11.Kapitola

277 18 0
                                    

Miu

Oběd byl dobrý. Když jsme dojedli tak já umyla nádobí a Kuroko a Miki šli nakoupit. Zas jsem zůstala sama .-. Mamí!!! Rozhodla jsem se že zas půjdu do parku. Opět jsem napasala vzkaz a vyrazila. Na štěstí jsem už teď nezakopla, ale nebylo by špatné zas potkat Hanamiyu. Opět jsem šla si sednout na lavičku u jezírka. Je to tu hezké. Opět tu nikdo nebyl. Bylo asi kolem 14-15 a bylo hezké počasí. No prostě krása. Na chvíli jsem zavřela oči, ale po chvilce jsem je prudce otočila, protože si někdo sednul vedle mě. Otočila jsem se a zjistila že je to Akashi. "A-Ahoj." pozdravila jsem ho. "Ahoj. Můžeš klidně zas zavřít oči." řekl a zněl docela dost mile. Hele! Nemá snad nějaký plán že ne?! "Hm..dobře" odpovím a zas jsem zavřela oči, ale nic se nestalo. Zas jsem je po chvilce otevřela, ale on už tam nebyl! Omg?! Jak mohl tam rychle zmizet?! No nevadí. Zvedla jsem se a štrádovala jsem si to "domů".

"Doma"

"Ahoj" křiknu ale odpovědi se nedočkám. Hm..jak jim to může trvat tak dlouho?! No nic jdu si lehnou, jsem docela dost unavená.

Když jsem se probudila, tak jsem zjistila že jsem spala hodinu. Bylo přesně 15:46. Vstanu a jdu se podívat, jestli se už vrátili. "Ahoj Kuroko. Kde máš Miki?" zeptám se. "Ahoj. Říkala že jde ještě ven. Asi má s někým sraz." odpověděl mi a dál se věnoval čtení knihy. "A já vím s kým asi" řekla jsem a ušklíbla se. Aomine!! Asi nám to vychází! Ou yes! Půjdeme slavit! Tedy doufám...
Hm...konečně bych si mohla najít nějakou tu práci, abych si mohla koupit ten mobil. Ale kde najít práci? V bordelu, ne! Ani náhodou! Uklízečka? Né to taky ne... Asistentka? No možná. Servírka? Taky možná. Sakra já nevím!

Áá už vím! "Kuroko pučíš mi prosím mobil?" zeptám se Kuroka. "Jasně." odpověděl a usmál se. "Arigato" poděkovala jsem a usmála se.

Zavolám Akashimu.

M:"Ahoj. To jsem já Miu. Můžu mít otázku?"

A: "Ahoj. Jak zní ta otázka?"

M: "Nevíš jestli bych nemohla u tvého otce pracovat jako asistentka? Rozbila jsem si mobil a potřebuju si koupit nový, ale chci si ho koupit sama a né že mi ho někdo koupí."

A: "Počkej, jdu se zeptat."

M: "Arigato"

A: "Říkal že by si mohla. Šlo by to vždy po škole?"

M: "Jo to můžu"

A: "Dobře. Dneska po škole v parku na té lavičce."

M: "Dobře. Tak zatím."

A: "Ahoj"


Miki

,,Ahoj,"slyším Miu a položí Kurokův mobil na stůl. ,,Komu si volala?" ,,Akashimu,"řekne nadšeně. ,,Proč tak happy?" ,,Mám práci!!" Křikne. ,,Wow. Kde a proč si volala Akashimu?"Zeptám se zmateně. ,,Mám práci u Seijurovích doma." ,,Wow. Jako uklízečka hajzlů?" Řeknu a zasměju se. ,,Ne. Jako sekretářka Akashiho táty." ,,Supér." Řeknu a ukážu jí ruku se zdvihnutým palcem.

,,A kde si byla vlastně ty?"Zeptá se Miu. ,,Jééé Kuroko? Půjdeme dneska někam?" Zeptám se Kuroko, když přijde do obýváku, protože o tom, kde jsem byla nachci mluvit. Kuroko pokrčí rameny.

,,Hej! Nezamlouvej to! Kde si byla?" Zeptá se znovu Miu. ,,Nikde!" ,,Mikino! Odpověz!" ,,Ehhh...venku," řeknu pomalu. ,,To vim i bez tebe, že jsi byla venku, ale s kým?" ,,S kámošem?" Odpovím s nadějí že mě nechá Miu být. Ale opak je pravdou. ,,A ten se jmenuje?" ,,Neřeknu." ,,Aspoň mi dej nápovědu. Na jaký písmeno začíná a končí jméno tvého kamaráda?" ,,Dobřéé. Začíná na I a končí na Y," řeknu.

,,Ty si s ním byla venku??" Křikne Miu a rozzáří se jí obličej." ,,Jop," řeknu. ,,Wow." řekne jen a zase čapne mobil. ,,Co jdeš dělat?" Zeptám se jí zmateně. ,,Potřebuju někomu zavolat,"řekne a jde nahoru.


le flashback...(Miki venku s Imayoshim):

Šla jsem s Kurokom nakoupit a když jsme se vrátili, Miu nebyla doma. ,,Asi je v parku, tam prej chodí pořád," řeknu a Kuroko jen přikývne.

Vyjdu nahoru k nám do pokojíku a lehnu si na postel. Začnu myslet na Imayoshiho... 

Najednou mi zazvoní mobil. Zvednu se a dojdu ke stolu, na který jsem si položila mobil. Kouknu na kolonku volajícího. Imayoshi. Já o vlku...

I: ,,Ahoj Miki."


M: ,,Ahoj"


I: ,,Chtěl bych se tě na něco zeptat."


I: ,,Nechtěla bys jít semnou dneska ven?" Řekne. Ty se ještě ptáš... Řeknu si pro sebe.


M: ,,Moc ráda."


I: ,,Wow. Tak to jsem nečekal. Tak fajn." Najednou uslyším zvonek


M: ,,Počkáš chvíli?"


I: ,,Jasně."  Seběhnu schody a otevřu dveře.


,,A-ahoj." Řeknu a típnu hovor. ,,Můžeme jít?" Zeptá se Imayoshi. ,,Ja-jasně." Řeknu. ,,Jen vydrž minutku. Jdu říct Kurokovi, že jdu pryč." Dodám a zmizím za dveřmi.

,,Kuroko! Jdu ven." Křiknu na celej dům. ,,Dobře." Řekne a já se otočím. ,,Takhle mě lekat řeknu." Když si uvědomím, že za mnou stojí Kuroko. ,,Tak já už půjdu." Řeknu, nazuju si boty, čapnu mikinu (Pozn. au.: Mikina vezme mikinu...) a Otevřu znoova dveře. ,,Můžeme jít." Oznámím.


To be continue...



We met Kiseki no sedai (Cz) |DOKONČENO√|Donde viven las historias. Descúbrelo ahora