Zkažená duše

Doslov

Milí čtenáři,

už tu máme zase konec další mé povídky. Tentokrát byla mnohem delší než normálně a já doufám, že v tom budu i nadále pokračovat (doufat můžu). Tenhle rok se mi toho také spousta událo a ačkoli jsem se zapřísáhla, že nikdy nebudu psát poznámky přímo do povídky, tak jsem vám popsala podstatnou část svého života. Posledních pár měsíců toho na mě bylo ale skutečně moc vzhledem k některým okolnostem, které byly nejen stresující, ale také momentálně zabírají podstatnou část mého času (a jsou také důvodem, proč pro mě byly zkoušky náročnější než normálně). 

Moje stížnosti na život stranou, musím vám říct, co mě inspirovalo. Tentokrát všechno začalo hrou zvanou Chaos Academy (kterou už dávno nehraju), je to mobilní hra, jež má skutečně nádherné postavy. Nechce se mi přesně vysvětlovat, jak jsem ta hra funguje, ale všechny hlavní postavy byly i hlavní v této hře. Nechtěla jsem na ni odkazovat už na samotném začátku, protože ačkoli jsem použila odlišná jména a příběhy, tak v traileru je boj mezi "Victorií a Hikari". 

Většina postav mě inspirovala schopnostmi, které měly v té hře (krom Baldura, kterého jsem si domyslela sama). Nefertiti jako postava také vznikla úplně náhodně, protože jsem původně nemohla najít žádná egyptská jména, tak jsem se rozhodla pro ní a pak jsem k ní vymyslela příběh na základě Wikipedie (četla jsem, že měla sestru, která se ztratila a že nebylo nikdy jisté, jak vlastně Nefertiti zemřela). 

Také jste si mohli všimnout, že každá postava měla jméno jiného původu, což bylo schválně, protože mi to přišlo zajímavé. Hledala jsem si k nim i významy, ale zapomněla jsem je (zapomněla jsem i národnost některých lidí, např. Baldura (vím, že je z některého severského státu)  a Aarava). Elizabeth vznikla ještě před tímto nápadem, ale nakonec jsem usoudila, že je z Dánska, protože takováto osoba v Dánsku skutečně žije (není Němka jelikož Hans je Němec, ehe). 

V průběhu příběhu jsem obecně vyhledávala různé informace na internetu a pak to přidávala do té povídky pro zajímavost. Třeba ty runy, charakter Belzebuba měl být původně úplně jiný, než jsem si o něm něco přečetla, apod. 

Žádné otázky nebyly, tak se můžeme vrhnout na další část mého doslovu, a to sice na ukázku z mého následujícího díla. 

Když jsem se opět vracela zpátky do svého pokoje, tak už jsem křik neslyšela, bylo tam ticho.

Zavřela jsem za sebou dveře a došla k oknu. Chystala jsem se zatáhnout, ale přesto jsem se zahleděla do temného lesa naproti. Působil děsivě, ale mezi tmavými stromy jsem si všimnula bílého stvoření. Jednalo se o jelena, i když nevypadal jako klasický jelen. Vždycky jsem si představovala tato zvířata mnohem mohutnější, než to co stálo naproti mému oknu. Dostala jsem pocit, jako kdyby si mě všiml a začal si mě prohlížet. Vyděsilo mě to, tak jsem rychle zatáhnula a tím přerušila jeho zírání.

Lehnula jsem si do postele a vydechla „Co to bylo..." pošeptala jsem si sama pro sebe a zavřela oči. Neustále se mi opakoval ten výjev zvláštního zvířete, které na mě hledělo. Naštěstí mě únava stejně dorazila a podařilo se mi usnout. 

Měla bych ji začít zveřejňovat za dva týdny, ale ještě nemám dodaný cover. Snad se mi ho povede od kamarádky do té doby dostat (nebojte, dělám vše pro to, abych ho měla).