10. kapitola - ANBU

140 11 0
                                    

     Nikdy jsem nebyla hrdinka. Můj pobyt v nemocnici byl dlouhý. Vlastně už ani nevím jak dlouho tu ležím. Jediný okamžik kdy jsem odešla byl pohřeb. Už ji nikdy neuvidím. Byla jsem zaneprázdněná odchodem do písečné a pořádně jsem se nerozloučila. Bratra jsem neviděla. Každý den mě testují. Neví co ode mne můžou očekávat. Zkouší na mě různé pečetě ale nic nezabírá.

"Tati? Jak dlouho tu jsem?" Zeptala se Yuuki Minata. "Půl roku. Zítra můžeš jít domů... Budu tě muset trochu lépe hlídat." Řekl. "Smím vidět Naruta?" Zeptala jsem se." Není nejlepší čas Yuuki. Ale brzy ho uvidíš."

     Bydlela jsem v ubytovně akademie. Nechtěla jsem bráchu nějak zranit. Po nějaké době si nás zavolal s itachim Hokage.

    "Jsme tu tati... Uhm... Chci říct Hokage." Řekla jsem když jsme dorazili do kanceláře Hokageho. Náš hrdinský nástup jsme vypilovali k dokonalosti. "Zavolal jsem si vás, jelikož jste nejlepší shinobi vašeho věku a často jste lepší než starší shinobi... Rozhodl jsem se vám dát nabídku. Je tu možnost přidat se k ANBU. Zformoval bych nový tým, byli by jste pod velením staršího shinobi. Tohle rozhodnutí bude ale zásadní."pronesl Hokage.

         Taková příležitost v mým věku... Půjdu do toho pouze pokud to přijme i Itachi. Podívali jsme se na sebe a z jeho pohledu jsem poznala že je nejistý. "Jak zásadní by tohle rozhodnutí bylo?" Zeptal se nejistě Itachi. "Bydleli by jste na ústředí ANBU, dostali by jste krycí jména a nemluvně o návštěvě rodin..." Řekl sklesle Hokage. "Co myslíš Itachi?" Zeptala jsem se ale Itachi byl ponořený do jeho myšlenek.

        "Mám malého bráchu. Byla by nějaká možnost vídat rodinu?" Zeptal se. Minato se zamyslel." Možnost by tu byla... " Odpověděl Hokage.

        Byla to dlouhá debata, která se vlastně celou dobu opakovala. "Itachi... Já to příjmu pouze pokud to přijmeš ty.' řekla jsem. " Bereme to." Odpověděl ale věděla jsem že se mu to  moc nelíbilo.

        Hokage, jakož to otec Yuuki, se za tuto nabídku sám nenáviděl ale nechtěl ji dávat mise jako venčení psů. Věděl že je silná ale obava o to, jak moc se Orochimarovo DNA dokáže držet na uzdě.

  Můj život se změní k nepoznání. Nesmím zklamat.

 
    Můj nastup k ANBU bude těžký ale nebojím se. Zároveň nechci aby mi táta ulevoval....

      "Vítejte v ústředí ANBU. Od teď je to váš domov." Pronesla žena s maskou, která na nás čekala. V podstatě jsem ji neposlouchala. "Tvá nová identita bude Kyomi." Dostala jsem krycí jméno, masku, uniformu a zbraně dle mě libosti. Pokoj jsem měla kousek od Itachiho. Často jsme chodili hrát deskovky nebo karty. Naše mise byli třídy A někdy i B. Naše schopnosti převyšovali náš věk. Velitel našeho týmu byl o tři roky starší stříbrno vlasý ninja. "Jsem Hatake Kakashi. Budete plnit rozkazy, které dostanete ode mně." Představil se ninja, jakoby mu na nás vůbec nezáleželo.

        Stali se znáš nakonec dobrý parťáci. Kakashi vždy nosil masku a já byla zvědavá proč. Jeho sharingan už jsem viděla. Byl vždycky trochu mrzutý, ale když člověk věděl jak na něj, uměl být i veselí.

Říkají mi Monstrum černého listuWhere stories live. Discover now