Můj Králíček Part 1

84 🐶🐰 ~ Úchyl na spoďáry

Našpulil jsem rty a nechal Natsumi cucat mi prst. ,,Za chvíli musím domu, zvládneš to tu sám?" Zeptal jsem se. Pro jistotu. ,,Můžeš s malou i ven, máme zahradu až k tomu jezeru a lesíku."

Hm? ,,No. Jo dobře. Alespoň půjdeme na vzduch." Pousmál jsem se a kývl. ,,Neboj. Vím, že když brečí, chce jíst, vyměnit plenky a nebo spát. Nebo se jí prostě něco nelíbí. Bude to v pohodě." Uchechtl jsem se.

Usmál jsem se a natáhl k němu jednu ruku. ,,Dobře, dobře."

Hm? Nahl jsem se a hlavou se mu o ruku otřel jako kočka. Zavrněl jsem a zavřel oči. Nevím co chtěl no! Zabručel jsem. Bože...

Nadzvedl jsem obočí. Aha? ,,Nejsi jen velmi divný druh kočky?" Zeptal jsem se a začal ho drbat za uchem.

Nakrčil jsem nos a zavrněl. ,,Ne. Jen se rád mazlím a dlouho jsem nebyl králík." Našpulil jsem rty a odtáhl se. Lehl jsem si.

,,Tak se pojď mazlit!" Lépe jsem chytil toho prcka a přišoupl se k Izu.

Hm? Podíval jsem se na něj. Pousmál jsem se. Lehl jsem si na břicho a přisunul se ke Kacchanovi. Objal jsem ho kolem krku a hlavu si mu položil na hruď kousek od Natsumi. Asi budu žárlit, že Kacchan zase není jen můj. Zvykl jsem si. Heh. Zavřel jsem oči.

Objal jsem ho kolem ramen. Oba dva své králíky jsem začal hladit. Izuku jsem dal pusu do vlasů. Natsumi začala střihat ouškama. Asi se jí společné mazlení líbí?

Spokojeně jsem zamručel a sklopil jedno ucho. Tohle bych mohl dělat celý den. Vydechl jsem a podíval se mu na krk. Hm... Až bude čas. Tak si ho označím.

Pokrčil jsem jednu nohu a zavřel oči. Kdo by tušil, že mít rodinu, jestli nám vůbec můžu říkat 'rodina', je tak příjemné.

Hm... Uchem jsem mu přejel po krku. Možná toho využiju někdy, až si jeho máma Natsumi někdy vezme. Říkala že by s ní chtěla taky být a vím, že Kacchanova máma je úžasná a v pohodě. Takže se neumím o ní bát. Zabručel jsem a zavřel oči.

Zavrtěl jsem se. ,,Dej si to ucho jinam, lechtá to." Zamumlal jsem.

Zabručel jsem a protočil oči. Ucho jsem teda stáhl a sklopil obě uši. Zavřel jsem oči a hladil Natsumi, která usínala.

Bleška brzo začala zase spokojeně chrupkat. Budu mít poslintanej hrudník i od ní.

,,Proč vlastně jdeš domu první?" Zeptal jsem se. Nechápu proč nemůžeme rovnou s ním. Ale co. Tak půjdeme na čerstvý vzduch

Podrbal jsem ho za uchem. ,,Musím nainstalovat alárm a sestavit postýlku."

Sklopil jsem to ucho, zavřel oči a zavrněl. ,,Jo aha. Tak jo. Dobře." Zamumlal jsem, že rozumím.

Zamručel jsem. ,,Zlato, tady můžete být alespoň venku, takže si to užij, než budeš muset do bytu." Rukou jsem mu přejel po uchu, jak jsem to dělával, než jsme spolu spali poprvé.

Hm... Oh... No jasně... To je pravda. Povzdechl jsem si. ,,Hm-mah..." Vydechl jsem. Zamručel jsem a sklopil uši. Našpulil jsem rty.

Uchechtl jsem se a udělal to znovu. ,,Máš rozkošný ouška." Zašeptal jsem mu.

,,Hmhp..." Vydechl jsem. Zakvičel jsem a zavřel oči. Teď mě týrá! To je týrání zvířat! Nakrčil jsem nos a podíval se na něj. ,,Ne."

Nadzvedl jsem obočí. ,,Jaký ne? Co ne?" Zeptal jsem se ho a opět ho začal drbkat.

,,Že je nemám rozkošný." Zahuhlal jsem a obličej si mu zabořil do trička. Spokojeně jsem zamručel.

Našpulil jsem rty a prstem mu přejel po vnitřní straně ucha. ,,Ale máš."

Kousl jsem se do spodního rtu a oklepal se. Zavřel jsem oči. ,,Když myslíš. Ty máš zase super ocas." Zahuhlal jsem mu lehce červený u ucha a kousl ho do krku. ,,A teď už padej." Zabručel jsem a sedl si. Pf. Em... bože

Zamrkal jsem. Cože mám? Zasmál jsem se. ,,Jsem rád, že se ti líbí." Pokrčil jsem rameny a opatrně mu předal Blešku.

