Jurský park

17) Zdroj

 Jako předtím se rozdělili na Isla Nublar, tak stejně se rozdělili i teď, ale tentokrát Samuelovy kroky nezamířily do jídelny, ale zpět do kajuty. Tessa s Avery se rozhodly se ještě projít, než i ony půjdou skutečně spát. Věděly, že nemůžou z lodi utéct, jelikož všude kolem nich se rozprostíral Tichý oceán, přesto si dávaly pozor, aby je nikdo nepotkal.

 „Vím, že mi do toho nic není." začala pomalu Tessa, zatímco kráčela vedle své sestřenice zabalené v dece, „Ale od příjezdu mi příjde, že se ti něco stalo, a když si myslíš, že tě nikdo nesleduje, máš dost nepřítomný pohled." svěřila se ji opatrně Tessa, která také doufala v nějakou odezvu, ať by byla jakákoliv. 

S povzdechnutím se od ní odvrátila, přešla k boku lodi, ruce si opřela o bílé zábradlí a pomalu ji řekla pravdu, „Než jsi přijela, něco se stalo.". Odmlčela se, načež se své sestřenice zeptala „Pamatuješ, jak jsem ti psala o tom, že se přesouvám do Puntarenas, kvůli lepší praxi a tak?".

„Jo." odvětila Tessa, která stála za jejími zády a vstřícně naslouchala. „Nebylo to kvůli praxi, ale protože mě o to požádal.". Při pomyšlení na něho se ji do očí nahrnuly slzy zármutku, které se pokusila zahnat zvednutím hlavy a rychlým polknutím. „Joffreyho jsem znala tak přibližně půl roku. Poprvé jsem na něho narazila v nemocnici v San José, měl zánět slepého střeva. Dostala jsem ho na starost, často jsem chodila pozdě a tohle měl být můj trest od nadřízeného. Ostatní dělali lepší věci, transplantace srdce, jater, operace mozku a další skvělý věci. Neskutečně jsem žárlila, ale musela jsem se o něho starat, byla to moje povinnost. Když ho propustili, dostala jsem od něho jako poděkování bonboniéru. Tehdy jsem si to ještě neuvědomila, ale teď, když na to zpětně myslím, tak to možná byl první krok. Myslela jsem si, že ho už neuvidím, ale spletla jsem se. Začal do nemocnice chodit častěji a častěji. Jednou jsem to už nevydržela a vypálila jsem na něho, proč je tak dotěrný. Byla to chyba. Nevěděla jsem, čím si prochází, a když se mi s tím svěřil, bylo mi ho strašně líto a sama sebe jsem proklínala s tím, jak můžu být tak pitomá a myslet si, že jenom já mám život v háji. Svěřil se mi, že se se svoji manželkou rozvedl, z části to byla i jeho chyba, byl závislý na alkoholu, ale ona ho prý zase podváděla. Sama sobě jsem si řekla, že pokud mu pomůžu, možná se ze mě tak stane i lepší člověk, sama nevím." řekla, přičemž nad tím pokrčila rameny, jakoby na tom nezáleželo. „Po nějaké době mi začalo připadat, že jsme si dost blízcí a v ten moment jsem si uvědomila, že k němu začínám něco cítit. Vlastně to bylo jako bych našla světlo v temnotě, a myslím si, že i on to tak měl.". Po tvářích ji začaly stékat slzy při záplavě vzpomínek, které s ním prožila. „Myslela jsem si, že spolu třeba budeme šťastní, dokonce mi to tak i přišlo. Svět bude zase normální a budu mít po boku někoho, s kým můžu sdílet život.". Do hlasu se ji dostal zármutek, který stále pobýval v jejím srdci a vybíral si svoji daň. „Když jsem ho viděla zraněného a od krve, sevřelo se mi srdce. Nechtěla jsem o něho přijít... já... snažila jsem se ze všech sil ho zachránit, ale... nešlo to... ztratil moc krve...". 

Otočila se ke své sestřenici, která ji mlčky poslouchala. Byla v tom velmi dobrá, až vynikající. Mírně naklonila hlavu na stranu a téměř dětinsky se ji zeptala „Myslíš si, že mi život někdy dá i něco dobrého a nebude mi jen brát?".

„Ale ovšem." začala ji chlácholit Tessa, která k ní přistoupila, položila ji ruce na předloktí, podívala se ji zpříma do očí a vřele řekla „Chápu, že to teď vidíš tak, jak to vidíš, ale věř mi, že s odstupem času určitě narazíš na někoho, koho budeš moct milovat stejně vroucně jako on tebe, a že spolu budeme mít nádherný život.", načež s povzbudivým úsměvem dodala „Dej tomu čas.".

V moment, kdy se ji Avery chystala poděkovat, zaslechly zvláštní křehot a podivné zvuky, které se ozývaly pouze pármetrů od nich. Záhadné zvuky se ozývaly od několika lodních modrých kontejnerů, ve kterých loď často převážela zásoby či jiné věci. Podívala se na Avery a bez jediného slova se rozešla za zvuky, aby zjistila, co je jejich zdrojem...