36) Zvláštní zprávy

3 0 0
                                    

  Po schůzi, která zabrala více, než hodinu a půl, se John Hammond společně s Donaldem Gennarem rozhodli pro posezení v jedné z místních restaurací. Hammond ještě před začátkem schůze prohlásil, že si bude muset dát minimálně jeden pohár zmrzliny. Teď by si nejraději dal celý kbelík. Muldoon se rozhodl, že se projde a vyprázdní si tak hlavu, kterou měl plnou myšlenek.

  Počasí bylo oproti Kostarice, kde bylo neustále krásně a slunečno, zatažené, mlhavé a pochmurné. Přesně jako počasí ve Velké Británii, pomyslel si, zatímco se procházel ulicemi San Francisca.

Neustále mu v hlavě vyvstávala myšlenka ohledně Charlese. I přesto, že toho muže viděl poprvé, nezamlouval se mu. Zkrátka mu na něm něco nesedělo a tím na něho působil nesympaticky. Ale nemohl si nevšimout podobných rysů, které mu připomínaly Tessu. Byť vzdáleně. Tyhle myšlenky okamžitě zahnal. Nemohl myslet na nějakou ženu a přitom řešit práci, pomyslel si. To prostě nejde.

  V podvečer, kdy se všichni tři muži sešli opět v apartmánu jedno z nejluxusnějších hotelů široko daleko. 

Johna Hammonda i Donnalda Gennara našel sedět v obývacím pokoji. Hammond byl uvelebený v křesle natočeném na televizi pár metrů před sebou. V prstech svíral sklenici s pomerančovým džusem a vypadalo to jako kdyby byl opět v klidu. Oproti tomu Gennaro seděl uprostřed podlouhlého gauče s hromadou papírů v klíně a psacím perem v ruce.

Sotva vstoupil do místnosti, Hammond k němu otočil hlavu a se širokým úsměvem na něho mávl, aby přistoupil blíž. Pohledem zalétl k televizi a sdělil mu „Vím, že jsme desítky kilometrů daleko od Řecka, přesto mi to Ray zprovoznil. Asi to pro vás bude španělská vesnice, ale věřte mi, občas se podívat co se děje doma neuškodí.". Muldoon se s rukama v kapsách obyčejných kalhot zastavil uprostřed místnosti, kousek od Hammonda a televize.

  V televizi běžel sled událostí, které se staly v minulém týdnu. Prošel kolem něho ke gauči a posadil se napravo od Gennara, který právě něco v jednom z papírů podtrhával.

Záběr na zpravodajské studio vystřídala žena před kamerou s mikrofonem. Muldoon pozadí za ní nepoznal, ale nemohl si nevšimout jednoho většího a jednoho menšího ostrova v pozadí a moře. Zato Gennaro i Hammond vypadali jako kdyby prostředí ve kterém se žena nacházela znali až velmi dobře.

„Ano, tak cesta to pro loď byla samozřejmě dlouhá a náročná." prohlásila žena, načež pokračovala. „Loď společnosti Krónos, která včera vyplula přesně o půl sedmé ráno a následně se vydala na svoji devět a půl hodinovou plavbu až do Santorini, úspěšně dorazila do svého místa cíle. Cestou proplavala kolem pěti ostrovu, které měla na trase z Athén až do Santorini. Byly to Kea, Kythnos, Serifos, Sifnos a Folegandros. Loď se pyšní tím, že se jedná o jednu z největších v Řecku. Na délku má 300 metrů, šírkou má až 50 metrů a celý chod lodě řídí posádka o 2010 mužích.".

Krátce se odmlčela, podívala se do desek.

„Ovšem, to čím lidi tak zaujala, asi nikoho nenapadlo. Krátce po vyplutí z hlavního města si lidé začali všímat, že na bocích lodě je trojice lidí. Zleva doprava to jsou žena, muž, žena. I přesto, že nemají ve své podstatě oči. Ty mají pro lepší pochopení přemalované nabílo a mají na něm nápis, který je také rozdělen do tří slov. Jsme legendární hlásá nápis v angličtině. Majitel společnosti Krónos se prozatím k onomu ozdobení  lodě neprojevil. Loď přesto pokračovala ve své cestě a nyní momentálně kotví v přístavišti u ostrova Santorini. Tady bude pár dní, aby si ji místní obyvatelé mohli prohlédnout jak zvenčí, tak i zevnitř.".

Pohled na reportérku vystřídaly sestříhané záběry.

  Bíle natřená loď s typickými modrými pruhy, pro řecko, plula v průzračně modrém moři zalitém odpoledním sluncem. Záhadné tváře vypadaly skutečně zajímavě a tajuplně. Helikoptéra obletěla loď zleva a velkým obloukem se naklonila k boku lodi. Z tohoto úhlu pohledu tváře vypadaly ještě lépe, než jak je žena popisovala. Obří loď doprovázelo tucet menších lodí a plachetnic.

  Muldoon si trojici zběžně prohlédl. Ovšem nejvíce věnoval pozornosti prvnímu obličeji. Prohlédl si její blond vlasy sčesané do vysokého drdolu. Nos měla menších rozměrů, přesto perfektně seděl k jejímu obličeji. Nejvíce ho ale přitahovaly rty. Záhy si vzpomněl na to, jak ji líbal a na to, jaké to bylo cítit její teplé rty.

V ložnici se posadil na okraj postele, spojil ruce a začal uvažovat...

P. S. Soundtrack ke zprávám (2:02-2:35)

Jurský parkKde žijí příběhy. Začni objevovat