41.kapotila - poslední mise

62 6 0
                                    

     Sasuke se vyjádřil. "Máme stejný cíl." Prohlásil Itachi. Sasuke se jen začal šíleně smát. "Tak to mi nejde do hlavy. Proč jste tedy součástí? Jestli jsi kvůli tomu vyvraždil klan, tak se ti to vážně povedl." Procedil přes zuby. "Sasuke! Myslím si že jsem ti to už párkrát vysvětlovala..." Přidala jsem se. Ichiru v šátku se přidal svým brekem. "Máte tohle zapotřebí?" Ozvala se dívka. "Sasuke... Co takhle uzavřít spojenectví?" Ozval se kluk a přišel blíž.

      "Jsem Suigetsu Hozuki. Jsme ti co utekli od Orochimaru. Máme cíl zbavit svět zla." Pronesl a uklonil se. "Když už máte údajně stejný cíl, co takhle uzavřít spojenectví?" Řekl ale Sasuke pokračoval dál. "Ne! Jsou to členi Akatsuki!" Vykřikl. "A to nám dává výhodu. Můžou je odstranit, přece jen znají jejich schopnosti lépe jak mi. Dá nám to značnou výhodu." Pronesl Suigetsu a Sasuke přikývl.

"Máme další eso v rukávu.." pousmála jsem se. Jsme spojenci Konohy ale to zatím vědět nemusí. "Přijímáme!" Vyřkl Itachi a bylo jasno. Sasuke si s ním ač nerad potřásl rukou.

    Řekli jsme jim vše o základně, členech a naší práci. Prácí samozřejmě myslím jak jsme se zbavili dvou členů. Okolnosti neví ale brzy se dozví.

  Tehdá v Konoze se konečně dozvěděl Minato záměr našeho útěku a nabídl nám jakoukoliv pomoc. "Itachi je čas." Řekla jsem a Itachi vyslal vránu.

    "Nejsme daleko od Konohy. Náš plán teda začíná dnes. Musím se vrátit do Konohy a předat Ichiru." Je to nejlepší možnost. Nemůžu ho vzít s námi. Budu bojovat a s Ichiru v šátku to nejde.

    Utíkala jsem do Konohy. Běžela jsem tak rychle, jak mi nohy stačily. Doběhla jsem k domku, který patří někomu koho dobře znám. Zaklepala jsem na dveře a na moje klepání hned někdo odpověděl. "Ahoj Yuuki, tebe bych tu nečekal... Počkej! Už dneska?!" To co začalo mílím pozdravem se rychle změnilo v rozpaky. "Dobrý den sensei, jste jediný, který se o něj může postarat. Vše se začalo dít strašně rychle." Řekla jsem sensei Irukovi. Můj sensei je bůh ví kde. Jirayu jsem už dlouho neviděla.

    Iruka si opatrně přebral Ichiru. "Děkuji sensei..." Řekla jsem a seskočila  ze střechy. Utíkala jsem na zpět ale zastavil mě známí hlas. "Yuuki! Čekej na nás." Pousmál se Minato. Když už byli u mě, řekla jsem vše co se bude dít. Následovali mě jak hloupé ovečky. Mé časy, kdy jsem zabíjela z rozmaru jsou dávno pryč. Teď dělám vše proto, abych přežila další den.

     Spojili jsme se kousek za Konohou. Naruto a Sasuke se viděli po dlouhé době a bylo to znát na jejich konverzaci. Díky mutaci a Kyubi mám slušné schopnosti. Podařilo se mi aktivovat ethernal Mangekyo Sharingan, mám Kuramu a Itachi mě učí vyvolat susanoo. Máme dosti zkušeností, hodně výborných ninjů a nechybí ani Hatake Kakashi no Sharingan.

      "Půjdeme první. Známe základnu líp než vy z toho co jsme vám teď řekli. Počkáte na signál." Itachi vysvětloval plán a všichni ho poslouchali.

    "Jdeme na to! Porazíme je! Dattebayo!" Ozval se Naruto a všichni jsme se vydali k naší základně....

Říkají mi Monstrum černého listuWo Geschichten leben. Entdecke jetzt