39. kapitola

19 5 1
                                    

Už byl večer a Baldur vyšel z pokoje děvčat. Usmíval se a spokojeně si broukal, kamarádkám se to líbilo, tak by mohl trénovat více a pak jim také hrát na kytaru dál. Třeba by se také mohl podívat po dalších hudebních nástrojích, které měl Aarav v pokoji. S výdechem se na chvilku zastavil a podíval se z okna, které ukazovalo jasné noční nebe plné hvězd. Zavrtěl hlavou a chtěl pokračovat v cestě, ale všiml si, že před ním se objevily jemu povědomé znaky „Elizabeth?" nemohl udělat ani krok zpět, protože když se ohlédl, tak si všiml, že ty samé vzorce byly i za ním. Rozhlédl se, dělaly kolem něj kruh, takže se neměl vůbec kam hnout.

„Bohužel," ozvala se Hikari s úšklebkem „ale musím uznat, že její vědomosti jsou bohaté..."

Blondýn polknul a opět si prohlídl kouzlo před ním. Naneštěstí ta kresba připomínala zrovna to, s čím se nechtěl setkat. Pokud by udělal špatný krok, tak ho to mohlo znehybnit a to by dozajista znamenalo jeho smrt „Elizabeth je skutečně chytrá, ale je jen náhoda, že je na druhém místě..." zareagoval hrdě a před sebe natáhl ruku.

Bývalá studentka nehodlala čekat na to, co udělá a použila na něj kouzlo, které na něm mělo vybouchnout. Nejlépe by ho to donutilo udělat pár kroků zpět, aby se chytil do té základní pasti. Magie se k němu ale nikdy nedostala, exploze nastala v půli cesty a za kouřem se objevila drobná postava, kterou nerozeznávala. Byla to dívenka s ještě světlejší pletí, než měl Baldur, dala by se dokonce přirovnat k čerstvě napadanému sněhu. Její vlasy byly blonďaté a dlouhé po lopatky, na temeni navíc měla černou růži s červenými zaschlými skvrnami krve. Její oči zářily fialově a rovněž měla špičaté uši. Na sobě měla bílou kápi, která byla pokryta kožichem a pod ním halenku stejné barvy s šortkami. V rukou držela dva nože, děvče se usmálo „Konečně jsi mě také jednou zavolal..." řeklo skoro dětským hláskem.

„Omlouvám se Gunnr, ale doposud se nenaskytla příležitost," pronesl poklidně chlapec.

Gunnr se podívala na Hikari „Hádám, že se o ni mám postarat?" zeptala se s úšklebkem. Černovlásku byla zaražena, nevěděla, že měl chlapec spektru. Zavrtěla hlavou, stačilo, aby udělal krok vedle, nemohla to jen tak vzdát kvůli bytosti před ní. Navíc to vypadalo jako malá holka s dvěma noži, co by ji jen mohla udělat. Znova zvedla ruku, aby mohla použít explozivní kouzlo od Elizabeth, jenže opět vybouchlo před blondýnkou, které to nic neudělalo. Bylo to, jako kdyby tu energii rozsekla.

Bývalá studentka rychle pochopila, že to tím způsobem tedy nepůjde a bude se přes jeho spektru muset dostat jinak. Vytasila svůj meč „Tak si prvně poradím s tvojí spektrou, a potom s tebou..." pronesla klidně a pohlédla na malé děvče.

„To ráda slyším..." zasmála se Gunnr a rychle se rozběhla k jejímu oponentovy. Hikari samotnou překvapilo, jak rychlá byla. Skoro to působilo, jako kdyby se teleportovala. Sotva se vyhnula jejím nožům, ale nečekaně ji ještě kopnula, což sice mečem vykryla, ale nebyla dostatečně zapřená a ztratila rovnováhu. Naštěstí se ji povedlo zůstat na nohou, jenže spektra na nic nečekala a zbraní ji seknula do ramene. Černovláska zaskučela a teleportovala se od ní o kousek dál, očkem si všimla, že se chlapec začíná potit. Udržovat tady spektru mu pravděpodobně dávalo vážně zabrat. Mohla stačit jen chvíle, než zmizí „Být tebou dávám pozor," opět se ozvala blondýnka a objevila se před bývalou studentkou.

Hikari její útoky vykryla „Možná to bude těžší, než jsem čekala..." to děvče bylo vážně rychlé. Neměla ani chvilku na oddych, náhle se objevilo za ní a koplo ji do zad. Černovláska už spadla na zem a jen tak tak se vyhnula dalším nožům, které na ni Gunnr vrhla.

