31.Kapitola

166 14 1
                                    

Miu
Ok. Miu. Teď se pěkně ztrapníš. Proč? Proč jsem souhlasila? Mamííí!

"Můžeme?" zeptal se Akashi. "M-můžem" odpověděla jsem nejistě. Nádech, výdech.

" I'm here again
A thousand miles away from you
A broken mess, just scattered pieces of who I am
I tried so hard
Thought I could do this on my own
I've lost so much along the way

Then I see your face
I know I'm finally yours
I find everything I thought I lost before
You call my name
I come to you in pieces
So you can make me whole

I've come undone
But you make sense of who I am
Like puzzle pieces in your hand,

Then I see your face
I know I'm finally yours
I find everything I thought I lost before
You call my name
I come to you in pieces
So you can make me whole!

I tried so hard! So hard!
I tried so hard!

Then I see your face
I know I'm finally yours
I find everything I thought I lost before
You call my name
I come to you in pieces
So you can make me whole
So you can make me whole."

Je to za mnou. Ale asi se propadnu do země. Zrudla a otočila jsem se. Akashi mě obešel, aby mi mohl vidět do obličeje.

Miki

S Hyugou jsem si šla sednout na lavičku. ,,Tak jo, otevři to," řekl Hyuga napjatě. ,,Dobře." Nadechnu se a vytáhnu z kapsy tu obálku. Pomalu jsem ji začala odlepovat. Opatrně, aby nebylo nic poznat. Vytáhla jsem z ní dopis a obálku položila Hyugovi do klína. Dopis jsem otevřela a začala číst:

Miu, už dlouho ti něco potřebuji říct. Můžeme se dnes večer sejít u mého domu?
M. S.

Podala jsem dopis Hyugovi a počkala, dokud si to nepřečte. ,,Hohohó. Takže Miu má tajné dostaveníčko u pana Shintara," řekla jsem, když mi ten dopis vrátil. ,,Takže co? Budeme je sledovat?" Zeptal se a já jsem mezitím dala dopis zpět do obálky a opatrně jsem ji zase zalepila. ,,Můžeme." ,,Dobře, takže až Miu půjde večer ven, zavoláš mi. Já mezitím budu čekat schovaný u domu Midorimi. Ty půjdeš tajně za Miu a pak se tam někde setkáme, dobře?" ,,Jo," odpověděla jsem.

Chvíli jsme si tam ještě povídali o tom tréninku, že by jsme tam prý mohli chodit, protože s tím Hyuga souhlasí, ale co Riko?

,,Tak možná v pondělí na tréninku," řekne Hyuga, když se s ním loučím. ,,Jo, ahoj," řeknu a zvednu se konečně z lavičky. ,,Čau," řekne a zmizí za rohem jako Midorima. Pak se zase vrátí řekne, tak, abych to slyšela: ,,Víš co máš za úkol." ,,Jo, jo, vím," řeknu a zasměju se. Hyuga zaleze a pak už se nevrátí. Já taky vyrazím domů.

,,Jsem zpátky," křiknu a zavřu za sebou dveře. ,,Ahoj Miki, Kuroko je nahoře, něco potřebuje udělat na počítači," ozval se známý hlas z kuchyně. ,,Kagami?" Zeptám se a vydám se do kuchyně. ,,Kagami, co tu děláš?" ,,Zeptej se Kuroka, ten ti to řekne," odpoví. ,,Jo, aha, jestli o tom teda ví Kuroko, můžeš si tu dělat co chceš, ale," ukážu na lednici ,,Ne," ,,Jo, rozumím," odpoví Kagami. ,,Zahrajeme si basket?" ,,Dobře, takže se jde do Seirinský tělocvičny?" ,,Jo," řeknu. Už jdu zase k Seirinu :D

Miu
"Jo. Příšerný..chápu..." přiznávala jsem. "Náhodou zpíváš moc hezky." namítal Akashi. "Myslíš?" řekla jsem s nadějným výrazem. "Miu, Miu,Miu. Já si to nemyslím, já to totiž vím." odpověděl mi a usmál se. "Arigato! Všichni kromě Miki a mé rodiny říkali že zpívám jak vrána." poděkovala jsem s úsměvem. "Nemáš za co a ti co říkali, že zpíváš jak vrána, tak ti buď závidí nebo nemají hudební sluch." řekl stále s úsměvem. Chvíli jsem si ještě povídali a pak jsem šla zpět za Kuroko s nadějí že už se on i Miki vrátili. Doufám že to s tím zpěvem Akashi myslel vážně. Byla bych hodně ráda.

"Jsem zpátky!" křikla jsem když jsem vešla. "Ahoj. Miki šla někam s Kagamim." odpověděl mi Kuroko. "Tý jo! Ta Miki má snad harém." zasmála jsem se. "Nemáš hlad?" zeptala jsem se Kuroka. "Ne, ale pokud máš hlad, tak si klidně něco udělej." řekl Kuroko. "To je dobrý. Taky nemám hlad. Jen jsem se zeptala." odpověděla jsem. Šla jsem do pokoje a zapla jsem si počítač. Začala jsem pařit Skyrim.

Miki

S Kagamim jsme se dostali do tělocvičny a začli hrát.

Dohráli jsem a já jsem mu řekla: ,,Kagami, víš, že s váma budeme chodit na trénink. Teda aspoň myslím." ,,Vážně? Riko to dovolila?" Zeptal se Kagami. ,,No právě, musíme se jí ještě zeptat." ,,Aha."

Poté jsme se zbalili a šli jsme každý domů. Když jsem došla domů, Miu už se vrátila od Akashiho. ,,Ahoj," pozdravila jsem ji. ,,Jak bylo u Akashiho?" Dodala jsem. ,,Jo, dobrý. Co ty a Hyuga?" Zeptala se a mrkla na mě. ,,Hele! Nech toho jasný?" ,,Dobře, dobře."
,,Jo a Midorima ti posílá tohle," řekla jsem a vytáhla jsem obálku z kapsy. Ona ji vzala a potutelně se zasmála. ,,Co?" Zeptala jsem se. ,,Ále nic," odpověděla, ale nepřestala se usmívat. ,,Jak myslíš." ,,Jdem se dívat na to anime?" Zeptela se po chvíli. ,,Jo," řekla jsem a už jsme šli po schodech do pokoje. Miu vypla svůj Skyrim a šli jdem koukat na anime.

--------------------------------------------
Yeah! :D Je tu další kapitola. :) V příští kapitole se stane něco, co jste asi čekali :D

Wairudo_Seikatsu & xXAkikoXx

We met Kiseki no sedai (Cz) |DOKONČENO√|Where stories live. Discover now