28.Kapitola

177 14 1
                                    

Miki

Když jsme dokončili konverzaci, - Kdo Miu převlíkl a odnesl do podstele - šli jsme se všichni najíst.

Když jsme se najedli, rozhodli jsme jít ven, Kuroko totiž navhrl soutěž o nejlepšího sněhuláka.
Rozdělili jsme se do dvou týmů po pěti. Já, Miu, Aomine, Kuroko a Kagami jsme jeden tým. Kise, Akashi, Imayoshi, Murasakibara a Midorima jsou tým druhý.
Kuroko zavolal Momoi a Riko, aby nám dělali porotu.
Každý si shromáždil material na sněhuláka a pak jsme mohli začít stavět.

Kuroko dal sněhulakovi svou šálu a Kagami čepici. Jelikož jsme neměli uhlí, knoflíky na břiše jsme udělali z velkých kamenů. Pusu jsme mu neudělali. Oči jsme udělali z velký černých knoflíků. Nos z mrkve a do ruky jsme mu dali koště.
Chvilku nato přišli holky a my jsme měli hotovo. Koukli jsme se ke klukům a ti tam něco ještě dodělávali.

,,Už máme hotovo," křiknul Kise. Kluci odstoupili od sněhuláka, aby bylo na něj vidět.
Na hlavě měl hrnec a kolem krku měl šálu.Oči měl z uhlí, kde ho sakra vzali?!? Nos taky z mrkve, pusu měli taky z uhlí. Na rukou měl rukavice od Kiseho. Knoflíky měli z kamenů, asi jim došlo uhlí.

,,Kde jste vzali uhlí?" Zeptal se Kagami. Murík se zasmál a potom odpověděl. ,,Vzali jsme ho jako první. Bylo ho jen trochu a tak tam pro vás nic nezbilo." Ti šmejdi!!
Riko a Momoi začli rozhodovat. Nakonec vyhrál ten náš, protože Kuroko byl v našem týmu a Momoi ukecala Riko.

Miu

Kise hned začal histerčit, že to není fér. No, když se to tak veme, tak to nefér opravdu bylo. Došla jsem ke Kisíkovi. "Nebuď smutný. Opravdu to nebylo fér, ale co naděláme. Příště to vyhraješ." řekla jsem mu a usmála jsem se na něj. "Arigatto Miu-chan!" poděkoval mi Kise a nasadil BIG smile. Kawaii *-* :3

Holky odešli a já s Miki a Imayoshi jsme šli uvařit oběd. Ostatní se šli dívat na televizi.

Oběd byl hotový, tak jsme všechny zavolali a dali jsme se do jídla. Když jsme dojedli, tak Kuroko, Kise a Kagami šli umýt nádobí. Já jsem využila situace. Když se nikdo nedíval, tak jsem se vyplížila z domu a šla jsem do parku. Kam jinam než na "naší lavičku", kde opět nikdo nebyl. "Ahoj" ozvalo se. Otočila jsem se a zjistila jsem, že za mnou přišel Akashi. "Ahoj. Jak víš že jsem tady?" zeptala jsem se ho. "Instinkt." odpověděl a usmál se. Začala mi být zima na ruce. Akashi si toho nejspíš všimnul. "Tady. Puč si je." řekl a podal mi jeho rukavice. "To je dobrý. Vždyť bude zima zas tobě." řekla jsem mu. Ale on mě neposlech. Sednul si vedle mě. Vzal mi ruku a dal mi na ní jednu rukavici. To samé udělal i s mou druhou rukou. "D-děkuju" poděkovala jsem mu trochu zaraženě. To jsem nečekala, že tohle udělá. On se jen usmál. "A zítra k nám nemusíš chodit. Otec jede pryč, takže pro tebe nemá práci. Až se vrátí, tak ti řeknu." řekl. "Ale já stejně přijdu." řekla jsem mu s úsměvem. "Dobře." taky se usmál.

Miki

Akashi řekl, že musí někam pryč, ale že se vrátí. ,,Dobře," řekla jsem mu a ještě jsem zamávala :D
Zavřela jsem dveře a šla za všemi do obýváku. ,,Tak, co budeme dělat?" Zeptala jsem se. ,,Můžem se jít dívat na film," navhrl Kagami. ,,No, to děláme vždy, ale když tu teď není Akashi, tak co nám zbývá?" Řekla jsem. ,,Není tu ani Miu," řekl Aomine. A teď mi to došlo. Akashi šel za Miu. Kluci si to taky ovědomili. ,,Hohohó, neměli bysme jim jít dělat dozor?" Zeptala jsem se. ,,Radši ne, nerad bych skončil rozstříhanej Akashiho nůžkama," řekl Kagami. ,,To máš pravdu."

Murík vybral nějakej film. Zapli jsme ho a šli se dívat.
Když končil film, a byli titulky, přišli Akashi a Miu. ,,Uhněte!" Řekla a mávla na Kagamiho a Murasakibaru, kteří seděli na gauči, aby udělali prostor. Kluci se zvedli a s Wtf pohledem se na Miu otočili. Ta se jen svalila na gauč a hned usla.
Otočila jsem se na Akashiho. ,,Pane bože, co jste prosím tě dělali?" Zeptala jsem se ho. ,,Mě se neptej, Miu chtěla do zábavního parku," řekl jen a šel po schodech nahoru. Já jsem se otočila zpět na kluki s udiveným pohledem. ,,Chápete to? Jak někdo může takhle vypadat, jen po návštěvě zábavního parku?" Zeptala jsem se jich. Všichni nechápavě zakroutili hlavou.

Miu
•°•flashback•°•
"Půjdeš se mnou do zábavního parku?" zeptala jsem se Akashiho. "Tak jo." odpověděl mi a usmál se. "Děkuju." poděkovala jsem. Vzala jsem ho za ruk a šli jsme do již zmíněného parku. Každý kdo nás viděl si musel říkat že jsme pár, ale nejsme. Tak je to můj kámoš a vzala jsem ho za ruku, no bóže! :D Problém,hmm?! :D

Pokračování příště...

Yeaah! Další kapitola je tu a já chci i za Akiko popřát všem hezký Halloween a L všechno nejlepší k narozeninám.

Ps: Včera měl narozky Himura! Takže pozdně taky vše nejlepší.

Wairudo_Seikatsu & xXAkikoXx

We met Kiseki no sedai (Cz) |DOKONČENO√|Where stories live. Discover now