171 💥🍼🥦 ~ Dvojsmysl

577 48 33
                                    

Vybaloval jsem, ale stejně můj pohled skončil na Izu. Hm? ,,Koukáš, koukáš?" Uchechtl jsem se. Co to s ním je?

Zčervenal jsem a hodil mu do obličeje igelit. ,,Nech mě..." Hlesl jsem a odvrátil pohled. Nevím co to se mnou je. Nikdy jsem tak moc po něm nekoukal. Vydechl jsem.

Zasmál jsem se a začal zjišťovat jak co patří. Em. Z krabice jsem radši vytáhl návod. Takže. Tohle velký tlustý musím zarazit do toho malého a úzkého. Ehem. Už vidím, jak to rozbiju.

Pozoroval jsem ho a podíval se na návod. Normálně mě napadla oplzlá myšlenka. Sakra, se mnou je už opravdu něco špatně!

Odložil jsem návod a chtěl se do toho pustit, ale zarazil jsem se při pohledu na Izuku. Vypadá dost... zařaženě? ,,Jsi v pořádku?"

Zčervenal jsem a zakroutil hlavou. ,,Jo jsem." Řekl jsem a rozbalil další věc. ,,Co mám udělat dál?"

,,Pomůžeš mi to držet, až to budu strkat do sebe." Pověděl jsem mu svůj plán a vzal jednu část, která bude pasovat do té druhé.

Zčervenal jsem. Sakra už! ,,Jasně..." Kývl jsem a vzal tu druhou. Dneska se chovám hrozně. Jako... Nah.

Přidřepl jsem si k němu a sáhl mu na čelo. Červenej je, ale horečku nemám. Co je to s ním?

Um... ,,Co je? Jsem v pohodě a dělej, strč to tam..." zahuhlal jsem a nakrčil obočí. Já se praštím!

Zamrkal jsem. ,,Dobře?" Asi ho nechám. Ehem. Začal jsem to strkat do sebe a montovat, aby to drželo

Dneska si připadám jak úchyl! Furt koukám na jeho tělo a vidím dvojsmysly ve všem! Jsem se zbláznil.

Půlku jsme tak nějak smontovali. Bože, tohle je větší práce, než jsem si myslel! Úplně se potím!

Občas jsem ho sledoval ale nějak mu i pomáhal. Přišlo mi to celkem jednoduché. Teda... Asi jen mě. Zamručel jsem a vstal. ,,Hned přijdu." Naliju mu pití. Vydechl jsem a šel do kuchyně.

,,Jo, jo!" Vydechl jsem a na chvíli si sedl. Že já se do toho pouštěl, teď to musím dodělat! Ugh, jsem blbej. Nakonec jsem si lehl a protáhl se.

Přišel jsem do kuchyně a z lednice vytáhl džus... I když. Možná by chtěl jedno pivo. Džus jsem nalil sobě a jemu otevřel pivo. Vrátil jsem se za ním. ,,Na."

Koukl jsem na něj a natáhl k němu ruku. Pivo jsem si vzal. ,,Díky, zlato." Usmál jsem se na něj.

Usmál jsem se. Sedl jsem si k němu a napil se džusu. Opřel jsem se o zeď.

Sedl jsem si a napil se. Oh! ,,Já ti vlastně slíbil, že se mnou budeš moct pít!"

Zamručel jsem. ,,Fakt? Už ani nevím." Hlesl jsem. Teď to řekl jako by dítě vidělo lízátko. Heh.

Usmál jsem se a nabídl mu pivo. ,,Chceš ochutnat?" Optal jsem se. Když už, musí začít pomalu.

Zamručel jsem a vzal si. Už stejně nejsem těhotný. Opřel jsem se a napil se. Olízl jsem si rty. Trochu divný, ale není to špatný.

Lehl jsem si na bok, ruku si šoupl pod hlavu a sledoval ho. ,,Chutná?"

,,Hm... Není to špatný." Pousmál jsem sem napil jsem se ještě trochu a pak mu to zase vrátil.

Flašku jsem odložil dál od sebe a nacpal se Izuku na klín. Objal jsem ho kolem pasu. ,,Takže večer zkusíme víno?"

,,Hm... Jo tak jo." Usmál jsem se. Víno už mi předtím dal ochutnat a nebylo špatně. Lepší je pivo.

Můj Králíček Part 1Kde žijí příběhy. Začni objevovat