Říkají mi Monstrum černého listu

16. kapitola - Akatsuki

Vyhodila nás. Muž, který tam byl s ní nás doprovodil k dveřím na zahradu. "Na konci je stěna, přelezte ji. Tam je les. Nikdo vás tam snad neuvidí." Pronesl ledabyle. "Děkujeme." Přinesli jsme a začali utíkat. Přeskočili jsme zeď a byli v lese.

"Jdeme do základny Akatsuki. Tady nám nikdo nepomůže." Řekl a já jen přikývla na souhlas. Běželi jsme lesem co nám nohy stačili. "Cesta bude trvat asi pět hodin." Řekl Itachi. "Rozumím." Řekla jsem a on mě chytil za ruku.

Po vyčerpávající cestě jsme dorazili na mítinu. Uprostřed stal velký kámen. Byla na něm nějaká pečeť.
"Co teď?" Zeptala jsem se. "Co tady děláte?!" Ozval se mužský hlas. Otočili jsme se a zahlédli jsme je. Stalo zde pár ninjů v černých pláštích s červenými mraky. "To jsou oni." Pronesl jeden z nich. Ten se zrzavými vlasy a mnoha piercingy přistoupil blíž. "Co vás sem přivádí?" Zeptal se ale nedokázala jsem odhadnout jak to myslí. " Hledali jsme vás." Pronesl Itachi. "Ty musíš být Ichizokugoroshi no Itachi a ty to monstrum, o kterém se povídá." Pronesl a podíval se na mě.

"Chceme se stát členy." Pronesl Itachi. Zrzek se jen pousmál a řekl. "Co nám nabídnete? Nemám čas se starat o spratky." Řekl a my se na sebe s Itachim jen pousmáli. "On je z klanu Uchiha, je chytrý a talentovaný. Ona je z klanu Namikaze nebo Uzumaki. Nikdo dobře nezná co vše dovede. Byla unesená už jako dítě. Byli na ni prováděné pokusy už od mala." Pronesl hlas co mi byl tak povědomí. "OROCHIMARU! TY HAJZLE!" Neudržela jsem se. Spustila se mi má mutace. "Zadrž zlato, já ti dal schopnosti a ty se mi takhle chceš odvděčit?" Usmál se a čekal na mou reakci.

"To by stačilo Orochimaru. Můžou být užiteční." Pronesla žena s fialovými vlasy. "Zkusíme co v nich je.... Ne zabít.... Můžou být užiteční.... Zabít, to je jednoduší." Povídal si pro sebe muž jehož obličej byl napůl bílí a napůl černý. "S ní chci bojovat já!" Rozkřikl se kluk s červenými vlasy. "Máš to mít. A Yuuki nešetři ho." Usmál se zrzek. "S tím klukem chci bojovat já!" Ozval se muž co vypadal jako žralok.

"Akutně je nezabíjejte. Můžou se hodit." Řekl zrzek. "Začněte!" Šla jsem na řadu jako první. Uskočil jsem abych pořádně viděla co bude dělat. "Mangekyo Sharingan!" Řekla jsem a mé oči se změnili na červenou barvu. Kluk s červenými vlasy vytáhl dvě svitky. On je loutkář! Boj na dálku bude na nic. Musím se k němu dostat a použít taijutsu. Nevím co umí ty loutky. Musím být opatrná. Vrhla jsem po něm kunaje. Loutky je chytli. Jedna z nich otevřela dřevěnou pusu a z ní vyletěly jehlice. A sakra! Vyhla jsem se ale bylo to těsné. "Kage bushing no jutsu!" Řekla jsem a vytvořila deset klonů. Použiji je jako vždy. Odlákán nepřítele. Loutky začali vystřelovat jehlice ale trefili jen tři klony. "Rasengan!" Zakřičela jsem a zasáhla jednu loutku. Teď ještě tu druhou.

"Je v celku dobrá. Dělá sice ukvapené rozhodnutí ale bojuje dobře a navíc.... Přemýšlí nad útokem protivníka a vymýšlí taktiku." Řekl zrzek ženě co stala vedle něj. "Líbí se mi. Stojí za to. Ale chci vidět co vše umí." Řekla mi nazpět.

