. Ladíme k sobě. A o tom mě přesvědčila i Nicol.

"Páni, Pagen. Ty jsi tak krásná. Úplně se k sobě hodíte." položí si ruku na srdce. Usměji se a zjistím,že na mě Lucas pořád kouká.

"No nic. Přišli jsme ti říct, aby jsi byla v pohodě. Nemáš se čeho bát. A že už jedeme." pohladí mě po ruce a usměje se.
" Ne nemá se čeho bát. Možná otce." kouknu na miláčka, který se teď opírá zády o futra. Všichni vyjdeme z pokoje a Lucas mě chytne za zápěstí.
"Strašně ti to sluší. Někdo na tebe sáhne a já mu tu ruku urvu. Miluju tě"
"Já tebe taky." dám mu rychlou pusu a jdu do auta společně s Lucem.

Cesta trvá půl hodiny. Když dorazíme,je večer. Vejdeme do chrámu a já nemůžu uvěřit vlastním očím. Je to tu překrásné. Je tu dlouhý stůl se svíčkami.

"Vítejte" ozve se od někud. Leknu se a rychle chytnu Lucase za ruku a schovám se za něj. Podívám se tím směrem a uvidím nádhernou ženu. Někoho mi připomíná. A ten někdo mě teď drží za ruku.

"Matko. Zdravím tě. Skloní hlavu a zase ne narovná." Lucasova matka se na všechny usměje a pozdraví je. Pak ale její oči zůstanou na mě. Uvidím v nich vztek.

"Kdo to je? Lucasi Parkere?"

-----------------------------------------------

*Na obrázku šaty, které má Pagen na sobě