32. kapitola

27 5 0
                                    

Elizabeth šla s Belzebubem školou „Vidíš něco zvláštního?" zeptala se démona dívka.

„Už to tady obcházíme po několikátý a po několikátý ti říkám, že nic zvláštního nevidím..." vydechl fialovovlasý otráveně „Co si myslíš, že najdeš?" zeptal se, ale poté dodal „Myslíš si, že zachráníš toho kluka?" dívka mu neodpovídala, ale on moc dobře znal odpověď, viděl ji do hlavy. Začal se smát „Nemůžu uvěřit, že ti záleží ještě na někom jiným, kromě té holky..." smích ho ale brzy přešel. Černo-bělovláska se takhle vážně tvářila naposledy, když její babička urazila její matku a nedopadlo to moc dobře. Při následném pohledu na vážně zraněnou starou dámu ji začal nazývat zkaženou duší. Tehdy mu přišla tak nemilosrdná, přesto se teď starala o někoho jiného.

Druhá vydechla „Chtělo by to víc pastí... nějaké, které by se spustily přímo na ně," nijak si nevšímala jeho pocitů.

„Na to bych potřeboval část jejich těla, třeba krev," zareagovala její spektra „jinak ti tady můžu dát pasti, aby se do nich chytil kdokoli..."

„To je příliš velké riziko..." větší než hodlala připustit. Ačkoli tu bylo míň studentů, tak se tu stále nějací pohybovali. Zívnula „Vážně tady nic nevidíš? Žádná stopa? Tak se znova podíváme na dámské záchody..." Chlapec se zarazil, něco tu bylo špatně. Nebyl tu normální vzduch, rychle se rozhlédl kolem sebe „Něco zvláštního?" zeptalo se děvče a opět z ní vyšlo zívnutí „Najednou se cítím tak unaveně..."

„Měli bychom odsud zmizet!" naléhal Belzebub. Nevěděl, jestli by byla Elizabeth schopna se teleportovat pryč v tomhle prostředí, chytil ji za ruku připraven ji odtamtud dostat, ale ona ho zastavila.

„Nikam nejdeme..." pošeptala a vytáhla nůž „musíme je dostat..." řekla, ale stále působila unaveně.

„Nemáme šanci! Přemýšlej hlavou!" snažil se ji varovat. Nevypadala ve stavu, ve kterém by mohla bojovat.

„Ne! Musíme najít... Aarava..." cítila, že se jí začínají zavírat oči.

„Myslím, že bys ho měla poslouchat," zaslechla hlas, který předtím příliš neslyšela, ale moc dobře věděla, komu patří. Kami se objevila ze stínu chodby a vedle ní i Hikari, která se rovněž šklebila.

„To kouzlo, co mě naučila Victoria, vážně dělá divy..." zasmála se bývalá studentka. Elizabeth zavrčela, otočila nůž a bodla si ho do stehna. Poté si do něj začala rýt runy „Zastav ji!" vyhrkla rychle černovláska. Rudovláska se rozběhla k nim, ale ještě předtím se ji postavil Belzebub do cesty. Tentokrát už věděl, že má brát souboj vážně a vyvolal si vlastní dlouhý dvouruční meč. Jejich čepele se střetly, dívka přitom vyvolala svoji spektru, která měla druhou zastavit, jenže ani té se to nepovedlo. Chlapec kopnul do Kami, a pak odrazil útok nově příchozí. Musel bránit černo-bělovlásku, jinak neměla šanci.

Hikari věděla, že ji nesmí dovolit dodělat tohle kouzlo, jinak by byly všechny jejich snahy zničeny. Už teď se jejich úkol stal náročným, téměř nemožným. Povedlo se ji k dívce sice dostat, ale už bylo příliš pozdě. Černo-bělovláska útok bývalé spolužačky odrazila nožem, kterým dodělala poslední symbol. Pár kapek přitom cáklo černovlásce na tvář „Pozdě..." řekla s úšklebkem a udělala pár kroků od ní. Cítila, jak ji po stehnu teče teplá krev z rány „Tak teď z tebe vytlučeme, kam zmizel Aarav..." natáhla k Hikari ruku „Nebo mi to můžeš říct rovnou a nechám tě jít..."

