Co se všechno stalo po tom co skončila válka? Všechny toto období nějak poznamenalo a některým zůstanou jizvy navždy. Některá láska se vytratí aby se mohla zrodit nová. A toto je příběh o tom, jak se čirou náhodou propletou životy Draca Malfoye a...
Už je to něco přes měsíc, co s Dracem začali onen jakýsi vztah, který zatím veřejným vztahem nebyl. Zatím to kromě Luciuse a Ginny věděl jen Harry, a jeho reakce ji samotnou poměrně zaskočila.
V podstatě ne příliš dlouho poté co to probírala s Ginny, naznala že by to měla říct i Harrymu. Seděla s šálkem čaje u nich v obýváku na gauči a z ničeho nic z ní vypadlo, že asi (určitě) začala chodit s Malfoyem. Ginny se jen potutelně usmívala sledovala stejně jak Hermiona, Harryho reakci. Ten chvíli jen tak mlčel a zíral do prázdna. Nakonec přiznal, že nějaké náznaky tu už byly. A že by byl asi teda radši, kdyby to byl kdokoli jiný než Malfoy (kromě Ronalda samozřejmě), nicméně, pokud je prý šťastná a on se k ní chová nanejvýš slušně, je schopný se s tím smířit. Ale že pokud jí ta fretka nějak ublíží, tak že ať si ho nepřeje.
Upřímně, trošku se jeho reakce obávala. Přece jen, byl to její nejlepší přítel a vůbec by si nedokázala představit, že by ztratila jeho podporu. Proto když uslyšela ona slova, spadl jí obrovský kámen ze srdce.
Její rozjímaní bylo přerušeno zaklepáním na dveře. „Dále!" zavolala přes pokoj od skříně a otočila se směrem k příchozímu. Do jejího pokoje vešel Draco s úsměvem na tváři. Přišel za ní, objal jí zezadu a hlavu si opřel o její rameno. Hleděl spolu s ní do její skříně s šaty. „Tak už víš, jaké si vezmeš?" promluvil a věnoval jí něžný polibek na její krk. „Ne... přijde mi, že nic není dostatečně vhodné na to, abych se v tom ukázala úplně poprvé po tvém boku." Pronesla zoufale Hermiona a rukou mávla před sebe. „Věř, že ty vypadáš natolik úžasně ve všem, že i župan by byl nanejvýše vhodný." Zalichotil jí. Hnědovlásce se objevil jemný ruměnec na tváři.
„A co třeba tyto?" zeptal se nakonec Draco, když si sám prohlížel její šaty. Spolu se svojí otázkou vyndal ze skříně dlouhé, saténové, černé šaty. Měly poměrně jednoduchý střih se zdobenými ramínky, která měla spíše z ramen spadat a celá vrchní část šatů byla tvořená jakousi formou korzetu.
„Já nevím... myslela jsem, že jsou příliš obyčejné." Zamumlala Hermiona sedící kousek za Dracem na posteli. „Ale naopak. V jednoduchosti je krása. A tyhle šaty – myslím že v nich budeš naprosto nádherná." Dodal Draco a položil šaty přes opěrku křesla. „Slib, že si vezmeš tyhle. Chci se s tebou sladit." Mrkl na ni spiklenecky a sedl si vedle ní na postel. S úsměvem nakonec přikývla, objala ho a poděkovala mu za radu, neboť by u té skříně byla schopná stát ještě věčnost.
Když Draco zanedlouho opouštěl její pokoj, rozloučil se s ní polibkem a se slovy, že si svoji zmijozelskou princeznu vyzvedne v sedm.
Ach, jak se na ten ples těšila – poprvé, veřejně, po boku Draca Malfoye. Upřímně se sice trošku obávala reakcí některých lidí, ačkoli ji nejen Draco ale i Harry neustále uklidňovali, že to bude v pořádku.
Ginny nakonec na ples neměla ani dorazit, neboť už má pár dnů před porodem a rozhodně se necítí na něco, kam se musí obléct do společenského oblečení a kde musí být vzhůru déle než do devíti. Hermiona to samozřejmě naprosto chápala, to ale neznamenalo, že jí trošku zamrzelo, že svoji kamarádku dnes večer neuvidí.
oooOOOooo
Blížila se sedmá hodina a Hermiona nervózně již postávala před zrcadlem ve svém pokoji a neustále se prohlížela. Byla sice již plně připravená, ale stále si nějak nebyla se svým zjevem jistá a spokojená.
Když se ozvalo zaklepání, zhluboka se nadechla a naposledy se shlédla v zrcadle, než se vydala ke dveřím. Když dveře otevřela, Draco si ji celou mlčky prohlédl a v jeho očích se mísilo několik emocí, které nebyla schopná rozeznat. Nakonec se lehce uklonil, pravou rukou vzal tu její a něžně jí políbil hřbet ruky. „Je mi ctí trávit večer právě s vámi, má princezno." Řekl jí, když se opět narovnával. Díval se jí přitom do očí a Hermioně se tak na tvářích opět objevil lehký ruměnec a lehce ji zašimralo v podbřišku. Stále žasla nad tím, co s ní pouhá slova od tohoto muže dělají. Pak jí nabídl rámě a ona jej bez váhání přijala. „Jsi vážně nádherná, ačkoli myslím že se svými slovy akorát stále opkaji." Zašeptal ještě jejím směrem.
Draco byl tolik galantní že ji to stále nepřestalo překvapovat. Byl tak milý, tak pozorný, tak jiný! Ano, trávila s ním hodně času, vlastně spolu už chodili, ale i tak ji některé věci přišili stále nezvykem. Prostě tomu stále nemohla uvěřit
On na sobě měl černý společenský hábit, který mu padl tak perfektně, že Hermiona chvíli zvažovala, zda není trošku upraven kouzlem. Pod ním měl sněhově bílou košili a na ní černou vestu na níž byly lehce vidět vyšité nějaké vzory, trošku lesklejší černou nití. Vlasy měl čerstvě ostříhané, měl je tedy trošku kratší, nikoli krátké. Několik pramenů mu spadalo do očí, a vůbec, přestože je neměl nijak nagelované, mu držely mu perfektně v jakémsi přirozeném stavu. Draco Malfoy, čistokrevný aristokrat, vypadal prostě zcela perfektně a neodolatelně – a k nakousnutí.
„Taky ti to moc sluší." Zašeptala zpátky a víc se přitulila k jeho ruce. A taky dokonale voníš, pomyslela si hned následně a lehce se uculila sama pro sebe.
Než opustili manor, měli to štěstí narazit ještě na Luciuse, který na ples ale v plánu jít neměl. Lucius pozdravil Hermionu, ale na svého syna se ani nepodíval. Vytušila správně, že se ti dva asi nepohodli, neboť Draco, když svého otce spatřil, snažil se tvářit, že jej nevidí.
„Moc vám to sluší drahá Hermiono, zcela chápu, co na vás můj syn vidí. Věřím, že na plese přilákáte spoustu pozornosti, tak doufám že pouze té nejlepší." Spolu s několika posledními slovy si přeměřil přísným pohledem Draca. „No, nebudu vás zdržovat, bavte se." Hermiona mu poděkovala a věnovala mu jeden ze svých oslnivých úsměvů.
-------
Ještě tento cover dokončuji, ale i tak si sem hodím drobnou reklamu :D i když třeba něco později změním. Každopádně pokud budete mít chuť a náladu (byla bych moc vděčná <3), tak zítra večer zveřejním první kapitolu této zcela hříšné dramione fanfikce plné neřesti (ale i poutavého příběhu samozřejmě!).
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