Druhá loutka je v celku nevyspitatelná. Neudržím to moc dlouho a spustím ORO DNA. Nechci to ukazovat před tím blbem, Orochimaru bez toho hned určitě využil. Loutka má natahovatelné končetiny, jsou to tři páry rukou a jeden nohou. Ale ne! Probudila se mi mutace. Musím to ukončit co nejrychleji. "Katon! Hōsenka no jutsu!" Řekla jsem a vychrlila jsem čtyři ohnivé koule. Jedna ji sice zasáhla ale to mi stačilo. Ten kluk se snažil loutku použít jako štít, takže sledoval ty koule ale mě ne. Dostala jsem se k němu. Shodila jsem ho na kolena a ke krku jsem mu přiložila katanu. "Mám blbý den. Nezkoušej mě." Řekla jsem.

"DOST! Nezabíjej ho!" Křičel na mě zrzek. V ten moment jsem byla zase normální, bez mutace. Ustoupila jsem od kluka s červenými vlasy a katanu zasunula zpět do scabbardu, který mám upevněny na pásku.

"Úctihodný výkon. Líbíš se mi. Bereme tě." Řekl zrzek. Následoval souboj itachiho s žralokem. Hádám že bude používat vodní techniky a ty jsou na ohnivé účinné. Itachi něco vymyslí ale i tak mám o něho strach.

Začal souboj. Itachi aktivoval svůj sharingan a začal taijutsu soubojem. Hádám že má v plánu použít genjutsu. Nebo překvapí nějak jinak. Sledovala jsem souboj, když je mě přišel rusovlasý kluk, se kterým jsem bojovala. "Jsi vážně dobrá, já jsem Sasori." Řekl a já si hned vybavila odkud ho znám. "Počkej! Ty jsi ze skryté písečné! Já si tě pamatuji, sice jsem tě nikdy předtím nevydělá bojovat." Řekla jsem. " To jsi ty?! Já si říkal. Nečekal jsem že bych tě ještě někdy potkal." Řekl a usmál se.

Mezitím co jsme si povídali, Itachi použil genjutsu. "Stačí! Neubližuj mu!" Řekl zrzek Itachimu. "Jste lepší než jsem čekal. Bereme vás. Sice jsem něco málo o vašich schopnostech již věděl ale chtěl jsem je vidět." Řekl. "Vítejte! Já jsem Tobi!" Řekl muž s klučičím hlasem a maskou. Začal mi nezastavitelně třást s rukou. "Době, to stačí." Usmála jsem se. To musí být strašný blb. Další se představil žralok. "Já jsem kisame, musím říct že umíš bojovat." Řekl. Stejně mu budu říkat žralok takže jméno pro mě nebude až tak zásadní.

Další byl o něco starší kluk. " Čau, já jsem Hidan. Věříš v Jashina?" Řekl až dotěrně. "Ahoj, kdo je Jashin?" Řekla jsem nechápavě. On začal básnit o Jashinovi a já ho nějak neposlouchala. "Já jsem Pain, nějak to tu vedu. Támhle ten s tou maskou přes pusu a nos je Kakuzu, tohle je Konan bude se o vás starat asi nejvíc, dále je tu Deidara. Tohle je Zetsu a Orochimara už jsi asi potkala." Řekl Pain. "Znám ho až moc dobře." Řekla jsem vážným tónem a hodila na Orochimaru smrtící pohled.

Ukázal nám jak se dostat do základny, naše pokoje a řekl s kým budeme v týmu. Itachi je v týmu s kisame a já s Deidarou a Sasorim.
"Zbývá poslední věc! Přeškrtněte své čelenky!" Řekl Pain. Vzala jsem kunai a přeškrkla znak Konohy. Itachi udělal to samé. Dostali jsme i slušivé pláště.

Základna byla veliká a navíc jsem se v ní ztrácela. Orochimaru je blb, doufám že mu Pain nedovolí mě využívat dál jako experiment...