6.kapitola - Slibné vyhlídky

167 11 0
                                    

Akademie pro mě byla spíše nudná. Většinu věcí co nás učili jsme už s Itachim znali. Brala jsem akademii jako zdokonalování toho co už umím.

"Máme problém." řekl Iruka na učitelské poradě. " Yuuki s Itachim se na hodinách v podstatě jen nudí. Všechny znalosti již mají a jsou lepší než čtvrťáci." pronesl Iruka. "Chceš je poslat na zbytek roku do čtvrťáku? Vážně si myslíš že je nemáme už co naučit." řekl jeden z učitelů. Iruka se zamyslel. "Mám nápad. Dáme jim speciální zkoušku. Pokud ji zvládnou tak projdou do čtvrťáku a následně dokončí akademii, pokud ji však nezvládnou....... Holt budou muset pokračovat jako každý jiný žák....." navrhl Iruka učitelskému sboru. Přesto že se to mnoha učitelům nezdálo, souhlasili. "Dobře, zítra se uskuteční tato zkouška." usnesli se učitelé.

"Chtěl jste nás vidět?" řekla jsem když jsme vstoupili do kabinetu. "Ano, chtěl. Jste nadaní žáci a chtěli by jsme si zítra otestovat jak moc vše umíte. Je tu totiž možnost že bz jste mohli tento rok dokončit studium na akademii." pronesl Iruka. "Pokud tu zkoušku podstoupí i Yuuki tak jdu do toho." řekl Itachi a podíval se na mě. "jdeme do toho!" řekla jsem.

Jako každý jiný den mě Itachi doprovodil domů. Tentokrát měl naspěch aby mohl zdělit tuhle velkou novinu svým rodičům. "Mami, jsem doma." křičela jsem už od dveří. "Musím ti něco říct. Kde je táta?" zeptala jsem se mámy. " zeptala jsem se. Řekla mi že půjdeme za ním abych jím tu novinu řekla naráz.

Kancelář hokageho je z domu celkem daleko. Nicméně jsme to vzali zkratkou, přes střechy. Zaťukala jsem na dveře. Ozvalo se jen vstupte. "Ahoj tati. Musím ti něco říct." vyhrkla jsem na něj vše a nepustila ho ke slovu. " To je úžasné. Jsem si jistý že tu zkoušku uděláš." usmál se na mě. "Kushino, děje se něco?" zeptal se Minato své ženy. "Nelíbí se mi to. Myslím si že je na to moc mladá aby už dokončila akademii. Jsem na ní pyšná že toho tolik umí...." zastavil jí Minato. "Máš strach kvůli Kyubi, že?" zeptal se jí. "Ano." odpověděla. "Omluvte mě ale spěchám. Musím jít trénovat na zítra." řekla jsem a vyskočila z otevřeného okna.

Došla jsem až na místo, kde s Itachim trénujeme. "Jdeš pozdě." zazubila jsem se na Itachiho. "Pozdě sice jdu ale dívej co nesu." V ruce měl talířek s dangem. "Jééééééééé... Dáš mi taky?" řekla jsem s hvězdičkami v očích. On se jen zasmál a jedno mi podal. "Yuuki, chtěl bych se tě zeptat... Vím že o tom nebudeš chtít mluvit ale...." přerušila jsem ho."Orochimaru? Táta ti řekl o Sharinganu, že?" řekla jsem klidným hlasem. "No..... Já...... Jen jestli by jsi chtěla třeba pomoct..." řekl nervózně. Já jsem se jen usmála a odpověděla "Potřebuji s tím pomoct. Já přece jenom nejsem Uchiha a nevím o tom nic." Popíchla jsem ho a on se začal smát. Trénovali jsme až do pozdního večera. "Měla bych už jít jinak se ráno nevzbudím." řekla jsem. Byla jsem už hodně unavená. Nebyla jsem daleko od domu ale nemám ráda tmu od toho zážitku s Orochimaru.

"Uvidíme se zítra Yuuki. Buď připravená." řekl Itachi. "Ty neponocuj. Jinak tam budu sama." Usmála jsem se na něj.

Říkají mi Monstrum černého listuTempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang