12.Kapitola

252 18 0
                                    

,,Kam půjdeme?" Zeptala jsem se Imayoshiho. ,,Do zábavního parku." ,,Okay."

Došli jsme tam a Imayoshi koupil každému čtyřicet lístků, jeden lístek, jedna atrakce. No nevím kde ty peníze bere.

Jako na první atrakci jsme šli do strašidelného zámku. Já jako totální srab šla tisknutá k Imayoshimu. Když jsme vylezli, jsme si šli koupit jednu velkou cukrovou vatu. Když jsme ji dojedli, tak jsme šli na horskou dráhu. Šli jsme na všechny atrakce nejmíň třikrát, až na strašidelný hrad, tam jsem už nikdy nechtěla vkročit.

Zakončili jsme to u horského kola. Když jsme byli až úplně nahoře, stala se věc, kterou jsem nečekala...

Imayoshi se ke mně pomalu naklonil a políbil mě. (Pozn. au.: Akiko budeš si muset máknout. Já už jsem takhle daleko a Miu ani ten mobil nepřinesl [Klidni se Jo! Já mám své plány :D A mysli na Muríka!! Murík!! xXAkikoXx] :D) Když jsme se od sebe oddálili, usmála jsem se na něj. Úsměv mi oplatil.

Rozloučila jsem se s Imayoshim a celá šťastná se vydala zpět ke Kurokovi. (Pozn. au.: Od příště tomu budu řikat k nám domů.)

End of flashback...

Miu

Šla jsem tedy do parku. Chvíli jsem čekala, ale po chvilce přišel Akashi. "Ahoj" pozdravím ho mile a usměju se. "Ahoj" taky mě pozdraví a usměje se. "Ještě jednou ti chci moc poděkovat! Opravdu moc děkuju." řekla jsem a silně ho objala. On se sice zarazil, ale nevím proč, ale pak mě taky objal. "Nemáš zač. Tak můžeme vyrazit?"
"Jasně můžem." odpověděla jsem a šla jsem vedle něho. Když jsme vyšli z parku, tak nám řidič otevřel dveře od auta a my jsme nastoupili. Wow. Takový bych taky chtěla auto. Jak jsem tak zamyšleně pozorovala jak to vypadá v autě, Akashi mě celou dobu sledoval s pobaveným výrazem.
Když jsme dorazili před "dům", nebo to nazveme vilou tak jsme vystoupili a já měla otevřenou pusu dokořán. Opět ten výraz... Akashi přišel ke mně a pusu mi zavřel. Já se jen na něj překvapení dívala a když jsem se vzpamatovala, tak jsem šla za ním do jeho domu.
Tý joo! Tady to je ale bludiště.
Zavedl mě někam před veliké dveře a zaklepal. "Vstupte" ozvalo se. Myslím že to byl jeho otec. Tak jsme tedy vešli. "Dobrý den." pozdravila jsem. "Dobrý den. Takže ty by si chtěla u mne pracovat jako asistentka?" "Ano. Mám čas po škole." "Dobře. Takže vždy když skočíš ve škole, tak jdi před školu a tam bude stát autu kterým si přijela. Řidič tě vyzvedne." "Ano rozumím" "Tak to by bylo všechno. Jestli chceš můžeš tu ještě zůstat. Akashi se ti bude věnovat, dokud nebudeš chtít odejít." "Děkuju za všechno." poděkovala jsem. "Tak zítra nashledanou." "Nashledanou." odpověděla jsem a šla s Akashim ven na obrovskou zahradu.
Chvíli jsme si povídali a já řekla že už budu muset, aby se Kuroko a Miki nebáli kdy jsem.
"Tak já jdu." "Počkej. Nechceš odvézt?" "To je dobrý." "Um..dobře. Tak ahoj." řekl a zamával mi. "Ahoj." řekla jsem a též jsem zamávala.
Joooo! Mám práci! Raduju se sama pro sebe. Konečně budu mít ten mobil!
Už se začalo stmívat a já stále nebyla "doma". No od Akashiho je to daleko.
Přidala jsem do kroku. Už mě zrazují! (pozn. au.: Akiko, tu větu nechápu. :D)

Konečně "doma"!!! "Ahoj jsem doma!" zavolám. "Ahoj. Miki šla s Imayoshim do zábavního parku." "Dobře." "A kde si vlastně byla ty Miu?" "Já byla u Akashiho si zařídit tu práci." "A máš jí?" "Ano mám" "Tak to je super" řekl a usmál se. "Jdu se umýt" řekla jsem a šla si pro ručník. "Dobře." odpovědel a já už jsem si to ťapkala do koupelny.

------------------------------------------------------
A je tu konec další kapitoly. Doufáme že se vám líbila. ^-^
Děkujeme za podporu! <3

Wairudo_Seikatsu & xXAkikoXx


We met Kiseki no sedai (Cz) |DOKONČENO√|Where stories live. Discover now