Miu
Výslech Kagamiho a Murasakibari...
Dotáhla jsem si Kagamiho a Muríka do kuchyně ke stolu. Všichni přišli za námi. Zamkla jsem dveře kuchyně. Dala jsem na stůl dvě lampičky a zhasla jsem lustr. Rozsvítila jsem ty dvě lapmičky a ty jsem namířila Kagamimu a Muríkovi na obličej. "Tak. Co jste měli v plánu udělat s těma pocky, hmm?" řekla jsem vážně. "Ale.." začal Kagami. "Žádný ale!" umlčela ho Miki.
Miki
Začli jsme s výslechem Muríka a Kagamiho. Miu vzala lampičky a namířila je na ně. Akashi bránil dveře nůžkama. Miu začala s výslechem. ,,Co jste měli v plánu udělat s těma pocky, hmm?" Řekla a začal z ní jít strach.
,,Ale-" Začl Kagami, ale já jsem ho okřikla.
Nakonec odpověděl Murík: ,,Co se asi dělá s jídlem?"
Miu nasadila výraz alá "to jsem mohla čekat", ale hned zase pokračovala.
,,Dobře, ale to nemění nic na tom, proč jste je chtěli sníst?"
,,Měli jsme hlad a byly (pozn. au.: Je pocky rodu ženského, že jo? °-°) tu ty pocky a nikdo je nehlídal," tentokrát se ujal slova Kagami.
,,Aha, ale to jste se nemohli zeptat Kuroka, jestli by vám nedal nějaké jídlo?" Řekl od dveří Akashi. Všichni se na něj podívali, ale hned se otočili zpět na Muríka a Kagamiho.
,,No...to nás vlastně ani nenapadlo," Řekl Kagami a poté pšiknul, pak i Murík. ,,Asi jsem nemocný," řekl Murík a z kapsy u mikiny vytáhl kapesník.
,,To se ani nedivím, když jste byli bez bundy venku," ozval se Imayoshi.
Všichni - až na mě - se na něj zmateně podívali.
,,Jak to víš?" Zeptal se po chvíli ticha Kagami. ,,Nechali jste v kůlně rozsvíceno a taky tam po vás zbyla krabička od pocky." Řekla jsem já.
Kauza pocky se uzavřela tím, že žádný trest nedostali, ale museli se omluvit. Vlastně jejich trest je rýma. Haha, karma :D
Kluci kvůli počasí a zimnímu času u nás (Kuroka) nakonec přespali.
Kagami a Aomine šli do pokoje pro hosty, Imayoshi a Kise šli na gauč, Akashi, Midorima a Murík museli jít na zem a Kuroko šel ke mně do postele.
Miu se naštvala, že musí jít spát sama a tak šla prý hlídat Akashiho, aby Midorima neskončil rozstříhanej. Takže Murík šel spát na Miunino postel
,,Dobrou, Kuroko, dobrou Murasakibaro" řekla jsem, když jsem zalezla do postele. ,,Dobrou, Miki-chan," odpověděli oba dva. Jáááj, oni mi řekli Miki-chan, kawaii ^•^
Zhasla jsem lampičku a zavřela jsem oči.
Znovu se mi zdál ten samý sen...
Probudila jsem se a podívala se na hodiny. Bylo půl jedný. Sakrá, teď už neusnu.
Pomalu jsem slezla z postele, potichu jsem otevřela dveře a šla jsem dolů po schodech.
Když jsem šla přes obývák, málem jsem zašlápla Midorimu.
V kuchyni jsem si nalila mlíko a vypila ho. (Pozn. au.: Teď tu bude taková menší uchylná scéna. :3) Když jsem šla zpátky nahoru, zastavila jsem se ještě u gauče a koukla jsem na spícího Kiseho a Imayoshiho. Byli hrozně kawaii!! Imayoshi si ani nesundal brýle a měl je takové nesrovnané a to dělalo kawaii efekt.
Kise měl zase roztomile rozcuchané. Usmála jsem se a šla konečně nahoru.
Miu
Lehla jsem si mezi Akashiho a Midorimu. Awwww *-* Díky bohu mi to dovolili. Hned po chvíli jsem usnula.
Probudila jsem se. Koukla jsem na hodiny a zjistila jsem že je teprv 2:13. Ježíš! Potichu jsem vstala a šla jsem do koupelny. Fůha! To je poprvé co vypadám po "probuzení" jako člověk. Jééj. Jo musím si s Aomine domluvit další "oslavu" :D. Jo. Asi si budete říkat že jsem blázen, ale co. Nějak jsem se oblíkla, aby mi nebyla zima a šla jsem ven. Doufám že jsem nikoho neprobudila. Šla jsem na zahradu a sedla jsem si na lavičku. Koukala jsem do tmy. Najednou jsem z ničeho nic usla.
Ráno (21.12.)
Probudila jsem se v posteli. Počkat! Vždyť... Jak?! Vždyť jsem venku usla ne? A jaktože jsem převlečená do pyžama, když jsem se převlíkla? Kdo to byl?! Ale počkat. Měla bych být vděčná ne? Jinak bych venku asi zmrzla. Skopla jsem ze sebe peřinu a šla jsem dolů, abych se podívala po ostatních a abych zjistila kdo mě odnes do postele. "Ahoj. Můžu se zeptat jak jsem se dostala do tý postele?" zeptala jsem se všech. "No.." začla Miki, ale pak najednou dostala záchvat smíchu. "Hej?! Čemu se směješ?" zeptala jsem se jí. Ale neodpověděla mi. "No...když jsem se probudil, tak jsem si všiml že tu nejsi, tak jsem tě šel hledat. Pak jsem tě uviděl na lavičce, jak tam spíš, tak jsem tě odnes dovnitř." přiznal se.. Počkat?! Omg *-* On mě sem odnes Midorima! *-* Já snad umřu :3. Zrudla jsem. "D-děkuju..a můžu se zeptat, kdo mě převlíknul?" zeptala jsem se dál. "Nemáš za co a neboj. Převlíkla tě Miki." řekl Midorima. Kdybys tak věděl Midorimo... Kdybys věděl. Mně by to vůbec nevadilo :D :3. Ok. Miu. Uklidni se ty prase! "Díky Miki." poděkovala jsem jí.
--------------------------------------------
Ok. Máme tu další kapitolu. Omlouváme se že kapitola vyšla tak pozdě. :/ :)
Doufáme že to moc nevadí. Jo a Miu(nky) se začíná stávat "prase" :'D.
Wairudo_Seikatsu & xXAkikoXx
