Zkažená duše

41. kapitola

Trojice přátel z prvního ročníku šla zrovna po parku, protože se vracela z večeře ve městě a nyní mířila do pokoje „Baldure, nebolí tě už záda ze spaní na zemi?" zeptala se ustaraně Victoria.

Chlapec s úsměvem zavrtěl hlavou „Mám pod tím koberec a deku, takže je to docela pohodlný..."

„Když tak si to můžeme vyměnit," zareagovala Elizabeth „jsem zvyklá spát na zemi. Často jsem neměla ani polštář a peřinu..."

Jakmile to blondýn slyšel, tak ji chytil za rameno a tragicky na ni pohlédl „Ne, ty budeš spát navždy v posteli a na té nejměkčí."

Černo-bělovláska se zasmála, ale nestihla už nic říct. Před ně spadla mrtvola nenápadné dívky z jejich třídy. Nikdo z nich se s ní moc nebavil, ale první si ji pamatovala. Fascinovalo ji, že chodila vždycky teple oblečená, přes uniformu měla přehozenou bílou bundu a to, i když nebyla zima. Také mívala buď nasazenou roušku, anebo smrkala. Na oko působila příjemně, ale teď už s ní nikdy nebude moct prohodit další slova. Rychle zvedla hlavu, aby si na nebi mohla všimnout levitující Hikari. Tvářila se tak, jak ji nikdy neviděla. Měla na sobě vskutku děsivý úšklebek, skoro přirovnatelný s Elizabethiným. Černovláska se do toho všeho začala smát. Stříbrovláska si všimla, že dívka v ruce držela svitek, znamenalo to snad, že chtěla vyvolat spektru? „Nedělej to!" zvolala.

Bývalou spolužačku to snad pobavilo ještě víc „Na to už je příliš pozdě, drahá..." s těmito slovy danou listinu otevřela. Kolem dívky se objevily symboly a vypadalo to jako klasické vytváření vztahu mezi člověkem a spektrou, ale pak se něco asi zvrtlo. Ze svitku se vynořily černé proudy energie, které chytily černovlásku a pak ji postupně začaly obklopovat.

„Nepovedlo se to..." řekl Baldur „ale tohle jsem nikdy v životě neviděl..."

„Neměla dostatek energie na to... tu věc ovládnout..." pošeptala Elizabeth „Podcenila to..."

Victoria ovšem nebyla schopna slov, vyděšeně hleděla na to, co se dělo s Hikari. Na konci procesu se zformulovalo velké kočičí tělo s dvěma ocasy a černovláska spadla na zem v bezvědomí, teda stříbrovláska alespoň doufala, že pouze ztratila vědomí. Tu kočku už někde viděla, vzpomněla si na tu knihu, Neko-mata „Bacha! Může způsobit...!" nestihla to doříct. Zvíře otevřelo tlamu na břiše, kterou ale předtím mělo schovanou za chlupy a z ní vyšly bolestivé výkřiky několika tisíců lidí, které se stali její objetí ještě předtím, než byla zapečetěna. Stříbrovláska si rychle zakryla uši, nemohla to poslouchat.

První na chvilku zavřela oči, než se objevila v prázdné místnosti. Zaslechla náhle otcův hlas „Teď když je Edward mrtvý, tak bychom se měli zaměřit na Victorii..."

„Vždyť jsme se o to už snažili předtím, ta holka je ztracený případ..." odpověděla matka.

„Takové zklamání..." zareagoval muž. Oba dva se k ní s vážnými tvářemi otočili s tím, že děvče za nimi mohlo dokonce vidět mrtvé tělo patřící jejímu bratrovi, nebo alespoň to, co z něho zbylo. Chlapec se čas od času musel účastnit různých nebezpečných akcí vzhledem k tomu, že byl vrchním náčelníkem policie, ale zasáhlo ho nějaké ilegální kouzlo, které mu skoro roztrhalo tělo.

„Dvakrát jsi mě už zklamala..." za sebou uslyšela další hlas. Rychle se ohlédla, aby mohla vidět Elizabeth. Tvářila se vážně „Tohle by se nikdy nestalo, kdybys nebyla takové selhání..."

Victoria na sucho polknula „Já..." chtěla něco říct, jenže ji došla slova, když viděla, jak dívce prvně padá její useknutá ruka, než později sama lehla k zemi „Liz!" rychle šla za ní. Černo-bělovláska měla stále otevřené oko, ale měla zcela mrtvý výraz.