29) Uhodit hřebíček na hlavičku

10 1 0
                                    

Santorini – Řecko

  Rychlým krokem vyšla z domu na prostornou terasu, kde na ni už u stolu čekali její děti, Jack a James. Před oba své syny položila talíře s těstovinami, brokolicí a zapečeným sýrem. Ukázala na skleněný džbán s vodou a citrónem, který stál uprostřed a zeptala se „Nechcete někdo vodu?". Nesouhlasně zavrtěli hlavou a ani jeden z nich se na ni nepodíval.

S povzdechnutím zalétla pohledem k ulici po které k jejímu domu mířil černý Mercedes se svítilnou taxi. Proto se zaujetím přešla k okraji terasy ohraničené bílou zídkou, mírně se předklonila, aby zjistila, kdo to dorazil k jejím dveřím.

Z auta do sluncem zalitého dne elegantně vystoupila žena s pletí, která byla dokonale hladká a bez žádných vad na kráse. Hnědé vlasy měla zastřižené do krátkého mikáda s ofinou. Na hlavě měla naražený velký slaměný klobouk s červeným okrajem. Na sobě měla bílou halenku s téměř balónovými rukávy, přes stehna se ji táhla černá pouzdrová sukně s hadím potiskem. Sukni ještě jako doplněk měla ovázanou červeným páskem. Na nohou měla bílé lodičky na jehlovém podpatku. Jako doplňky zvolila černé psaníčkou, na krku se ji leskl zlatý medailonek a na uších měla jeho zmenšené podobeniny.

Rázně se otočila na patě a zatímco mířila ke schodům, zavelela na ně „Až se vrátíme, tak ať to máte snězený, všechno, a ne, že to dáte zase psům.".

  „Tanyo!" zvolala nadšeně Emma a svoji přítelkyni s potěšeným úsměvem objala. „Ani nevíš, jak jsi mi chyběla a jak jsem se na vás, na všechny, těšila." sdělila ji Tanya, a když se od sebe odtáhly, s provinilým úsměvem se na ni podívala a zamumlala „Asi jsem si toho vzala více, než budu potřebovat.". Vykoukla před dveře a skutečně měla pravdu. Vedle dveří vedle sebe byly vyrovnané čtyři červené kufry, dvě hnědé kožené tašky na kolečkách a dvě černé kabelky, přičemž Tanya sama držela další bílou kabelku. „To se sem snad stěhuješ?" zeptala se ji následně, ale myšlenku s jejími kufry hodila za hlavu a s vážností v hlase ji řekla „Potřebuju pomoc.", načež dodala, „Ale napřed se pojď ukázat alespoň klukům.". 

  „Kluci, někoho jsem vám přivedla." sdělila jim s radostí v hlase. Oba kluci se k přicházejícím otočili s neskrývanou zvědavostí, která záhy ovšem opadla při pohledu na tetu Tanyu. „Aha." hlesl Jack, sklopil oči a když se otáčel, zamumlal na pozdrav, „Ahoj teto Tanyo.". James se na ni ani pořádně nepodíval. Tanya si s Emmou vyměnily rozpačitý pohled.

„Copak se děje? Nemáte snad radost?" zeptala se jich jejich matka, která k nim přistoupila a oba něžně pohladila po hlavě. Ani jeden ji ihned neodpověděl, místo toho se šťouchali v jídle, kterého se sotva dotkli. „Řeknu to za nás oba, mami. Chybí nám." sdělil ji po chvilce upřímně Jack. S povzdechnutím odvětila „Já vím, mě taky chybí, kluci, a moc.". I přes rozpaky, které vznikly u stolu se vrátila zpátky ke své přítelkyni a při odchodu jim zavelela „Jestli už nebudete jíst, vraťte to do hrnce v kuchyni.".

  Propletly se rozlehlým domem až ke schodům, které společně vyšly. „Copak tu Tessa není?". Letmo se na ni otočila, zatímco vešly do ložnice a odvětila ji „Ne, před třemi týdny se vypařila...". Pomyslela si, že to není úplně dobrá odpověď a tak na rovinu dodala „Byla tady sice týden, oběhala si doktory a pak odjela.". Tanya se nad tím zaraženě zamračila. Znala ji od mala stejně jako ostatní její děti. „A neřekla ti něco?" vyptávala se dál ve snaze přijít tomu na kloub. „Ne, absolutně nic." odpověděla ji, zatímco pobíhala po ložnici a snažila se ji po odpoledním spánku kluků dát přinejmenším trochu do pořádku. 

„Třeba za tím vším stojí nějaký chlap." nadhodila v zamyšlení Tanya s rukama v bok. Emma, která se snažila složit prostěradlo se rychle narovnala z předklonu jako kdyby do ní uhodil blesk, zmuchlala ho do kuličky, kterou si přitiskla k hrudníku a rychle zauvažovala.

Od té doby, co přijela, vypadala duchem nepřítomně. Také to vypadalo, že aktivity, které dříve dělala s láskou a vášní, ji už nepřinášely stejné potěšení jako dříve. I přesto, že to vypadalo, že její vnitřní svět je zbořený, snažila se to nedávat najevo, ale těžko. Celý týden o ní měla starost, ale pak se z ničehonic sebrala uprostřed noci a odjela na Krétu a když se vrátila, sotva dva dny na to odletěla. Jediné co řekla, bylo, letím pryč, mami.

„Teď to řešit nechci." ukončila debatu nad trápením její dcery, odložila pomačkané prostěradlo zpět na postel a s laskavějším úsměvem ji sdělila „Přijela jsi přeci, abychom si užily a odpočinuly, tak proč nezačít hned." a tímto dokonale odvedla zájem od Tessy...

Jurský parkTahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon