Jurský park

37) Přátelská debata

  Protože nemohl usnout a neustále mu v hlavě vířily myšlenky, rozhodl se.

Večer, než se Hammond a Gennaro odebrali do svých ložnic, si Muldoon promluvil se svým nadřízeným a požádal ho o pár dní dovolené. Hammond mu laskavě vyšel vstříc. Navíc podotkl, že to může brát jako takovou odměnu za to, že ho osobně doprovázel na valném shromáždění InGenu i za to, že se zastal jeho rodiny. Muldoon mu vděčně poděkoval za schválení dovolené a slíbil, že příští týden bude opět na ostrově a v práci.

  Letadlo krátce po šesté hodině ranní přistálo v hlavním městě Texasu, Austinu. Byl to stát, ve kterém se nejen narodil slavný matematik, Ian Malcolm, ale i jeden z nejlepších vojáků, Darius Jedburgh. Právě za ním se Muldoon vydal přes polovinu amerických států.

Když měl Jedburgh právě volno a nebyl ve službě, vracel se do Texasu. Tento stát mu byl blízkým vším, co nabízel. Žil poměrně prostý život. Bydlel v obyčejném rodinném domku kousek za Austinem. Ve své podstatě, když nesloužil, tak farmařil.

  Domem se ozvalo hlasité zazvonění. „Už běžím!" zakřičel rozespale Jedburgh, který spěchal ke dveřím a nebyl nevýslovně pobouřený tím, kdo ho tak brzo táhne z postele. Ale sotva otevřel dveře a uviděl za nimi Muldoona, zarazil se. Čekal by kohokoliv, skutečně kohokoliv. Jenom jeho ne. 

„Muldoone?" oslovil ho překvapeně Jedburgh s rukou položenou na hraně dveří. Neodpověděl, přesto pohledem spěšně zalétl k oblečení, pokud se tomu tak dalo říkat. Téměr to vypadalo jako kdyby vzal vypraný ubrus, uprostřed vytvořil díru pro hlavu a oblékl si ho. Podíval se mu do očí, ale už se nedokázal ubránit úsměvu. „Je teprv sedm hodin ráno." řekl mu stále rozespalý Jedburgh. „Něco pro tebe mám." odvětil mu Muldoon, za což ho s povzdechnutím pozval dovnitř.

  Společně seděli u jídelního stolu, který byl dlouhý a prosklený. Jedburgh nezapomněl na své dobré vychování, i přesto, že na něho bylo ještě trochu brzy. Na stole bylo vyložené téměř všechno, co našel v lednici. Nebylo toho sice moc, ale i tak to pro oba stačilo.

„Moc dlouho tu nejsi, viď?" podotkl Muldoon, který tím nejen narážel na skromnou zásobu jídla, ale i nepořádku, který byl všude kolem něho. S pozvdechnutím zavrtěl nesouhlasně hlavou. Podíval se na něho a odvětil „Byl jsem v Afghánistánu. Je tam sice hezky, ale Texasu se to nevyrovná.".

Nalil mu kafe a Muldoon se ho zeptal „Jednou jsi mi řekl, jdeme do stínů. Co to znamená?".

„Je to taková fráze, něco jako spouštěcí kód před akcí nebo něco podobného. Používají ho převážně teroristi. Teda ještě předtím, než se jimi stanou." vysvětlil mu Jedburgh, načež se zeptal „Ta tvoje křepelka... ehm... Tereza.".

„Tessa." opravil ho ihned Muldoon. „Jmenuje se Tessa.".

„Tessa." řekl její jméno znova a správně, „I ona je terorista." prohlásil Jedburgh, což se Muldoonovi nelíbilo, a tak odvětil „Nic vážného neprovedla. Jenom se dostala na tajně střežený ostrov u pobřeží Kostariky.".

  S povzdechnutím se na něho podíval a řekl „Jestli narážíš na ten ostrov, který vlastní John Hammond, tak už nějakou dobu není tak extra tajný, jak si InGen pořád hloupě namlouvá. Vždyť od prvního incidentu, který se na ostrově stal uběhlo už několik let a ti lidi co se do toho zapletli, po čase začali mluvit. Jasně, neřekli všechno a hned, ale něco málo jo. Navíc jsi sám říkal, že to všechno měli naplánovaný od Kostariky až na ostrov. Zahráli si nejen s InGenem, ale teď i s celým světem.". 

Odmlčel se, vstal od stolu a chvíli se v kuchyni přehraboval mezi všemožnými věcmi, dokud se opět nevrátil ke stolu. Tentokrát měl s sebou noviny. „Přečti si tohle." pobídl ho Jedburgh, zatímco mu podal noviny a vrátil se ke své snídani.

ZÁHADNÉ OBLIČEJE OVLÁDLY SVĚT

Nikdo neví, kdo jsou zač. V San Franciscu se během noci objevila trojice záhadných obličejů.

Plakáty byly vystavené na budově InGenu. Společnost je známá tím, že se zabývá genovým inženýrstvím. Vše ve prospěch lidstva. InGen vlastní budovu, která se skládá ze tří staveb. Což, jak se předpokládá bylo výhodné místo pro vyvěšení tří poutačů. Na každém ze tří plakátů je vyobrazen někdo jiný.

Jedná se o dvě ženy a jednoho muže. Identita prozatím nebyla zjištěna. Přesto tyto záhadné obličeje můžeme vidět téměř po celém světě. V Řecku se objevila loď s těmito obličeji. Ve Velké Británii, Francii, Španělsku a dalších státech nejen Evropy, ale i Asie se našla zase letadla. Nejsou to ovšem jenom lodě a letadla. V severních zemích Evropy se objevily ledoborce. Ve Spojených státech amerických můžete v každém městě, alespoň v hlavním městě jakéhokoliv státu najít dopravní prostředky. Patří sem autobus, metro, vlak či jiný dopravní prostředek.

Doposud se neví, kdo za tímto zveřejněním stál. Přesto se musíme ptát. Kdo to udělal a co tímto sleduje?

„Nevím, jestli to byla skutečně ona sama nebo někdo jiný, kdo s nimi souhlasí a takhle je v tom podporuje." nadhodil Jedburgh, čehož se Muldoon okamžitě chytil. „Třeba mají nějakého svého stoupence." přitakal Muldoon. „Nic o ní nevím, a myslím si, že ty jsi na tom úplně stejně jako já." podotkl Jedburgh chytře, „Takže být tebou nedělám ukvapené závěry...