Nakrčil jsem nos a vzal si Natsumi. Lehl jsem si a zavřel oči. Natsumi jsem si položil na sebe, zívl si a hladil jí po zadek. Jenže hned na to se probudila a poblila mě...

Chvíli jsem se na ně koukal a díky bohu za to. Začal jsem se smát. Zvedl jsem se. ,,Tak jo, já mizím."

Zakňučel jsem a sedl si. ,,A-ach bože... Tohle je načasování..." Zamručel jsem a položil ji na postel. Vzal jsem ten ručník na kterém se přebalovala a utřel ji pusu. Sundal jsem si tričko. ,,Jo jo jen jdi." Zahuhlal jsem a sklopil uši.

Přišel jsem k němu a podrbal ho. ,,Brzo se vrátím." Slíbil jsem mu. Opustil jsem pokoj a šel poprosit řidiče, aby mě odvezl.

Našpulil jsem rty. ,,Ani pusu mu nedá? Pf!" Vydechl jsem a z tašky si vytáhl poslední čisté tričko. Oblékl jsem si ho a vzal si Natsumi na sebe. Půjdu teda na zahradu.

Řidič mě vyhodil kousek od domu. Zase jsem skončil za popelnicema. Ten úchyl na spoďáry zase stojí před domem!

Vzal jsem ale nějaký hadr nebo co a dal si to přes rameno a její hlavu namířil na to, kdyby něco. Tak jo. Přišel jsem ke vchodu, obul jsem se a vyšel ven rovnou na zahradu.

Deset minut čuměl do oken a pak odešel. Co to sakra je? Došel jsem si sednou na schod před dům a čekal, až přivezou alárm a postýlku.

Nadechl jsem se. Je tu hezky. Opatrně a pevně jsem Natsumi držel a šel i s ní k tomu jezeru, co Kacchan říkal. Je tu opravdu pěkně. Sedl jsem si tam blíž na zem a Natsumi si posadil na klín.

Přijeli a alárm mi pomohli i nainstalovat. A funguje. Tak. Nakonec jsem začal dávat dohromady postýlku.

Koukal jsem se na jezero a usmíval se. Pak jsem si lehl a Natsumi položil vedle sebe. Ještě tolik nevnímá, takže to jde zatím lehce. Podle jeho mamky to bude katastrofa, až bude držet věci rukama, lézt a podobně.

Je skvělá. Dá se s ní i houpat. Nedělají to i ve větším? Koupil bych to pro sebe a Izuku. He.

Opatrně jsem kolem ní dal ruku. Aby se nikam neodkutálela a zavřel jsem oči. Bože... Ležet v trávě je tak pohodlný...

Sedl jsem si na postel a koukal. Hm. Nejvíc se tomu houpání asi podobá vodní postel.

Zabručel jsem. ,,Kde je Kacchan tak dlouho?" Vydechl jsem a Natsumi hladil. Ona usnula a vypadalo to, že ji je příjemný ležet v trávě. Usmál jsem se a odpočíval. Pak jsem usnul i já.

Tak jo. Čas jet pro Izu a Blešku. Zvedl jsem se a zavolal si taxík. Vydal jsem se zpět domů. Přijel jsem. Doma nebyli, takže šli ven, alespoň to. Šel jsem je najít. Našel jsem je. Oba spali. Sedl jsem si vedle nich a následně si lehl. Sledoval jsem je. Jo. Ta malá je jeho kopie.

Zamručel jsem, když jsem slyšel zvuky a sklopil jedno ucho. Hm? Otevřel jsem oči a pohled mi spadl na Kacchana. Zívl jsem si.

Usmál jsem se na něj. ,,Ahoj, Šípková Růženko."

Zamrkal jsem a protáhl se. Zase jsem si zívl, až jsem z toho měl slzy v očích. ,,Ahoj." Zahuhlal jsem a sedl si. Promnul jsem si oči.

Pohladil jsem malou prdelku po tváři. ,,Spalo se ti tu dobře?" Zeptal jsem se Izuku.

,,Hm..." Zase jsem si lehl a roztáhl nohy i ruce. ,,Ani nevíš jak. Už se těším až budu plnoletý, kde mi každý může trhnout nohou a Natsumi mi nikdo nevezme a já můžu žít normálně. Pak mě uvidíš často ležet na zahradě." Zahuhlal jsem a koukal se na oblohu.

Asi nám seženu obydlí s velkou zahradou, aby měl radost. Usmál jsem se. ,,Neboj, Natsumi ti nikdo nevezme."

,,Jo. Jen v případě, že ten stařešina nikomu neřekl, že bydlím u tebe. Pak by to bylo horší." Povzdechl jsem si a přetočil se na břicho. Zvedl jsem se. Ale snad to těch pár let vydrží...