Pád

Nečekaná novinka

Lucas

"Čtvrtek, to jsou všichni ve škole." řeknu si když se probudím.Zůstanu ještě chvíli ležet ,vezmu si mobil a mrknu co je nového na facebooku, instagramu a twittru. Projíždím různé fotky, statusy o tom, jak je škola hrozná atd.(mám domácí vyučování),dokud mě to nepřestane bavit. . Všechno vypnu, vylezu z postele a jdu se obléct. Hned jak se obleču, přijde matka s otcem. Tváří se divně.

"Můžeme s tebou na chvíli mluvit?" Zeptá se mě matka a jde si ke mě sednout na postel. Otec zůstane stát.

"Chtěli bychom ti s otcem něco říct. Asi budeš v šoku ale já byla taky." řekne a maličko se usměje. Ten úsměv trval jenom sekundu. Docela se bojím co to bude.

"Víš zlato, vždy jsme ti říkali,že jsi náš jediný syn. A to mělo být v pořádku. Ale teď už není. Rozhodli jsme se , že ti řekneme pravdu. Nejsi jedináček." řekla mi šokující novinu.

"COŽE."Děláte si srandu? Nemůžu mít sestru. To bych snad měl vědět od narození."mluvím na rodiče najednou naštvaným hlasem. Matka s otcem se na sebe podívají. "Nech si to vysvětlit" řekne mi otec klidně.

Jsem opravdu v šoku.

"Ne a ano. Ne neděláme si srandu a ano můžeš mít sourozence.Pokusím se ti to vysvětlit." řekla matka a kouká na mě.

"Tak do toho. Poslouchám" řeknu a zkřížím si ruce na prsou.

"Dobře.No narodil jsi se první. To je v pořádku. Ale v ten den co jsi se narodil se narodil ještě jeden chlapec. Já jeho matka nejsem. Je syn tvýho otce. Matka je obyčejný člověk." přestala.

"Bratra" řeknu si potichu pro sebe. "Já mám bratra" řeknu nahlas a podívám se na matku.Vidím na ní, že by o tom nejraději nemluvila. Ale musí.

"Pokračuj" řeknu jí

"Fajn." matka chtěla pokračovat ale najednou promluvil otec.

"Stalo se. Pohádal jsem se s tvojí matkou tak moc, že jsem musel odejít. Odešel jsem do barů, které jsou jenom na jedom místě. Na Zemi."

"Proto můžu chodit po Zemi. To mám po tobě" skočil jsem otci do řeči a musel se rychle omluvit potože vím, že to nemá rád.

Podíval se na mě přísným pohledem ale pokračoval...

"Ano. To máš po mě.Tak tedy. Šel jsem do jednoho baru. Potkal jsem tam jednu dívku Violet. Byla krásná. Ale problém je ten, že jsem bůh. A bůh nemůže být s člověkěm jak jistě víš. Ale to mi bylo v tu chvíli jedno. Povídali jsem si. Dlouho. A potom jsem jsem šel k ní. Otevřeli jsme si víno a..."

"DOST" Přerušil jsem ho. "Dál už si to dokážu představit."

"No dobře.Boužel jsem musel odejít. Ze dvou důvodů. První znáš a ten druhý jste byly a jste pořád vy."Objal mamku a podíval se na mě.

"Omlouvám se." řekl mě i mamce "No a než jsem se nadál byla těhotná.Nevěděl jsem to.Něco mně tam ale táhlo abych se tam šel podívat.A viděl jsem jí.Violet. Viděl jsem, jak tam sedí a drží v rukou malý v dečce zabalený tělíčko a jak mu zpívá. Nemohl jsem tomu uvěřit. Myslel jsem si že mě Violet nevidí, tak jsem se šel blíž podívat, ale ona mě viděla. Byl to šok když na mě promluvila. Řekla "Děkuji ti." Nepochopil jsem proč mi to řekla a doteď to nechápu.Než jsem odešel podíval jsem se na toho malého panáčka zapamatoval jsem si každý kousek jeho tváře. Měl moje rysy."

"Ale to nevadí že to nechápeš. Možná je to tak lepší." řekla mamka nakonec.

"A proč mi o tom říkáte, když je to nevlastní bratr ? a proč až teď?" zeptal jsem se jich zmateně.

"Chtěli jsme abys to prostě věděl a teď nám to přišlo jako nejlepší doba" Ukončila náš rozhovor matka.

"Fajn. Děkuji za takovou krásnou novinku" řeknu jim a rychlou chůzí jdu na moje oblíbený místo. Místo kde nejraději přemýšlím.Místo ve skále, kde je malý rybníček a svělta je tam tak akorát.Relaxuji. A teď je toho dost na přemýšlení.Proč mi to řekli teď? Kdo to může být? Má otcova rysy. Hmm zvláštní. Podívám se na sebe do rybníčku a prohlížím se. Mírně hranátá čelist, oči, které mám přirozeně zelený se mi někdy nevím proč zbarvují do modra a šeda, rty mám normální.Do spodního rtu jsem si nechal dát kroužek. Tmavě hnědý vlasy a nesmím zapomenout na mohutná křídla na zádech.

Roztáhnu je abych si je mohl lépe prohlédnou a zrovna mi vypadne pár pýrek. Jsou hrozně jemná. Matka mi je vždy před spaním pročeše a srovná tak ,aby se mi jich moc nepoškodilo. A to samé udělá i když se vzbudím. Dělá to hrozně ráda. Vidím to.

Chtěl bych ho vidět.Je to můj nevlastní bratr a nemá se mnou nic společnýho, jenom otce ale to je mi jedno. Chci vědět jestli jsme si aspoň vzhledově podobní. Musím se potom zeptat otce. Ale jak? Nebude chtít o něm mluvit.

Musím vypadnout. A vím přesně kam...