„Proč bych ti to měla říkat," zasmála se bývalá studentka. Snažila se udržet klid, ale věděla, že nemá příliš času a musí chvátat.

„Špatná odpověď..." zareagovala Elizabeth, ale nic dalšího se nestalo. Černovlasá se pobavila nad tou ubohosti a rozběhla se proti ní, ale náhle ji pod nohou něco bouchnulo. Spadla na zadek cítíc ohromnou bolest nohy „Tak znova..."

Hikari se podívala na svoji zraněnou končetinu. Měla ji popálenou a celkově dost ošklivě zraněnou. Ohlédla se na Kami a její spektru, ale ty měly na práci Belzebuba, který je nechtěl pustit dál „Aarava už nikdy neuvidíš..." řekla s úšklebkem.

„Kde..." druhá sebou zacloumala „kde je..."

Bývalé studentce došlo, že Victoriino kouzlo stále působí. Nebude trvat dlouho a postihne i dívku před ní. Stačí ji jenom na chvilku zaměstnat „Řekněme, že už jsme se s ním vypořádaly..." odpověděla vážně se dívajíc dívce do očí „ale musím uznat, že měl v sobě mnohem víc vědomostí, než sám přiznával..."

Elizabeth to zjevně rozčílilo, rychle zamířila rukou na Hikari a použila kouzlo, ale únava v tu samou chvíli skolila. Kouzlo pouze poškodilo strop, doprovázejíce dívčin pád na zem. Belzebub se na ni otočil, čehož využila nepřátelská spektra a bodnula ho přímo do srdce. Když z něj pak meč vytáhla, tak chlapec spadl na zem a už se nehnul „Musíme rychle pryč..." řekla černovláska a už připravila portál „než se dostaví ostatní..." Kami přikývla, ale ještě předtím, než jím prošly, tak mečem přeškrtla runy na noze druhé. Kouzla musí být přesně napsaná a čára navíc je může úplně zničit, tak věřila, že to bude platit i pro tento druh.


Elizabeth otevřela oči, už nebyla ve škole, ale někde jinde, někde, kde to neznala. Seděla na židli, ale nemohla se dále pohnout, její ruce a nohy byly připoutané. Zároveň cítila, že ji něco píchá do stehna, nedokázala ale poznat, o co jde. Černo-bělovláska neslyšela Belzebuba, nedokázala se s ním spojit. Všimla si, že nemohla ani použít magii, nemohla pro obranu před sebe vytvořit past. Povedlo se jí ale nasměrovat její energii do určité části těla, to byla důležitá informace „Konečně ses probudila," ozval se hlas patřící Kami „to ti trvalo..." zasmála se, ale druhá pouze vydechla. Působila až příliš klidně na to, že byla spoutaná. Rudovlásku to podráždilo, kopla do židle „Neměla by ses teď bát?"

Studentka plivla dívce do obličeje „Neměla by ses bát ty?" řekla s úšklebkem.

Kami ji vzteky uhodila do tváře „Nezapomeň na to, v jaké jsi teď pozici!"

Hikari se u nich už taky objevila, Elizabeth toho využila a ignorujíc rudovlásku se na ni otočila s otázkou „Co jste udělaly Aaravovi?"

Černovláska se usmála „Pořád se vyptáváš na Aarava, ale měla by ses spíš strachovat o sebe. Udělaly jsme mu to, co uděláme tobě a velmi brzo," pak se otočila na podpatku a pohlédla na svého spolupachatele „pojď, později se k ní vrátíme..." spolu pak odešli a Elizabeth je zase nemohla vidět. Polknula, právě hrála nebezpečnou hru, ale nehodlala to vzdát. 

Zkažená dušeWhere stories live. Discover now