33.kapitola - návrat

75 7 0
                                    

   Tobi mě objal, jako vždy se choval jak malé dítě. Nevadilo mi to, zase na druhou stranu bylo to milé. "Děkuji Tobi ale nemusíš mě tak mačkat." Řekla jsem a usmála se. Dostala jsem se z jeho obětí. "Promiň Yuuki-senpai! Tobi nechtěl." Řekl provinile. "To nic Tobi." Řekla jsem. "Yuuki! Pojď sem prosím. Musíme si promluvit." Řekl pain. Šla jsem k němu a čekala co se stane. Určitě mě pokárá.

     "Příště nedělej nic na vlastní pěst. Je úctihodný že jsi tam vydržela takovou dobu ale příště nám řekni. Itachi byl k nevydržení a všichni tě hledali." Řekl a já se cítila ještě víc provinile. "Nic méně, necháme to co se stalo minulostí. Máme slavit tvůj návrat a vaše zásnuby." Řekl s úsměvem. "Děkuji... Nešla víme jen tohle..." Řekla jsem a pain se na mě nechápavě podíval.

    Jak mu to mám říct? Dobrá, řeknu to jak to je. " Na víš... Možná jsme s Itachim porušili pravidla a..." Zastavil mě Pain. "Takže vy jste... A dál?" Řekl a asi mu začínalo docházet kam tím mířím. "Zachránili jste mě plus jednoho dalšího člena." Řekla jsem a začala se smát. "Nějak nechápu... Koho přesně?" Zeptal se Pain, který byl poněkud zmaten. "Jsem... Těhotná." Řekla jsem a smála se. "Co?...g.. gratuluji!"řekl a lehce mě přátelsky objal.

     "Co se tu objímáte?" Řekla Konan ale tentokrát vesele. "Yuuki má další novinu." Pronesl pain a málem neudržel smích. "Jakou?" Zeptala se Konan s úšklebkem. "Budeme mít dalšího člena." Pronesla. "Takže takhle to je! Gratuluji yuuki!" Řekla a objala mě taktéž. Povídala jsem si ještě chvíli s nima ale pak jsem se rozhodla jít za Itachim.

      "Kisame! Poslouchej mě! Stejně bys to nevyhrál." Pronesl Itachi. "Co se tu hádáte?" Pronesla jsem s úsměvem. "Yuuki! Musím se tě zeptat. Kdo by vyhrál. Já nebo Itachi s tím jeho genjutsu?" Řekl Kisame. "Žraloček by nevyhrál." Řekl jsem a začala se smát. Itachi se ke mě přidal akorát Kisame seděl jak přibitý. "Jinak Yuuki gratuluji! Jste krásný pár a tohle vám přeji." Řekl a já poděkovala.

     Seděla jsem s mou novou rodinou a povídala si, smála se ale byla jsem už unavená. Jsem ráda že se nikdo neptal na jizvu ani barvu vlasů, která mi zůstala po častém používání ORO DNA.

     "Itachi, jdu si lehnout." Řekla jsem a chtěla ho políbit. "No jo. Já se otočím." Řekl Kisame a protočil očima.  Políbila jsem ho. "No nic, já jdu taky. Měj se Žraločku." Řekl Itachi. Kisame po něm hodil vražedný pohled a Itachi se jen usmál.

    Došli jsme do naší 'ložnice' a já se šla převléct. Lehla jsem si na postel a čekala na Itachiho, který se akorát vydal do sprchy. Ležela jsem a přemýšlela o tom co se vlastně za ten poslední rok stalo.

    Přišel Itachi a lehl si vedle mě. "Můžu... Si sáhnout?" Zeptal se a ukázal na bříško, které nebylo ještě moc veliké. "Jistě že můžeš." Řekla jsem, usmála se a vyhrnula si tryko. Položil mi ruku na břicho a jemně ho hladil. "Myslím si že to bude holka." Řekl a dal mi pusu na bříško. "Já si myslím že to bude kluk." Zazubila jsem se. Povídali jsme si a pak jsem usnula v jeho objetí....

Říkají mi Monstrum černého listuKde žijí příběhy. Začni objevovat