Miki
pokračování pocky game...
Když se Miu s Aominem přestali "líbat"( -.- twl :"D xXAkikoXx), šla jsem na řadu já s Imayoshim. Dadadááááááá. Vzala jsem pockynu a přišla k němu. Ten se na mě usmál. Dala jsem si pocky do pusy a on taky. Začali jsme chroupat a pak se to stalo. Došlo na poslední kousnutí a naše rty se spojily. Byl to nejlepší pocit, který jsem kdy zažila. Naše pusa trvala 10 sekund. Miu s Aominem hlasitě houkli. (YES! Počítat s tím, že Miu a Aomine půjdou "pařit" :D! xXAkikoXx)Usmála jsem se na Imayoshiho a on se usmál na mě.
Miu šla za Aominem a někam si ho odtáhla. ,,Kise, vem pocky. Jdu hrát s tebou," řekla jsem Kisemu. Kise se jen usmál a šel pro pocky. ,,Ehm. M-miki. Tady už nejsou," řekl Kise. Rozhlédla jsem se po obýváku a Kagami ani Murík tam nebyli. ,,Kde je Kagami a Murasakibara?" Zeptala jsem se naštvaně. ,,Hmm. Nevím," řekl Akashi. ,,Jop. Takže je museli odnést, ale kde jsou?" ,,Rozdělíme se a najdeme je," řekl Kuroko. Mezitím už Miu s Aominem přišli a já jsem ji to řekla. ,,Až je najdu!!" Řekla Miu a zapraskala kloubama na rukách.(Nééé :"D xXAkikoXx) Ty se mají na co těšit, protože když se Miu naštve, prostě ji nechcete potkat. Rozdělili jsme se. Kise a Kuroko, Midorima a Miu, já a Imayoshi, Akashi a Aomine. Myslím, že jsem viděla, jak si Akashi bere nůžky.
Miu a Midorima šli nahoru, Akashi a Aomine šli taky nahoru, protože nahoře je hodně pokojů, Kise a Kuroko zůstali dole a já s Imayoshim jsme šli ven. V zimě ještě v deset hodin, jít ven. Kdo by nechtěl. Bohužel si to s náma nikdo nechtěl prohodit s tak jsme tam museli jít. Oblíkla jsem si mikinu - jo, Mikina si oblíkla mikinu -, kabát a boty. Počkala jsem až se obleče i Imayoshi a šli jsme je hledat ven na zahradu.
Otevřela jsem dveře a do obličeje mě praštil chladný vítr. Sešla jsem po schodech dolů a zatočila jsem na zahradu. Imayoshi šel poslušně za mnou. Sníh byl vysoký asi šest centimetrů, takže se blbě chodilo a ještě k tomu ten příšernej vítr. Došli jsme na zahradu a začli jsme koukat kolem sebe, jestli se náhodou někde Murík s Kagamim neschovávaj. Nic jsem neviděla. ,,Vidíš něco?" Zeptal se Imayoshi. ,,Ne, a ty?" ,,Taky nic, kde sakra můžou být?"
Obešli jsme celou zahradu a pak jsem uviděla kůlnu, ve které bylo rozsvícené světlo. Imayoshi byl otočený, tak jsem k němu přišla a otočila jsem se. Nechápavě se na mě podíval. Ukázala jsem mu rukou směrem, kde stojí kůlna. ,,Aha," řekl potichu. Pomalu jsem se rozešli ke kůlně. Když jsme byli u dveří, rychle jsem je otevřela a vpadla jsem dovnitř. ,,Tady jste!!" Vykřikla jsem přitom . Rychle jsem se podívala na všechny směry, ale oni nikde. Veprostřed stál velký stůl a na něm ležela nějaká červená krabička. Přišla jsem blíž. Krabička od pocky. ,,Takže tu byli," řekla jsem na hlas. ,,No, je mi už zima. Jdu domů," řeknu a otočím se.
,,Našli jste je?" Zeptala jsem se Kiseho a Kuroka, když jsme vešli zpátky do domu. ,,Ne," řekl smutně Kise. Asi se na tu pusu semnou hodně těšil. Nad tím jsem se musela usmát. Najednou jsem uslyšela křik a dupot na schodech. Kagami se řítil po schodech s pocky v puse. Naneštěstí na posledním schodnu spad a hodil hubu. Chytla jsem záchvat. Znáte to, když váš kámoš spadne a vy se začnete nekontrolovaně (pozn. au.: Fůů, dlouhý slovo, doufám že to je dobře :D) smát a pak se s vámi ten kamarád nebaví. ,,Karma! Neměl si brát ty pocky," vykřiknu. Ale kde je Murasakibara? :O :D
Miu
Rozdělili jsme se. Šla jsme s Midorimou nahoru. Když jsem viděla, jak si Akashi vzal nůžky, když šel s Aominem, tak jsem se bála o mého spoludohazovače. Ještě jsem si odchytla Akashiho "Prosím, hlavně mu neubliž, ikdyž budu dělat divný věci. Když tak mi to řekni a já si to s ním vyřídím." řekla jsem Akashimu. "Dobře." odpověděl mi a já, Midorima, Aomine a Akahi jsme šli nahoru do patra. Já a Midorima jsme šli do pokojů po pravé straně. Nejdřív jsme šli do koupelny. Chtěla jsem rozsvítit světla, tak jsem se natáhla po vypínači. Jenže na zemi byla voda ;-; Uklouzla jsem a letěla jsem k zemi. Stáhla jsem s sebou i Midorimu. Ha ha ha! .-. Zrovna v tu chvíli přišel do koupelny Murík a rozsvítil světlo. Sakra! "Um...Nebudu vás rušit." řekl Murík a já se chtěla propadnout do země. "Počkej...to není tak jak to vypadá... Hm..super. Tohle se mi vážně povedlo..." řekla jsem. A slezla jsem z chudáka z Midorimu. "Gomen... Asi tě jednou vážně zabiju," omluvila jsem se mu. "To je v pořádku." přijal omluvu a šli jsme dál do Kurokova pokoje. "Počkat! Kam šel ten Murík?" teď mi to došlo. Čapla jsem Midorimu za ruku a měla jsem zamířeno dolů. Mise najít Murasakibaru začala! Opět chudák Midorima. Měla jsem namířeno do kuchyně. Ano on tam opravdu seděl.
Výslech Muríka a Kagamiho v příští kapitole...
Wairudo_Seikatsu & xXAkikoXx
