Zkažená duše

42. kapitola

Nefertiti se nechápavě rozhlédla kolem sebe, měla pocit, že slyšela křik, ale pak se objevila v temnotě, kde bylo opět ticho. Brzy se z černa vytvořila poušť, poklidný větřík začal rychle sílit, až se z toho vytvořila písečná bouře „Nefertiti!" zaslechla hlas patřící její sestře. Zarazilo ji to, ale neběžela za ní. Tohle nebyla realita... chytila si krystal, který měla na krku, jež obsahoval poslední zbytky magické energie její sestry. Chtěla věřit, že obsahuje části její duše „Pomoc!" zvolala zoufale. Žena odvrátila hlavu, její příbuzná byla už dávno po smrti, a i když si přála se s ní setkat, tak to bylo dávno nemožné.

„Paní Nefertiti..." bouře skončila a místo se náhle změnilo na její kabinet a naproti ní stála Lotfie. Už neměla ruku a z očí i pusy ji tekla krev „neochránila jste mě..."

Učitelka polknula „Já..." na to nebyla připravená, možná protože to nebylo ještě tak dlouho, co se to stalo „netušila jsem, že se něco takového stane..."

„Donutila jste mě jít na tu hodinu, i když jsem se nikdy nechtěla učit bojovat..."

„Měla ses naučit sebeobranu, nikdy jsem nečekala, že by tě Longwei donutil bojovat s prvním..." na to už studentka nic neřekla. Její obličej se začal rozpouštět, prvně kůže, pak maso a nakonec zmizela i lebka.

„Slečno Nefertiti..." za ní se ozval Elizabethin hlas. Otočila se na ni a dívka řekla slova, která ji probudila s transu „Proč jste mi nepomohla..." dívce rovněž chyběla ruka a rovněž měla znetvořený obličej, ale to už učitelka nebrala vůbec v potaz.

Otevřela oči a před ní si všimla Longweie „Probudila se!" zvolal „Probudila se nějaká zapečetěná spektra a teď způsobila, že je většina studentů v kómatu a někteří učitelé také! Musíme je odsud dostat!" její kolega už měl přes rameno učitele.

Nefertiti se rozhlédla kolem sebe, ale poté přikývla. Rychle vyvolala svoji spektru „Anubis nám pomůže pobrat víc studentů i za cenu mé energie!" řekla. Muž přikývl, společně běželi směrem ke kolejím, kde se pravděpodobně nacházelo největší množství zbývajících studentů. Žena se nemohla ubránit myšlenkám na Elizabeth, ta holka v sobě měla mnoho temných myšlenek, kterých by ta bytost mohla zneužít. Proběhli kolem okna, ve kterém si všimnula velké kočky „To je ono!" vykřikla a zastavila tak Longweie. Rychle vykouknula a všimla si i svých studentů. Všichni byli vzhůru a Victoria pomáhala Elizabeth vstát.

„Musíme je tu nechat..." ozval se za nimi Hans. V každém svém chapadlu držel studenta „Nevíme, co se stane, když to znova zapečetíme a spousta lidí by zůstala v tu dobu v transu. Nemluvě o tom, že nevíme, jestli to teď nemá vliv i na město..."

Černovlasý přikývl a pohlédl na svoji kolegyni „Má pravdu..."

Nefertiti to rovněž věděla, naposledy vykoukla z okna a vykřikla „Elizabeth!" aby upoutala pozornost své studentky. Když se na ni obě dívky podívaly, tak si sundala náhrdelník s energií patřící její sestře. Dala tomu pusu, a potom jim to hodila „Když mu to zabodnete do hlavy, vsákne to jeho energii a oslabí ho to!" černo-bílovlasá to chytila. Učitelka se usmála, než se otočila a pokračovala směrem ke kolejím. Longwei byl chvíli zaražen, pokud to studentky použijí, tak kompletně přepíší poslední zbytky po její mladší sestře.

Neko-mata se ohlédla na dívky a otevřela pusu, ve které se jí začala dělat ohnivá koule. Baldur stihl včas zareagovat a rychle si stoupnul před ně dělaje velký štít z magie. Kočka vychrlila oheň, chlapci se povedlo ochránit dívky, ale stálo ho to velké množství energie. Bylo to mnohem silnější, než sám čekal, klekl si na koleno a začal oddychovat. Mezitím si začala neko-mata chystat v tlamě další kouli. Elizabeth se rychle říznula do prstu, věděla, že se tomu blondýn sám nevyhne, a za pomoci teleportace mu pomohla a schovala ho za strom „Odpočiň si tady..."