111 🐰🐶 ~ Únos

764 73 6
                                    

Začal jsem ho hladit po zádech až na zadek. Možná, že kdybych tehdy u té nory padl opilý už dřív, Izuku by už se mnou mohl žít déle.

Pokud usne dřív, svléknu ho. Hlavu jsem otočil na druhou stranu a koukal se z okna. Už přestalo pršet a svítí tam měsíc. To je hezký...

Jo, co by kdyby. Šťouchl jsem ho do zadku. ,,Spi, nebo neusnu."

Zabručel jsem. ,,Nemůžu spát." Zamumlal jsem a zavřel oči. Je na mě asi brzy a nebo nevím. Vydechl jsem a podíval se na něj. ,,Klidně spi."

Pevně jsem ho objal. ,,Copak jsem tě neunavil?" Pf, a pak prej že to bylo super. Tůdle!

,,Jo to jo... Já nevím proč." Hlesl jsem a zavřel oči. Možná jsem už zvyklej? Asi. Zívl jsem a přetočil se na bok. Kýchl jsem si. Nebo možná že jsem prochladl?

Je nachlazenej. Super. Dal jsem mu pusu do vlasů. ,,Chceš udělat kakao?" Zeptal jsem se.

Usmál jsem se a zakroutil hlavou. ,, Víš co by mi pomohlo? Teplo. A člověk se zahřeje nejlíp nahatý v objetí s jiným najatým člověkem."  Hehe. Teď ať ty šaty dá dolů!

Vydechl jsem. ,,Jsi satan, děcko moje." Odtáhl jsem se od něj a svlékl se, jak chtěl.

Usmál jsem se. To je lepší. Hihi. Objal jsem ho a pořádně nás zakryl. Hmm... ,,Tohle je mnohem lepší." Zahuhlal jsem.

Zatahal jsem ho za tvář. ,,Jsi na mě zlej." Zamumlal jsem a zavřel oči. Ugh.

Protočil jsem oči. ,, Sám jsi předtím chtěl být nahatý, a teď si stěžuješ." Zabručel jsem a vydechl. Snažil jsem se teda usnout.

,,Můžu, je to totiž to jediné, co umím!" Připomněl jsem mu a začal ho drbat za uchem. Chce se mi spát.

Idiot. Vydechl jsem. ,,Jen už spi" zahuhlal jsem a začal spokojeně bručet a u toho vrtět ocáskem. Nemusí čekat až usnu. Nikam neuteču.

Víc jsem ho na sebe natiskl. Občas mám pocit, že zase jako králík uteče. Heh. Nic mu nebrání, aby odešel a jednou už to i udělal.

Usmál jsem se. Hlavu jsem si mu zabořil do krku. ,,Miluju tě." Šeptl jsem a dal mu na krk pusu. Tak se teda pokusím usnout no.

Pousmál jsem se. Aw. ,,Já tebe taky." Zašeptal jsem a pomalu usnul.

Usmál jsem se. Hm? On hned usnul... Aha. Kýchl jsem si tiše a uchechtl se. Dal jsem mu pusu na tvář. Změnil jsem se pak na králíka a lehl si mu k hlavě a rameni na krk. Lehl jsem si na bok a zavřel oči. Usnul jsem několik minut potom. Jako králík mi to šlo lehce.

Vzbudily mě tiché vibrace. Zavrtěl jsem se a líně otevřel oči. Hm? Oh, Izuku si zase hraje na králíka. Sáhl jsem po telefonu. Máma. Zvedl jsem to. ,,No?" Neříkej mi, že nám chce vrátit Natsumi, protože jí z toho malého králíka hrabe. ,,Cože? Uklidni se, nerozumím ti." Zahuhlal jsem a promnul si oči. Vyletěl jsem do sedu. ,,Cože?!"

Z jeho ramene jsem spadl na postel a zamračil se. Změnil jsem se na člověka a objal ho kolem pasu. Zívl jsem a kýchl si. ,,Co je?" Zabručel jsem a zavřel oči.

Jeho otec. Vsadím kalhoty, že to byl on! ,,Uklidni se mami, hodím k tobě Izuku." Sdělil jsem jí a telefon položil. Od Izu jsem se odtáhl. ,,Obleč se." Nařídil jsem mu.

Hm? Nadzvedl jsem obočí. ,,Kacchan co se děje? Stalo se něco?" Zeptal jsem se. Stejně mi to neřekne. Znám ho... Sedl jsem si a natáhl si trenky.

Můj Králíček Part 1Donde viven las historias. Descúbrelo ahora