Baldur sledoval boj cítě, jak mu rychle mizí energie. Ušklíbl se a pokusil se zbytek dát do svého malíčku, jenže se mu zdálo, že to bylo stále moc. Nikdy se vlastně nesnažil soustředit magii do jednoho prstu. Uměl ale kouzlo, které mu přesunulo energii do oka. Vydechl, měl na výběr přijít o oko, nebo riskovat, že se mu to nepovede. Student neměl příliš času a rozhodl se velmi rychle. Když Hikari spadla na zem, tak udělal krok dozadu. Přesně, jak mu Elizabeth řekla, tak mu vybouchla oční bulva. Zaskučel, bolelo to, ale stejně se otočil a od bojové scény běžel rychle pryč. Gunnr tam ještě chvíli nechal, aby zabavila útočnici. Momentálně mu byl nejblíže pokoj, kde přespávala děvčata, dostal se k němu a začal bouchat na dveře.

„Co to je?" Victorii hrozivé rány trochu vyděsily, ale Elizabeth si udržela klid a s poskoky šla ke dveřím „Buď opatrná..." varovala ji.

„Nemusíš se bát," usmála se černo-bělovláska a otevřela. Chlapec rychle vtrhl do pokoje a zavřel za sebou bez jakéhokoli vysvětlení. Poté s výdechem sklouznul po dřevěné desce „Vidíš! Je to jen Baldur!"

Stříbrovláska si rychle stoupla a šla k chlapci. První, čeho si všimla, bylo místo, na kterém měl mít oko, z něhož nyní tekla krev „Baldure, jsi v pořádku?!" zeptala se, ale chlapec už neodpovídal. Místo toho zavřel víčka, byl unavený. Gunnr byla sice velmi silná, co se týče útoku, ale také mu brala velké množství energie, navíc cítil, že i ten výbuch mu sebral poslední zbytky „Musíme ho vzít na ošetřovnu!"

„To je špatný nápad, měli bychom mu tady dát první pomoc, a pak počkat..." zareagovala Elizabeth vážně.

„Cože?!" první ji nerozuměla. Blondýn byl její přítel, jak mohla být tak v klidu, vždyť vypadal, jako kdyby sotva dýchal.

„Bylo by to nebezpečný," černo-bělovláska by nezvládla čelit Hikari sama už jen kvůli jejímu uspávacímu kouzlu, navíc zraněný Baldur by je zdržoval „navíc, jak bychom ho přenesli? Určitě je těžký..." vzala obvazy a dezinfekci.

Stříbrovláska sklopila hlavu „Máš pravdu..." pošeptala. Elizabeth ji náhle hodila potřeby „Eh?"

„Udělej to ty, já mezitím zapečetím dveře, aby se sem náhodou nikdo další nedostal," mrkla na ni s úsměvem.

Victoria polknula a otevřela chlapci víčka od chybějícího oka „Teď to bude trochu bolet..." řekla a nastříkala mu tam trochu dezinfekce. Blondýn sebou pouze cuknul, takže dívka pokračovala v ošetřování a začala mu to obvazovat.

Druhá po vytvoření pasti na jediném možném vchodu do jejich pokoje ještě přivolala Belzebuba „Najdi učitele a řekni jim, co se stalo. Varuj je ale, že sem nemůžou jít a že do ošetřovny půjdeme až ráno, kdy se Baldur vzbudí..." pronesla. Fialovovlasý působil otráveně, ale udělal, jak řekla a opět se teleportoval pryč.

„Co teď?" zeptala se první.

Černo-bělovláska se protáhla „Nevím jak ty, ale já jsem docela unavená, tak bych si šla lehnout..."

Stříbrovlásku to zarazilo „Jako jen tak?" Elizabeth pouze přikývla, tak dívka pokračovala s další otázkou „A to ho tu necháme jen tak takhle ležet na těch dveřích?" její kamarádka zopakovala pohyb hlavy. Victoria neměla slov, sama nevěděla, co měla dělat. Nechtěla chlapce takhle nechávat, ale nevěděla, jak by jinak měla postupovat. Druhá si mezitím už vlezla do postele a přikryla se „Mohla bych s tebou spát pod tvojí peřinou?" zeptala se jí. Měli dvě přikrývky a napadlo ji, že by mohla blondýna alespoň přikrýt.

„Dobře..." pošeptala její kamarádka.

První rychle udělala, co naplánovala, a pak si přilehla k Elizabeth, která k ní byla otočena zády. Naposledy pohlédla na chlapce, který byl opřený o dveře, pořád si nebyla jistá tímto řešením, ale nakonec se přitiskla k dívčiným zádům a zavřela oči. Nic jiného by stejně nezmohla... 

Zkažená dušeWhere stories live. Discover now