Jurský park

59) Záměna

  „Testy nic neukázaly, je naprosto v pořádku." prohlásila Tessa, zatímco se svoji sestřenicí postupovala ve frontě na večeři. Ta začala už před hodinou a půl, ale kvůli testům se zdrželi v laboratoři. Pravděpodbně by v ní zůstali i déle, kdyby jejich těla nezačala protestovat hlasitým kručením.

„A co ten prcek?" zeptala se Avery. „Ten vypadá v pořádku." odvětila ji Tessa. „To, že něco není vidět, ještě neznamená, že je v pořádku." pronesla téměř moudře. Překvapeně se na ni ohlédla.

Tessa měla i mírně pozvednuté obočí. „Co?" zeptala se na svoji obranu se jich, zatímco na ni nejistě zírala. „Nic," pokrčila nad tím rameny, „Já jen, že jsem tě nikdy neslyšela říkat taková moudra." pronesla Tessa. Vzala si tác na jídlo, jeden podala i Avery.

  „Už vím, kdo je ve zdravotnický komisi.". Ve frontě za nimi se objevil jejich příbuzný. Byl zadýchaný a v očích měl nervózní pohled. Zamračila se na něho. „Stalo se snad něco?". Zvědavost ji nedala, aby se nezeptala. „Ehm... ale nic o čem byste měli vědět." odvětil ji v odpověď a panikářsky se rozhlédl kolem sebe. Obě dvě ho následovaly a taky se rozhlédly po jídelně. Vše vypadalo v pořádku. Pracovníci, vojáci, prostě všichni vypadali v pořádku a v klidu. Když se k němu opět otočily zpět, jeho sestra se na něho utrhla „Buďto nám to řekneš sám, nebo to uděláme samy.".

„Je to Melendez.".

„A to je ten problém?" zeptala se ho nechápavě Tessa. Pokud dostali doktora Melendeze, byli v pohodě. Nejen kvůli tomu, že ho už znali ze střední, kde je učil, ale taky kvůli jeho přátelské povaze. S úsměvem ho poplácala ho rameni a pronesla „Hlavně, že to není jeho bratr.".

# soundtrack n. 1 (0:36-1:00)

  V tom se s úsměvem otočila ke dveřím a ten ji ztuhl na rtech. Nebyla jediná. Trojice sledovala člověka, jež právě vstoupil do jídelny. Poznali ho okamžitě. Neoholené tváře. Kulhavá chůze. Ovšem, co bylo nejhorší, byl jeho postoj k medicíně.

Všiml si jich stejně rychle, možná rychleji, než oni jeho. „Ignorujte ho." zavelela Tessa a prudce se otočila zpátky k bufetu, kde začala předstírat, že přemýšlí o své večeři, byť ji už dávno měla na talíři. „Jak ten osud dokáže překvapit, když naše cesty zkříží." ozval se za jejich zády hrubý hlas. Na kratičkou chvíli zavřela oči. Všichni tři se k němu rázem otočili. Usmála se na něho. „Když nám dá vás, a ne vaše bratra, tak co s tím máme dělat." pronesla chladně Avery. Střelil po ní pohledem. „Vy tady nemáte co dělat. Vy studujete lidi, nikoliv zvířata.".

„Veterinární medicína hodně čerpá z té lidský." zaprotestovala Tessa. Teď střelil pohledem po ní. „Jablko nepadlo daleko od stromu.". Okamžitě spolkla další protesty. Podíval se na posledního. Přikývl. „Alespoň spolu vyrovnáme ten estrogen, který tady cítím.". Vzal si tác s jídlem, který držel Samuel a s mrknutím mu řekl „Řeknete mi o případu.". Následně se s jeho tácem odkulhal pryč. Nevšímal si šokovaného výrazu svých příbuzných a s potěšeným úsměvem za ním vyrazil...